Múza není žádná prostopášnice, nicméně v romantických ruinách ústeckého Střekova svedla Karla Hynka Máchu, Johanna Wolfganga Goetha i Richarda Wagnera.
Všechny tři umělce podnítily její polibky k vytvoření světoznámých děl. Avšak zatímco prvně jmenovaní básníci dumali mezi středověkými zdmi a hledali inspiraci vskutku intenzivně, hudební skladatel se spíš než komponování věnoval vnadným děvečkám z podhradí. S múzou to pak měl pochopitelně těžší.
Roku 1842 popisují očití svědci "záhadnou postavu v bílém", která se toulá po střekovských hradbách a ozářená měsíčním svitem stoupá na nedaleký vrch Vysoký Ostrý.
Byl to právě Wagner, kdo se zahalil do prostěradla a jal se podněcovat fantazii vskutku originálním způsobem. Nevyšel naprázdno. Múza neodolala a její políbení ho inspirovalo k sepsání básně, jež se později stala podkladem pro libreto slavné opery Tannhäuser.
Pěšina, po níž se před půl druhým stoletím procházel německý hudebník, je dnes vybavena informačními tabulemi. Naučná stezka, příznačně pojmenovaná Pod Vysokým Ostrým, má něco přes pět kilometrů, vine se po úbočích zalesněných kopců a nabízí úchvatné výhledy na meandry Labe.
Trasa spojuje Střekov s vesnicí Brnou. Tu proslavil dodnes fungující penzion Srdíčko. Několikatýdenní dovolenou si tu v zimě roku 1897 užil Karel May, autor oblíbených románů o Apači Vinnetouovi.
Dělové koule a zázraky na přání
Majestátní silueta Střekova zdobí strmou skálu, vypínající se nad hladinou Labe do stometrové výšky, pomalu 700 let.
Hrad sloužil jako celnice a za husitů i třicetileté války si užil dobývání, aby pak upadl v zapomnění až do osudného roku 1757. Ve zchátralých, a přece pevných střekovských zdech se tenkrát ukrylo pruské vojsko.
Následné ostřelování chorvatskými oddíly generála Laudona zde dodnes připomíná šest dělových koulí. Všechny lze spatřit z jediného místa na nádvoří.
Pokud se vám to povede, můžete se prý těšit na splnění nejtoužebnějších přání.
Dnes je hrad v držení rodu Lobkowiczů a organizují se zde prohlídky − s průvodcem anebo s "chytrým papírem", jak kdo chce. Na počest romantických umělců, díky nimž byla v 19. století zřícenina znovuobjevena pro veřejnost, je ve věžovém paláci instalována stálá expozice.
Aniž byste platili vstupné, můžete se zajít občerstvit na nádvoří nebo si prohlédnout sezonní výstavy v hradní galerii. "Naším cílem je poskytnout prostor začínajícím regionálním umělcům a vyjít vstříc návštěvníkům. Vstup do galerie je zdarma a uvidíte tu vše možné: od dokumentární fotografie po dětskou keramiku," uvedl střekovský kastelán Jiří Himmel.
Budete-li mít možnost, vydejte se na Střekov v době konání kulturních akcí. Několikrát do roka se hrad propadne do minulosti a jeho rozbořené síně zaplní šermíři, kejklíři a tradiční řemeslníci.
Za zkamenělými vlasy a ledovou záclonou
Už ze střekovského nádvoří, ale především z vrcholku zdejší věže je nádherný výhled do kraje. Kuželovité kopce Českého středohoří protíná vlnící se Labe, jehož břehy hned pod hradem spojuje dech beroucí spleť železa a betonu.
Monstrózní Masarykova zdymadla, jež by si jako hororová kulisa mohla dost dobře zahrát v některém hollywoodském trháku, se honosí titulem "technická památka".
Vodní dílo vzniklo v letech 1923 až 1935 a dodnes je v oficiálních průvodcích představováno jako "stavba krásná a elegantní". Ať už se při průchodu rezivějící konstrukcí budete kochat, nebo děsit, na druhé straně Labe si vás zase vezme do područí příroda.
K procházce zde vybízí asi dvoukilometrová naučná stezka Vrkoč, pojmenovaná podle unikátního čedičového útvaru, připomínajícího rozčesanou hřívu ženských vlasů.
Kousek od cesty zurčí po kaskádovité skále Podlešínský potok a tvoří takzvaný vaňovský vodopád. Ten je nejkrásnější v zimě, kdy se za třeskutých mrazů promění ve třpytivý ledový závěs.
Ďábelská Větruše
Vyhlídku nad Vrkočem spojuje s městem přibližně tříkilometrová turistická trasa, končící u výletní restaurace Větruše. Budova z roku 1897, opředená historií společenských veselek, koncertů a bálů, připomíná spíš zámeček než vývařovnu.
Ostatně podle pověsti tu kdysi sídlil šlechtic, soustředící v rukou moc nad širým okolím. Jednoho dne si krutý pán dovezl z Uher dřevěný katapult, ze kterého z dlouhé chvíle střílel na poddané fekálie a mršiny.
Není divu, že se lid, přezdívající katapultu "ďáblův stroj", brzy vzbouřil. Rozhořčení měšťané vtrhli na Větruši, pána svázali, posadili do katapultu a vystřelili na věčnost. Jeho tělo se prý nikdy nenašlo.
Dnes není na Větruši po ďáblech a fekáliích ani památky. Areál je přeměněn v turistický ráj, v němž se kromě restaurace, vyhlídkové věže, dětského hřiště a kurtů nachází dvojice bludišť.
Jedno jako by z oka vypadlo zrcadlovému labyrintu na Petříně, druhé připomíná spleti živých plotů v zámeckých parcích. "V současnosti sháníme na Větruši nájemce, nicméně v sezoně se s otevřením restaurace stoprocentně počítá," vysvětluje dočasné omezení provozu na Větruši Hana Slawischová, vedoucí oddělení cestovního ruchu na Magistrátu města Ústí nad Labem.
Tou dobou už bude přírodní bludiště dorostlé natolik, že se v něm zatoulají nejen děti.
Nevěřte v kraj továrních komínů
Možná jste Ústí nad Labem vnímali jako shluk socialistických budov, zahalený v dýmu z továrních komínů. Snad jste ani netušili, že je tu zřícenina středověkého hradu a zámecká restaurace.
Patrně vás nikdy nenapadlo vypravit se sem za malebnou přírodou. Buď jak buď, město má v záloze i další turistické atrakce.
Je tu kostel s šikmou věží, most vyhlášený v prestižní mezinárodní anketě za jednu z deseti nejkrásnějších světových staveb posledního desetiletí 20. století, a divadlo, v němž začínaly osobnosti jako Václav Neckář či Daniel Hůlka. Ale to už je jiný příběh.
Může se hodit
Do Ústí nad Labem se z Prahy dostanete po dálnici D8 (do Lovosic) a dále po silnici číslo 30. Střekov naleznete ve stejnojmenné městské části. Přímo pod hradem se nachází parkoviště a nedaleko jsou i zastávky městské hromadné dopravy (Karla IV. nebo Pod hradem) a železniční stanice Ústí nad Labem-Střekov. Kam se ještě podívat? Další informace …a gastronomický tip na závěr web autorky www.myshaweb.cz |
