Při výběru je nejdůležitější si předem stanovit, jak se budeme pohybovat - jinak se oblékneme na nenáročnou krátkou vyjížďku, jinak na náročný trénink či na celodenní putování.
Pro dobrý pocit při jízdě na kole by měl být povrch těla v konstantní teplotě, ta se pohybuje okolo 35 stupňů Celsia. Důležitý je hlavně odvod potu a s tím související správné odpařování vody.
Vodní páry nesmí nikde kondenzovat (měnit skupenství na vodu). Při použití málo prodyšného oblečení a nesprávném vrstvení pak na některých místech dochází ke kondenzaci, jejíž důsledkem jsou totálně mokré určité partie. Samozřejmě nejpostiženější jsou namáhané partie, které se více zahřívají a tím odpařují vodu.
Proto je sportovní oblečení vytvořeno pro správný odvod vodních par a potu, tepelnou izolaci a případnou ochranu proti povětrnostním vlivům. Optimální je vytvoření celku, kdy se na dokonalosti podílí i podařený design včetně funkčnosti podpořené např. elasticitou, snadnou údržbou, odolností atd.
|
|
Současné oblečení pro sportovce již tyto vlastnosti sdružuje, proto mnohdy odpadá takzvané vrstvení. Samozřejmě funkční prádlo má stále hlavní úkol v odvodu potu a vodních par, ale mnohdy, zvláště u dívčích verzí, se dá nosit i samostatně. Případné další vrstvy potom exportují vodu na povrch, ale hlavně zastávají termoregulační funkci.
Vnější materiál musí dokázat odvádět ven vodu, zamezit úniku tepelné energie, ale vyloučit i přehřátí a zároveň omezit povětrnostní vlivy. Hlavně pro silniční cyklistiku je důležitá také funkce aerodynamiky, materiál tedy musí mít náležitou elasticitu při zachování nízké hmotnosti.
Oblečení do špatného počasí
Svrchní materiály jsou většinou konstrukčně řešeny tak, že vycházejí z fyzikálních vlastností vody. Vodní kapka má přesně definovanou nejmenší velikost a tím je možné zabránit jejímu vstupu do tkaniny. Oblečení opatřené membránou zevnitř propouští molekuly vodní páry skrze 700x větší póry, ale ty jsou až 20.000x menší než kapky. Z toho vyplývá, že vodní páry mohou tkaninou procházet ven, přitom ale vodní kapky nemají šanci proniknout dovnitř.
Navíc jsou některé tkaniny opatřeny i větru odolnou membránou s použitím latexu ve více vrstvách. Ve výsledku tak dostaneme materiál se značnou prodyšností a zároveň nepromokavostí včetně odolnosti proti profouknutí.
Speciálně pro cyklistiku jsou vhodné nylonové tkaniny s mikrostrukturou. Jejich odolnost proti vodě je lehce omezena, ale pevnost, lehkost a hlavně minimální objem je přímo předurčuje pro jízdu na kole.
Dobrým pomocníkem hlavně při náhlé změně počasí jsou samostatné návleky na ruce a na nohy. Ty jsou opatřeny protiskluzovými vnitřními pásky, jsou elastické a skladné. V případě možnosti deště je možné vzít sebou i cyklistickou pláštěnku, která je složena do miniaturního balíčku.
|
|
Méně je někdy více
Určení množství vrstev oblečení je individuální a mnohdy nás překvapí, jak tenké vrstvy dokážou splnit naše očekávání.
Největší chybou při složení může být použití nevhodného vrstvení či použití například bavlněné tkaniny mezi jinak funkční vrstvy. V takovém případě není pak důsledkem jen to, že se při sportování více zahříváme, čímž mnohonásobně zvýšíme odpařování vody, ale také, že se při rychlejší jízdě více ochlazujeme proudícím vzduchem.
Proto při konečné volbě musíme volit oblečení nejen podle venkovní teploty a toho, jestli prší nebo svítí sluníčko, ale i podle druhu fyzické zátěže a osobních dispozic.
Jak vybírat
Základem při chladnějším počasí je ve většině případů první vrstva, tedy funkční spodní prádlo. Vzhledem k tomu, že má za hlavní úkol transport vody do dalších vrstev, tak musí být co nejméně nasákavá. To plní materiály ze syntetických polymerů, jako je např. polypropylen nebo polyester (Coolmax, Double Face atd.)
Důležitý je také faktor ovlivňující komfort, neboť se jedná o kontaktní vrstvu s pokožkou. Ten se skládá z kvalitního střihu, elastičnosti materiálu, někdy je také obohacen o stříbro z antibakteriálního důvodu.
Stěžejní funkcí druhé vrstvy je termoizolace, samozřejmě dál musí odvádět vodu od těla. Tloušťka materálu bývá větší, opět je důležitá nenasákavost. Klasické fleecy byly vylepšeny např. i o elasticitu (Power Stretch, Microfine apod.).
|
|
Vrchní vrstva musí zabezpečit správný odvod vody a vodních par a zaručit rychlé odpařování, ale zároveň zamezit profouknutí (Wind Stopper, Wind Hibitor, No Wind).
V případě deštivého počasí je na svrchní materiál (např.Gore Tex) kladeno několik požadavků - optimální odvod potu a vodních par, neprofouknutelnost, ale zárověň nepromokavost. Vždy se zatím jedná o určitý kompromis, jakmile totiž dojde k extrémním podmínkám, tak zatím ani sebelepší materiál neplní stoprocentně všechny dané úkoly.
Ruce a nohy v teple
Jestliže je přes den ještě poměrně teplo, tak stačí použít jen např. tričko bez rukávů (scampolo) a jako vrchní vrstvu dres s krátkým rukávem. Cyklistické krátké kalhoty, příp. tříčtvrteční bermudy je nezbytné použít "naostro", nenosit pod ně spodní prádlo. Jinak je jejich funkce znehodnocena.
V okamžiku, kdy se ochladí během vyjížďky, můžeme využít návleky na ruce i nohy v podobě dlouhých rukávů a nohavic. Ty jsou elastické a jsou opatřeny vnitřním protiskluzovým proužkem. Tak dosáhneme dostatečné tepelné izolace těla, vhodným doplňkem jsou i celoprstové rukavice.
Móda
Naštěstí výrobci sportovního oblečení nabízejí pro sportovní aktivity mimo replik závodních dresů také volnější a praktičtější kombinace. Není nic horšího vidět postaršího cyklistu jenž má svůj zakulacený "bier ceps" napěchovaný v dresu některé stáje z Tour de France, či obdobně plnoštíhlou paní ve svítivě zelených elasťákách a šusťákovce.
Například rozevláté kostkované košile, volné kraťasy s kapsami, či cyklistické sukně a volné halenky nejsou již nic výjimečného, ale hlavně plní díky dokonalým materiálům svoji funkci sportovního oblečení.
