Pomocí příběhu slavného geografa chtěli autoři expozice poukázat na to, že mobilita není jenom o cestování a přepravě lidí z jednoho místa na druhé. Stéle větší význam totiž podle nich má mobilita nápadů, myšlenek, dat a zejména informací. „Snažili jsme se návštěvníky přimět k rozjímání a přemýšlení nad smyslem mobility a celého dnešního světa,“ popisuje hlavní myšlenky projektu mluvčí pavilonu mobility Meera Aljanahi.
Al-Bakri tedy v pavilonu dostal devítimetrovou sochu, která je navíc extrémně realistická. „Třeba oči jsou vytištěné pomocí speciální technologie na 3D tiskárně a každý vlas a chlup umísťovali autoři ručně,“ vysvětluje Aljanahi. Vidět sochu na vlastní oči je skoro až bizarní zážitek. Díky detailům na kůži, vlasům i očím jsem získal pocit, že skulptura musí každou chvíli mrknout nebo pohnout rukou.
Navíc ve velkém sále není jen jedna. Vedle Al-Bakriho se zde tyčí ještě dvě další sochy významných arabských postav. Jednou z nich je Abú Abdallah ibn Battúta, dobrodruh, který ve čtrnáctém století cestoval z Maroka až do Číny. „Prožil šílené věci, všude se dostal do problémů, ale taky se z nich zvládl dostat,“ popisuje ředitel pavilonu Erik van der Shaft.
Více informací o pavilonu a jeho expozici najdete v článkovém videu.
