NEZNÁMÉ KRÁSY CHORVATSKA
Gigantické propasti u Imotského
Unikátní Slunjské vodopády
Bohem i turisty zapomenutá Dalmácie
Kde žije nejvíc čápů v Evropě
Největší pevnost Dalmácie
Za nejdůležitější centrum této části dalmatského vnitrozemí rozhodně platí město Knin. V první půli 90. let minulého století o něm bylo slyšet především v souvislosti s válečnými událostmi, jelikož se pyšnilo titulem "metropole“ samozvaného odštěpeneckého pseudostátu chorvatských Srbů – Republiky Srbská Krajina.
Později se pro řadu našinců stalo milníkem během namáhavé cesty po starém tahu k Jadranu, neboť ve chvíli, kdy se jejich vozidlo bez zastavení mihlo nočním Kninem, bylo jasné, že toužebně očekávané moře se kvapem blíží.
Důvod, proč se sem vypravit na výlet, je patrný již z prvního pohledu na impozantní siluetu kopce Spas, korunovaného liniemi pevnostního opevnění. Původně neolitické hradiště a později starověké sídliště se během středověku změnilo na největší hradní stavbu vnitřní Dalmácie – a dle některých pramenů dokonce Dalmácie celé.
Hlavní brána kninské pevnosti s erbem Benátské republiky
Z dominantních výšin se rozhlíželi do kraje chorvatští vladaři i turečtí dobyvatelé, počátkem poslední války přinesla pevnost utrpení řadě chorvatských obránců.
Kompletní historický přehled, doložený archeologickými nálezy, antickým lapidáriem i kopiemi grafických listů z doby, kdy se na úpatí tyčilo několik tureckých minaretů, podává několik výstavních síní. Jedna z nich leží v někdejším objektu katolického kostela, sevřeného mohutnými hradbami.
Nejkrásnější zážitek však jednoznačně přinese potulování se pavučinou stezek, schodů i můstků mezi staletým zdivem, doprovázené tajemnými zákoutími a překrásným rozhledem.
Ze středověkých hradeb se otevírají malebné výhledy do okolí
Neobvyklé zřídlo Krky
Jen tři kilometry východně od Kninu se pod skalnatými útesy choulí obec Kovačić. Právě na jejím okraji, v hlubokém kaňonu, se nalézá vyvěračka Krky - řeky, která o několik desítek kilometrů dále vytvořila světoznámé kaskády.
Což o to – vyvěraček v oblasti dinárského krasu prýští desítky, zřídlo Krky je však součástí mimořádného přírodního fenoménu.
Pohled na vodopád, se zřetelným kratičkým tokem Krky v levém okraji snímku
Sotvaže se tyrkysově modrá řeka pod kolmou stěnou vysvobodí z temného podzemí, ani ne po prvních symbolických metrech jejího kratičkého toku se do ní elegantním obloukem dvacetimetrového vodopádu Topoljski buk vlévají zpěněné vody horské bystřiny Krčiće.
Každého pravděpodobně napadne otázka, proč je teprve tento vývěr považován za pramen Krky. Zřejmě proto, že během letního sucha Krčić vysychá. Ladnou nitku vodopádu lze tedy obvykle obdivovat pouze od září do počátku července, případně po vydatných přívalových deštích. Ovšem i bez ní je tato scenérie nesmírně malebná.
Topoljski buk – levý okraj tůně tvoří vývěr Krky
Pozoruhodný klášter
Zpáteční cestu k pobřeží je možné si zpestřit návštěvou nepříliš známého klenotu na území Národního parku Krka – pravoslavného kláštera sv. Archanděla. Východisko k němu tvoří obec Kistanje, položená jihozápadně od Kninu, v jejímž centru se tyčí příslušná směrovka. Pokud náhodou ve spleti zástavby zabloudíte, místní vás ochotně navedou na správnou trasu.
Jízda suchou náhorní plošinou zpočátku nedává tušit nic mimořádného, jen stádečka ovcí pomáhají zlidštit drsnou přírodu. Později začne silnice prudce klesat do malebného údolí (nyní již mohutné) Krky, porostlého svěží subtropickou vegetací a provoněného směsí aromatických silic středomořského rostlinstva. Na konci silnice se ve stínu mohutných cypřišů bělají staleté klášterní zdi.
Zelené údolí s řekou a mokřinami tvoří ostrý protipól vůči blízké vyprahlé náhorní plošině
Za strohou branou se rozprostírá pitoreskní nádvoří, vydlážděné leštěnými vápencovými deskami, kde stinné podloubí ukryje pocestného před palčivým sluncem a strnulé ticho přerušuje šelest fontány, případně úder zvonu z vysoké zvonice či vzdálené hýkání osla.
Uvnitř temného interiéru přilehlého chrámu lze v plápolavém svitu voskovic zhlédnout fragmenty freskové výzdoby, vnější architektonická podoba v sobě snoubí byzantské prvky s renesancí.
Nádvoří kláštera sv. Archanděla
Celý objekt je velmi dobře udržován, je jen škoda, že v areálu platí zákaz fotografování. Ke klášteru rovněž zajíždí pravidelná lodní doprava s exkurzemi, pořádanými správou národního parku.
Může se hodit
Jak se tam dostat Od pobřeží představuje nejkratší spojení komunikace Šibenik – Drniš – Knin (62 km), malebnější se může stát spleť silniček západně od toku Krky, s následným napojením na silnici Djevrske – Kistanje – Knin. Vzdálenost Kistanje – Knin činí 27 km. Každopádně doporučuji vybavit se vhodnou mapou. Vstupné Tip iDNES Další zajímavou možnost skýtá sousední osada Guge (severně od Kovačiće), odkud vychází makadamová silnice (a současně i turistické značení) do centra pohoří Dinara – k chatě Brezovac. Vše označeno směrovkami. Pozor – její údajná sjízdnost osobními automobily je značně diskutabilní, doporučuji spíše majitelům terénních vozů ! Užitečné weby |
Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ
