Za skanzen může přehrada
Skanzen kysucké dědiny ve Vychylovce patří k nejhezčím na Slovensku. Je umístěn daleko od "civilizace" na konci doliny Chmura v malebném prostředí Stredných (anebo taky Kysucko-oravských) Beskyd.
Dřevěné domečky a jiné objekty lidového stavitelství jsou rozsety na lukách uprostřed hlubokých lesů a dokonale splývají s okolní přírodou, tak jako kdysi za starých časů.
Základní kámen muzejní expozice pod širým nebem byl položen 11. října roku 1974. Důvodem byla výstavba vodní nádrže Nová Bystrica v sousedním údolí, která zaplavila obce Riečnica a Harvelka. Především z těchto dnes již neexistujících dědin pocházejí dřevěné usedlosti vychylovského skanzenu.
Spojnice Kysuc a Oravy
Dnešní nedílnou součástí Muzea kysucké dědiny je lesní úzkorozchodná železnice. Začala se stavět za první světové války za pomoci italských zajatců.
 Letní sezónní obydlí – cholvarek |
Za dob největší slávy měla železnice úctyhodnou délku přes 100 km. Vedla od pily v Oščadnici (v údolí Kysuce nedaleko Čadce) údolím řeky Bystrice až do Vychylovky na pomezí Kysuc a Oravy. Zde překonala neobvyklým technickým řešením rozvodní hřbet a pokračovala dále na Oravu.
Na hlavní páteřní trasu navazovalo mnoho různých odboček, které se zřizovaly a rušily podle momentální potřeby těžby dřeva. Jako celek se trať začala nazývat Kysucko-oravská lesní železnice. Patřila k nejdelším na Slovensku a představovala svého času velmi důležitý dopravní "tah" mezi dvěma nejchudšími a složitě přístupnými slovenskými regiony.
Provoz zajišťovaly speciální parní lokomotivy, později byl zaváděn i dieselový pohon. Vlaky na trati přestaly jezdit roku 1971.
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat 1) Autem přes hraniční přechod Mosty u Jablunkova nebo Horní Bečva-Bumbálka do Čadce, z Čadce po hlavní cestě směrem na Žilinu, v Krásně nad Kysucou odbočit na Novou Bystricu – Vychylovku. 2) Vlakem do Čadce, odtud autobusem směr Vychylovka-Šudovia Doprava mezi Kysucemi a Oravou je od dokončení vodního díla Nová Bystrica stále neuspokojivě vyřešena. Nová silnice do Oravské Lesné, značená v čerstvých automapách, vede kolem skanzenu přes osady Demanová a Kubínska. Je to velmi úzká, špatně značená silnička s prudkým stoupáním, místy je narušena pohybem půdy a jsou v ní hrozné díry. Připomíná spíš lesní cestu. |
|
Historická lesná úvraťová železnica (HLÚŽ) Vlak NEjezdí: 1) když není 10 cestujících, 2) v pondělí, 3) v období listopad až duben včetně) |
|
Muzeum kysuckej dediny (MKD) Kulturní programy v roce 2005 (začátky v 13.30 h) |
Unikátní úvratě
Nejcennější částí Kysucko-oravské lesní železnice je úsek, kde trať stoupá směrem od západu (tzn. z kysucké strany) na rozvodní hřbet a v krátkém úseku překonává převýšení 250 m.
Terén je zde natolik neschůdný, že neumožňoval použití klasických oblouků jako serpentin. Proto byly použity tzv. úvratě – protilehlé výhybny, mezi kterými vláček střídavě couval a jel dopředu systémem "cik–cak".
Kostelík ze Zborova
Úvratě jsou na trati celkem čtyři a vzhledem k tomu, že jde o unikátní technické řešení v rámci celé Evropy, byla celá zachovaná část Kysucko-oravské lesní železnice v délce zhruba 8 km vyhlášena roku 1991 za národní kulturní památku. Obdobu na území ČR představuje železniční stanice Dubí na trati č. 135 (Most–Moldava v Krušných horách).
Od roku 1974 se Kysucko-oravská lesní železnice průběžně opravovala, občas se pořádaly jízdy historických souprav. Pravidelná doprava jako turistická atrakce funguje na trati od roku 1995. Odjezdy vlaků najdete dokonce i v jízdním řádu slovenských železnic.
Projížďka po železnici
Vstupní brána Muzea kysucké dědiny je zároveň nástupištěm do historického vláčku. Lokomotiva táhne podle počtu zájemců jeden nebo dva vagónky, které jsou sice zastřešené, po stranách však otevřené bez oken.
Souprava nejprve supí areálem skanzenu, kde lze mezi stromy rozeznat jeho dominantu – bílý kostelík ze Zborova. Pak následuje objekt mlýna a pily.
Usedlost U Hruškuliaka
Za samotou U Hruškuliaka, kde se nachází nechráněný železniční přejezd a kde zpravidla číhají fotografové, se vláček noří do lesa a zanedlouho zastavuje na první úvrati. Zde cestující obdrží výklad o technických parametrech, minulosti a současnosti železnice. Bohužel další část tratě je v současnosti mimo provoz kvůli sesuvům.
Pak souprava couvá stejnou cestou zpět areálem skanzenu, projíždí hlavní nástupiště a pokračuje (stále pozpátku) do stanice Chmura na horním konci vesnice Vychylovka. Po krátké zastávce odtud pokračuje zpět a s lokomotivou opět vpředu na hlavní nástupiště u vchodu do skanzenu. Celková doba jízdy činí 30 minut
|
|
Krčma z Korni
Prohlídku skanzenu můžete uskutečnit buď individuálně nebo s průvodcem, který vychází se zájemci jednou za tři čtvrtě hodiny od hlavní brány.
Organizovaná prohlídka je časově dost náročná a to taky z toho důvodu, že jednotlivé usedlosti jsou od sebe hodně daleko vzdáleny. Individuální prohlídku lze realizovat vlastním tempem, většina objektů je však uzamčena, takže do interiéru lze nakouknout pouze skrz malá okénka.
Jedna z nejhezčích budov – krčma z Korni – je však otevřena i bez průvodce. U výčepu, chráněného proti agresivním hostům dřevěným šprlením, si můžete objednat nějakou místní specialitu a při džbánku piva či štamprli kořalky vychutnávat poklidnou atmosféru tohoto krásného koutu Slovenska.
 Vlaková souprava v kysuckém skanzenu |
 Kostelík ze Zborova |
 Usedlost u Hruškuliaka |
 Interiéry domků jsou přístupné pouze s průvodcem |
 Skanzen je umístěný v hezkém zalesněném prostředí |
 Objekty skanzenu jsou rozmístěny na velkém prostoru |
 Letní sezónní obydlí – cholvarek |
