Právě v tomto malém městě ležícím nedaleko Hradce Králové se nachází nejvzácnější pohyblivý betlém v České republice. T akzvaný Proboštův dřevěný betlém, který je pojmenován po svém tvůrci, je skutečným uměleckým a technickým unikátem a právě proto byl v minulém roce prohlášen národní kulturní památkou. Proboštův betlém, který je více než sto letí starý,je téměř celý vyroben z bukového dřeva včetně důmyslné mechaniky, která pohání desítky vyřezaných postav. Na návštěvu unikátní památky, která je uložena v T řebechoviském muzeu betlémů, potřebuje člověk především dostatek času. Jinak by si nemohl vychutnat prohlídku betléma, jehož součástí je na 2000 vyřezávaných dílů. Betlém, který zabírá celou stěnu větší místnosti, obsahuje celkem 373 figur, z nichž 51 napodobuje pohyb lidí při práci a 120 postav se pohybuje na pásech. V tmavé místnosti, v níž je osvícen jedině betlém, vystupuje velmi působivě příběh rolníka Josefa Probošta, který před odchodem na vojnu v 70. letech minulého století furiantsky prohlásil, že postaví největší jesličky na světě. Rolník, jehož koníčkem bylo truhlářství, však na své sebevědomé prohlášení nezapomněl. Na vánoce roku 1885 se sousedům pochlubil s vyřezanými jesličkami, které se později staly základem jeho betléma. Josef Probošt, který stavbě unikátního betlému zasvětil čtyřicet let života, si na pomoc vzal řezbáře Josefa Kapuciána, který postupně dodával další figurky a sekerníka Josefa Frimla, který při sestrojování důmyslného mechanismu využil své zkušenosti při stavbě zařízení do mlýnů nebo lisoven oleje. Betlém byl původně poháněn ruční klikou, ale od roku 1935 jej uvádí do pohybu elektrický strojek. Součástí betléma je řada staveb - návštěvník zde narazí nejen na jeskyni a poutníkovu chýši nebo na paláce obehnané hradbami, ale i stavby, které mají vazbu k českému prostředí - jako je například mlýn. Naráz se před zraky návštěvníků dávají do pohybu desítky příběhů, které Josef Probošt vytvořil na základě evangelia podle Jana a Matouše. Součástí betléma je například zvěstování nebo klasická scéna s pastýři klanějící se Ježíšovi v chlévě. Působivá je současně scéna vraždění neviňátek nebo útěk do Egypta. Ježíš je také zobrazen mezi mudrci, v zahradě Getsemanské či s apoštoly u poslední večeře. Nechybí ani Pilát ve svém paláci nebo rada veleknězů, kteří společně se zfanatizovaným davem soudí Ježíše. Detailně je v betlému rozpracována křížová cesta. Celý příběh je pak zakončen nanebevzetím.
 Ústeckoorlický belém Jiřího Knapovského. |
