Neví se kdy, neví se kde. A neví se ani, jak velký problém to ve skutečnosti bude. Přesto mezinárodní vědecké týmy, které po loňském ničivém zemětřesení podrobily tektonické zóny pod Nepálem pečlivému průzkumu, mají překvapivě jasnou prognózu.
Silná geofyzická energie, jež se pod Himálajem po dlouhá staletí nastřádala, se v loňském dubnu zdaleka nevybila. Naopak. To nejhorší Nepálce stále ještě čeká.
Hrozí otřesy až o síle devět
Ničivé zemětřesení, které zabilo osm tisíc lidí a zničilo většinu starobylých památek v centru Káthmándú, bylo jen prvním dějstvím tragédie. A daleko silnější zemětřesení podle odborníků ještě přijde. Vědecký tým, který monitoroval celou oblast, své prognózy publikoval v časopise Nature Geoscience and Science s tím, že epicentrum nového zemětřesení by mohlo ležet právě v okolí druhého největšího nepálského města.
Podle vědců se totiž právě zde střetává indická a euroasijská tektonická deska, které se proti sobě pohybují rychlostí dva centimetry za rok, čím vytvářejí ohromné množství energie.
Zatímco loni v lednu mělo zemětřesení v Káthmándú sílu 7,8, očekávané zemětřesení by mohlo atakovat hranici magnituda 9, což by způsobilo v hustě obydlené oblasti dlouho nevídanou katastrofu.
Vzpomínka na středověk
Vědci tvrdí, že podobná zemětřesení se opakují a v případě Nepálu připomínají ničivé zemětřesení z roku 1505, které podle dnešních propočtů dosáhlo síly 8,5. Přitom už magnitudo 8 je značně kritické, neboť při jeho dosažení dochází k téměř úplnému zničení budov.
Bude tedy záležet hlavně na tom, jak daleko bude epicentrum zemětřesení od Pokhary, což lze jen velmi těžce předvídat. „Celý západní Nepál je velmi ohroženou oblastí. Nechceme strašit lidi, ale všichni si musejí uvědomit, že žijí na místě, kde je nastřádané obrovské množství energie, která může zničit kompletně celé město,“ komentoval budoucnost Pokhary profesor Jean-Philippe Avouac z univerzity v Cambridge s tím, že samotné Káthmándú uniklo se štěstím větší tragédii, neboť při síle 7,8 vědci očekávali daleko ničivější následky zemětřesení.
Domy nejsou odolné
Dalším problémem je skutečnost, že při výstavbě nových domů v Káthmándú i v Pokhaře se nedodržují téměř žádná opatření proti možnému zemětřesení, což může případnou tragédii ještě prohloubit. Nepál patří mezi nejchudší státy světa a dosud si nedokázal poradit ani s následky loňské katastrofy – a to přesto, že mnohé státy a humanitární organizace poslaly do Nepálu desítky milionů dolarů.
Jenom dodejme, že k výraznému posunu dochází také na hranici pacifické a severoamerické desky u západního pobřeží USA, kde hrozí velké podmořské zemětřesení následované hrozivou tsunami, která by mohla zasáhnout až několik kilometrů do vnitrozemí. Také v tomto případě vědci ví, že k němu určitě v nejbližší době dojde, ale neví přesně kde a kdy.
Většina turistů i horolezců, kteří opouštějí Himálaj, se na pár dnů zastaví v Pokhaře.
Malé jednopatrové domky možná přežijí, ale vyšším budovám hrozí totální zkáza.
Oáza batůžkářů
Zpátky do podhůří Himálaje. Pokhara leží ve výšce 800 metrů na břehu jezera Phéva Tal a svým umístěním ukazuje, jak rychlý je v Nepálu přechod ze subtropického prostředí do říše věčné zimy a ledu. K vrcholkům osmitisícovek Annapurny a Manáslu je to totiž pouhých 25 kilometrů, takže dominantní velehory představují za jasného počasí nádhernou kulisu města.
Díky svému umístění je Pokhara ideálním východiskem na treky do velehor, ale také k výpravám na nepálské řeky, takže už desítky let slouží jako oblíbená základna pro tisíce zahraničních turistů. Ve městě tak fungují desítky hotelů, od levných ubytoven po batůžkáře až po luxusnější hotely pro náročnější klientelu. Pokhara má také velmi pestrou gastronomickou nabídku, byť kvalita samotného jídla je stejně jako v celém Nepálu velmi nízká, stejně jako hygienická úroveň většiny podniků.
Cesta kolem Annapurn
V Pokhaře je možné vyřídit a zaplatit si tzv „permit“ tedy povolení opravňující na cestu do Himálaje, neboť jak všechny turistické treky, tak samozřejmě také výstupy na sedmi a osmi tisícové vrcholy jsou zpoplatněny (za vstup do národního parku se platí základní taxa 20 dolarů).
Na první pohled idyla. Jenže pod zemí se nashromáždila nebezpečná energie.
Pokhara leží ve výšce 800 metrů na břehu jezera Phéva Tal. Oblíbeným cílem je ostrůvek uprostřed jezera, kde stojí chrám Tál Bárah.
Nejrozšířenější a nejlevnější trek vede kolem Annapurn či kolem vrcholu Manaslu (cesta v obou případech zabere zhruba dva až tři týdny), mnohem náročnější a nákladnější je pak výprava do vzdálené a málo turistické oblasti Horního Mustangu, které bylo ještě před deseti lety autonomním královstvím. Ideální dobou na treky je duben a květen a pak období od poloviny září do poloviny listopadu.
Pagoda Míru
I kolem města vede několik zajímavých tras, přičemž zřejmě nejoblíbenější je výstup k Pagodě Míru, která stojí nad městem na kopci vysokém 1 100 metrů. Pagodu vybudovala japonská buddhistická společnost, stejně jako sousední klášter, kde je možné meditovat společně s mnichy. V centru Pokhary je možné absolvovat celou řadu meditačních či jógových kurzů, oblíbené je třeba Garden Buddhist centrum s poklidnou atmosférou ve čtvrti Lakeside. Populární jsou také výpravy na divokou a zpěněnou řeku Séti či na Kálí Gandakí, které nesmějí uniknout žádným milovníkům raftingu.
