V Táboře žije přibližně 34 tisíc obyvatel, šest set z nich se hlásí k romské komunitě. „Na počátku bylo nejtěžší získat si jejich důvěru, aby se nezdráhali požádat o pomoc. Pak nám sami telefonovali a přibližovali své potíže. Navštěvovali jsme jednotlivé rodiny a podporovali je,“ přiblížil jeden z poradců Michal Kulhavý, který se svou kolegyní podnikl sociální průzkum.
Při dotazníkovém šetření pracovníci zjistili, že šest z deseti Romů v Táboře má nanejvýš základní školu, maturitní zkoušku složilo sedm jednotlivců ze sta.„Většina romských dětí nechodí do mateřských škol, zůstávají doma s matkami. Platí to však pouze u víceleté docházky do školek. Do povinného posledního ročníku školky víceméně docházejí,“ sdělil Kulhavý.
Šance získat byt sami mají Romové mizivé, upozornil koordinátor projektu |
Zjistil, že starší Romové mají lepší vzdělání než jejich děti. Naprostá většina dotázaných dospělých si přitom přeje, aby se jejich potomci měli lépe.
Problémem řady rodin je podle dat pracovníků špatná finanční gramotnost a s tím spojená zadluženost. Podle Kulhavého schází v komunitě lídři, kteří by jí šli příkladem. Propagace romské kultury se i tak lepší a osm z deseti Romů se ve městě cítí bezpečně.
Činnost dvou poradců doposud hradila evropská dotace Norské fondy. V projektu bude táborský úřad pokračovat ještě dva roky, ale už bez dotačního titulu.
„Oba poradci nesedí v kanceláři, působí převážně v terénu, věnují se individuálním konzultacím. Spolupracují se školními psychology, organizují besedy, přednášky, semináře a další preventivní akce,“ podotkl mluvčí města Luboš Dvořák. Ten dále zdůraznil, že Tábor nemá s romskou menšinou výraznější problémy než jiné samosprávy.
V Budějovicích řeší i centra
Při své terénní činnosti se poradci často pohybují ve vyloučené lokalitě kolem řeky Lužnice. V budově Fišlovka, kde město zřizuje sociální byty, ale žije stále menší počet romských rodin. Ostatní se přemístily do jiných částí města.
„Polovina z nich bydlí u soukromníků, čtvrtina v městských bytech, další čtvrtina na ubytovnách a v azylových domech. Nejdražší jsou ubytovny, nejlevněji vyjde byt od města. Zhruba polovina Romů se v posledních pěti letech přestěhovala více než dvakrát,“ přiblížil Roman Varga, ředitel společnosti Cheiron T, která v Táboře provozuje nízkoprahové komunitní centrum pro děti a mládež. Mimo jiné poskytuje preventivní programy a poradenství.
„Ti, kteří by potřebovali podporu či rozhovor se sociálním pracovníkem, se na nás neobracejí. Jsou to děti, na které prevence moc nezabírá. Nechtějí se s námi bavit a my jako preventisté s nimi moc neuděláme,“ sdělil Varga už dříve.
Za převážně romskou mládeží do terénu vyrážejí i pracovníci budějovického Salesiánského střediska mládeže. Pohybují se hlavně v okolí sídlišť Vltava a Máj, v poslední době navštěvují i obchodní centra.
Vrátili se problémoví Romové, zmínila starostka. Komunita chce její rezignaci |
„Dlouhodobě se tam mládež koncentruje kvůli připojení na internet. Dále docházíme i přímo do rodin a zjišťujeme příčiny problémů. Týkají se hlavně zadluženosti a kriminality,“ sdělil ředitel regionálního střediska Ondřej Trojek.
Navázat s mládeží kontakt se ne vždy podaří. „Když už se s pracovníky baví, často nemají zájem o dlouhodobější spolupráci. Zveme je do nízkoprahového klubu, kde mohou soukromě řešit problémy nebo se zapojit do společných aktivit,“ řekl.
Nejznatelnější vývoj u dětí podle něj nastává, pokud se jim pracovníci věnují od předškolního věku. V komunitním centru Máj mají možnost herny, tanečních lekcí i doučovacích programů. „Ze škol máme pozitivní zpětnou vazbu. Zlepšuje se prospěch dětí, které k nám docházejí,“ dodal Trojek.
Poslankyně a starostka brněnských Černovic Petra Quittová (STAN) sklidila kritiku romské menšiny za své výroky na březnovém zastupitelstvu:
26. dubna 2024 |
