Navzdory vysoké návštěvnosti si Drahanská vrchovina uchovala ráz poklidné venkovské oblasti, kterou nezachvátil turistický průmysl. Výletníci se vrchovině nevyhýbají ani v zimě když napadne sníh, což zaručuje příjemný komfort vždy prošlapaných turistických tras.
Platí to například pro údolí Říčky, která odvodňuje rozsáhlou zalesněnou oblast mezi Brnem a Vyškovem. Vydat se tam můžete klidně i na běžkách, projeté stopy najdete vždy.
Údolím Říčky od hospody k hospodě
Doslova zástupy lidí míří o víkendech od konečné autobusu 55 brněnské MHD do Mariánského údolí, které za minulého režimu proslulo jako místo prvomájových komunistických manifestací a koncertů populárních hvězd pod širým nebem. Z rozsáhlého přírodního amfiteátru zbyla v lese už jen zarůstající betonová torza.
Směr cesty v hlubokém údolí určuje kroutící se potok Říčka pramenící vzdušnou čarou cca 13 km odtud na náhorní pláni u vesnice Bukovinka.
Výletní restaurace se tu střídají zpočátku ani ne po půl kilometru, což má za následek, že za každou z nich proudy výletníků citelně řídnou. Od Muchovy boudy k hospodě U jelena je putování již velmi příjemné a klidné. Údolí se tu zužuje do profilu písmene V, okolní strmé a místy i skalnaté svahy pokrývají nádherné dubohabrové lesy, typické pro jižní partie Drahanské vrchoviny.
Možností pohlédnout shora do údolí Říčky není mnoho. V podstatě jediná vyhlídka, která za něco stojí, se nachází na vrcholu vápencové skalky Velký Hornek, která je součástí stejnojmenné přírodní rezervace zaměřené na ochranu teplomilných rostlin a vzácného hmyzu. V zimě zde život sice spí, zato okolní stromy bez listí umožňují širší a plnější rozhled.
K Velkému Horneku lze vystoupit z údolí Říčky po žluté značce, obvyklejší přístupová cesta však vede z opačného směru od hotelu Velká Klajdovka, který je rovněž pohodlně dostupný brněnskou MHD nebo příměstskými autobusy.
Ledové krápníky v Pekárně
Vraťme se však do údolí Říčky, které je v úseku nad hospodou U jelena přírodovědně nejpozoruhodnější
Vodní tok si zde vyhloubil cestu přes souvrství devonských vápenců, takže tu vznikly typické krasové jevy. Nechybí ponor, suché údolí, několikapatrový jeskynní systém a pochopitelně ani vyvěračka. Na vše podstatné návštěvníka upozorňuje souběžná trasa naučné stezky.
Ledová výzdoba v jeskyni Pekárna
Jeskyně Švédův stůl
Nejpoutavějším krasovým objektem je tu portál dnes již suché tunelovité jeskyně Pekárna, která proslula archeologickými nálezy z dob pobytu pravěkých lovců. Originály zde nalezených rytin zvířat na koňských žebrech jsou dnes vystaveny v muzeu Anthropos. V zimním období za déletrvajících mrazů se uvnitř Pekárny vytváří pozoruhodná ledová výzdoba.
Za pozornost stojí také další, méně známá tunelovitá jeskyně Švédův stůl, která vydala svými nesmírně bohatými paleontologickými nálezy cenná svědectví o charakteru přírody v poslední době ledové. Vědci zde z tisíciletých nánosů hlíny vykopali nepřeberné množství kostí různých tehdy žijících zvířat.
Pozoruhodným zjištěním bylo, že mnoho stejným způsobem ohlodaných kostí sem zavlekly jeskynní hyeny coby lahůdku na „dobývání“ morku. Švédův stůl tedy sloužil jako hodovací doupě jeskynních hyen. Portál této jeskyně se nachází nad zákrutem na pravém břehu ponorného toku Říčky poblíž nepřístupné Ochozské jeskyně.
Ráj brněnských běžkařů
Krasový úsek údolí Říčky je stísněný a tmavý, obvykle tu bývá citelně chladněji než ve vyšších polohách a v zimě se tu také více drží sníh. Změna nastává za silnicí u chatové osady Hádek s oblíbenou hospůdkou ve stylu trampského srubu. Údolí se znatelně rozšiřuje a ztrácí hloubku, objevují se bukové lesy svědčící o chladnějším a vlhčím klimatu než v blízkém okolí Brna, kde naopak převládaly doubravy s habrem.
Zimní pláně u Protivanova
Za dobrých sněhových podmínek si především tady přijdou na své milovníci běžek. Lyžařská stopa sledující červenou údolní značku od Hádku mírně ale vytrvale stoupá, tu po loukách, tu zase po cestě na okraji lesa, která se v zimě obvykle nesype. Sem tam se objeví rekreační chatka, údolí však působí dojmem klidu a opuštěnosti. Právě z tohoto důvodu bylo zahrnuto do rozsáhlého přírodního parku Říčky o rozloze 2900 ha, jenž vznikl již v roce 1984.
Asi po sedmi kilometrech u rozcestí Malá Říčka se údolí větví a cesty i zimní stopy začínají příkřeji stoupat do náhorních rovin Drahanské vrchoviny. Zpravidla nejlepší sněhové podmínky, připomínající téměř horskou atmosféru, panují na náhorním hřbetu mezi rozcestím U tří javorů a Kalečník ve výšce okolo 500 m, kde se nabízí několik dalších variant dalšího putování.
Větrem ošlehané drahanské pláně
Pro vyznavače bílé stopy však Drahanská vrchovina nabízí ještě mnohem příznivější terény než oblast Říčky. Rozhodně nejlepší, srovnatelné například se Žďárskými vrchy, se nacházejí východně od Boskovic, kde náhorní pláně dosahují nejvyšších nadmořských výšek přes 700 m. Krajina tady má jen minimální výškovou členitost, místo kopců a údolí jsou tu jen ploché zalesněné klenby, mělké úvaly a odlesněné pláně četnými mokřady. Podnebí je zde drsné, pověstné jsou zimní husté mlhy a větry, kterým nebrání žádné překážky.
Meteorologický radar na Skalkách
Východiskem do této oblasti jsou vesnice Protivanov, Suchý nebo Benešov. Pokud počasí přeje, místní nadšenci udržují v této oblasti o víkendech pomocí skútru celkem šest lyžařských okruhů s celkovou délkou více než 40 km. Uspokojení na nich najdou jak hltači kilometrů, tak i milovníci poklidných vyjížděk. Aktuální zimní dění, stav sněhu i stop na těchto okruzích lze sledovat na www.lyzarsketrasy.cz
Tradičním místem setkávání lyžařů bývá vesnice Kořenec, kde lyžařské stopy brázdí areál místního golfového hřiště. Zajímavou stavbou je tu mohutná kamenná stavba větrného mlýna z roku 1866, který patří k typickým historickým stavbám Drahanské vrchoviny. Dnes slouží jako soukromý muzeálně-rekreační objekt a chybí mu pouze jediné – původní šestitikřídlé větrné kolo.
Dalším styčným místem putování po lyžařských okruzích bývá nejvyšší bod Drahanské vrchoviny Skalky (735 m), pod nímž pramení říčka Punkva.
Od roku 1995 na něm stojí věž o výšce 35 metrů s meteorologickým radarem. Ten co 10 minut snímá do vzdálenosti 250 km odrazy od oblačnosti, což se využívá k okamžitému vyhodnocování množství srážek a předpovídání nebezpečných povětrnostních jevů. Lze tedy říci, že mapy srážek s posunujícími se „modrozelenými fleky“, se rodí právě zde.
Mírný sjezd z nejvyššího kopce Drahanské vrchoviny vás přivede do Benešova s oblíbenou a lyžaři velmi vyhledávanou restaurací Morava.
Může se hoditMapy Tipy na výlety |
