To že bude víno jeho život, si uvědomil, když mu bylo šestnáct. Tehdy ho otec, majitel obchodu s vínem v Brennerském průsmyku, požádal, ať mu pomůže připravit degustaci. Byl naštvaný, nejlepší kamarád zrovna ten den slavil narozeniny, ale „tátovi se neodmlouvá“. A tam se to stalo, láska na celý život.
Pro víno ho získalo vyprávění tatínkova kamaráda, someliéra Daniela Breuera. Od té chvíle si šel za svým a táta se stal jeho největším sponzorem. „Celé léto jsem pracoval v jeho obchodě, místo výplaty mi pak nakoupil vína, která jsem ochutnával,“ říká.
Za těch dvanáct let nachutnal tisíce vín z celého světa včetně českých a cesta k ocenění organizace WSA (Worldwide Sommelier Association) ho stála deseti tisíce eur. Někdy dokonce utratil za vína i dvacet tisíc eur ročně, tedy více než půl milionu korun.
Dalších pět tisíc eur najdete u Erose doma vyrovnané v poličkách obrovské knihovny. K tomu si připočítejte peníze za cesty za vínem, protože jinam by ani na dovolenou nejel. Letos má na programu Burgundsko.
Stát se „nejlepším someliérem světa“ nebylo vůbec jednoduché. Soutěž, do které členské země asociace přihlašují své nejlepší someliéry, se konala v červnu v Římě a skládala se z několika částí – praktické zkoušky, ochutnávky naslepo, teoretické zkoušky, součástí byla i písemná část.
Také bylo třeba zkorigovat vinný lístek, byl plný chyb a navíc chytáků. „Například zapomenuli napsat ve jménu vinaře jedno písmenko. Nebo musíte vědět, že v roce 2001 Dom Perignon neprodukoval svá vína. Je třeba hodně štěstí, otázky musí sednou, člověk musí mít svůj den a já ho tehdy měl,“ říká Eros, o němž rodiče tvrdí, že je plodem jejich velké lásky.
Zkouška končila tak, že se musel obhájit a čelit záludným otázkám před plným sálem, ve kterém sedělo 300 lidí. Soutěžit se mu vůbec nechtělo. Ale pak se zakousl do přípravy, což mimo jiné také znamenalo, že nachutnával i 150 lahví týdně – deset dvanáct vín ráno, odpoledne šest sedm a některé dny i mnohem víc.
Dnes už toho degustuje méně, ale doma ve sklepě má 1 700 lahví různých vín. „Mám snad tisíc lahví Cabernet Savignonu či Cabernet Franc. A miluji ryzlinky. Těch tam také několik set bude,“ směje se.
Asi byste čekali, že Eros pracuje v nějakém stylovém baru nebo michelinské restauraci. Omyl. Bude vám servírovat víno v rodinném hotelu Feurstein. Leží jen kousek od jihotyrolského Sterzingu, kde se Eros narodil. Poté, co soutěž vyhrál, začaly se mu hrnout zajímavé pracovní nabídky, mohl jít pracovat do Kalifornie, New Yorku, Švýcarska. Ale rozhodl se zůstat doma.
Pětihvězdičkový hotel ležící na konci údolí bude v květnu otevírat gurmetskou restauraci, Eros buduje hotelový sklep, je tu svým pánem a čeká ho spousta výzev. A tak mu nevadí, že po chodbách běhají malé děti. „Naše jihotyrolská vína jsou stejně nejlepší. Rád bych využil svých konexí a stal se ve světě jejich ambasadorem, představil je nejslavnějším someliérům,“ dodává.
Právě jihotyrolská vína se převážně pila během degustace, na kterou mě Eros pozval. Došlo i na sicilská vína. Pak se ale zamyslel a někam odběhl. Vrátil se s lahví vína Nova Domus (vinařství Cantina Terlano) z roku 1996. „Vidím, že vás všechny víno hodně zajímá, tak pojďme ochutnat něco extra. Tato láhev stojí 150 eur (3 900 Kč). Šéf mě asi nepochválí, ale nějak mu to vysvětlím,“ smál se, když ji otevíral „Asi mu dám taky ochutnat.“
On sám si nikdy neobjedná prosecco, není kvalitní, to si dá raději pivo. A jaká vína by doporučil Čechům, nejslavnějšímu pivnímu národu? „Pivařům chutnají silnější aromatická a pitelná vína. Jako například Malbec nebo Primitivo. Ale s těmito víny je kříž – jak jednou láhev otevřete, už ji celou dopijete,“ dodává.
