Chočské vrchy
Liptov je ze všech stran ohraničen věncem horských hřebenů. Zatímco Tatry (včetně Roháčů), Nízké Tatry a Velká Fatra jsou u nás dostatečně známé, Chočské vrchy říkají něco jen opravdovým znalcům slovenských hor.
Přitom je zajímavé, že právě toto opomíjené horstvo oddělující regiony Liptov a Oravu zaujímají co se týče nadmořské výšky po Tatrách (2655 m), Nízkých Tatrách (2043 m), Stredných Beskydech (1725 m) a Malé Fatře (1709 m) pátou příčku mezi slovenskými pohořími.
Nejvyšší vrchol Velký Choč (1611 m) vytváří díky své osamocené a izolované poloze i charakteristickému tvaru nepřehlédnutelnou dominantu nad Liptovem.
Chočské vrchy jsou tvořené několika navzájem izolovanými masívy a na rozdíl od ostatních slovenských pohoří mají pouze vápencové složení a chybí jim souvislý hřeben. K hlavním turistickým magnetům Chočských vrchů patří skalnaté bradlo nejvyššího vrcholu Velkého Choče s fantastickým kruhovým rozhledem, které lze pokořit po červených značkách z lázní Lúčky (cca 3–4 hodiny) nebo z vesnice Likavka u Ružomberku (cca 4 hodiny).
Nezapomenutelný zážitek skýtá rovněž průchod vápencovými kaňony Prosiecké a Kvačianské doliny severně od vodní nádrže Liptovská Mara. Na kole jsou dostupné lázně Lúčky s 12 m vysokým Lúčanským vodopádem a zřícenina hradu Likava u Ružomberoku.
Termální prameny
Geologickou mladost Slovenska dokládá velké množství termálních pramenů. V místě mnohých vývěrů minerálních vod dochází ke srážení rozpuštěného uhličitanu vápenatého za vzniku sladkovodního vápence neboli travertinu. Nejinak je tomu také na Liptově, kde se u obce Bešeňová nachází snad nejkrásnější travertinová kaskáda, která je "živá" a stále roste. (tzv. zlatý Bešeňovský travertin). Kousek odtud leží známé termální koupaliště.
Další pozoruhodný termální pramen v přírodním stavu najdete v obci Liptovský Ján na úpatí Nízkých Tater. Zachovalo se tu přírodní vřídlo uprostřed zbytků okrouhlého travertinového kráteru, které je volně přístupné a lze se v něm vyhřívat. Milovníci koupání však jistě využijí spíše nedaleké termální koupaliště tvořené několika bazény s vodou 27–28 ºC.
Na Liptově můžete navštívit vůbec největší slovenský termální aquapark. Jmenuje se Tatralandia a leží na severním břehu Liptovské Mary (příjezd z Liptovkého Mikuláše). V nedávno otevřeném areálu, který se teprve dostává do turistických průvodců, má v letošním roce přibýt 9 tobogánů a skluzavek a 3 nové bazény.
|
TURISTICKY "POVINNÉ" LOKALITY NA LIPTOVĚ Kriváň (2494 m) Liptovská Mara Vlkolínec |
Liptovský Hrádok
Na rozdíl od jiných regionů Slovenska najdeme na Liptově pramálo hradů. Největší a nejzachovalejší stojí na severním konci města Liptovský Hrádok a mezi ostatními středověkými pevnostmi na Slovensku zaujímá zvláštní místo. Byl to hrad vodní, postavený nikoli na kopci ale v rovině, přičemž ochranu zajišťoval systém vodních příkopů.
Liptovský Hrádok vznikl na počátku 14. století a původně měl obdélníkový půdorys, daný tvarem vyčnívající vápencové skalky. Na jeho krajích stály dvě protilehlé věžovité stavby, později propojené palácem.
Výraznou proměnou prošel hradní areál na počátku 17. století, kdy nechal nový majitel Mikuláš Šándorfi s manželkou vestavět do obvodových hradeb dvě křídla renesančního zámku. "Hradozámek" sloužil až do požáru roku 1803, po něm byla obnovena pouze zámecká část.
V současnosti je celý areál bohužel nepřístupný, neboť se na něm provádějí rekonstrukční práce, jejichž dokončení je stanoveno na listopad roku 2004. Prohlídku zvenčí je však možné uskutečnit.
Liptovská Maša
Asi 3 km za Liptovským Hrádkem v údolí Čierneho Váhu ve směru na Východnou, zahlédnete vpravo mezi keři a stromy několik domů osady Maša a stavbu připomínající menší kostelní věž. Odbočíte-li však z hlavní silnice do osady, zjistíte, že zdánlivá kostelní věž má místo kříže dvě zkřížená kladívka a představuje nikoli církevní svatostánek, ale tzv. klopačku, která svolávala do práce dělníky.
Od roku 1771 tady totiž fungovala 6,5 m vysoká tavící pec na železnou a později i na měděnou rudu. Tato pec neboli "maša" pracovala do roku 1873, potom byla pro nerentabilnost zrušena. Pec sice již neexistuje, zbyl však po ní název přilehlé osady.
Někdejší průmyslový areál se zachovalými budovami váhovny a již zmiňované klopačky dnes představují technickou památku a zároveň malou muzejní expozici pod širým nebem. V proskleném výklenku váhovny jsou vystaveny ukázky místních rud a povídání o historii, dva vozíky před klopačkou seznamují návštěvníky s podobou surového, nezpracovaného železa, které se právě v těchto místech a v této podobě vyrábělo.
Další méně známé lokality na Liptově
PRIBYLINA – skanzen liptovké dědiny umístěný v hezkém prostředí na úpatí Západních Tater. Místo konání folklórních pořadů.
SALATÍN – vápencový vrchol (1630 m) v západní části Nízkých Tater a překrásným kruhovým rozhledem. východiskem ke zdolání je vesnice Ludrová u Ružomberoku.
SVÄTÝ KRÍŽ – dřevěný evangelický kostel, přenesený na současné místo ze zátopové oblasti přehrady Liptovská Mara. Jedna z největších staveb svého druhu na Slovensku.
VAŽECKÁ JASKYŇA – krasová vápencová jeskyně poblíž obce Važec o délce 400 m s překrásnou krápníkovou výzdobou. Návštěvní okruh má délku 230 m, prohlídka trvá něco málo přes půl hodiny.
VÝCHODNÁ – rázovitá dědina pod Vysokými Tatrami. První červencový víkend se zde pravidelně koná Mezinárodní folklórní festival – největší akce tohoto druhu na Slovensku.
 Chočské vrchy |
 Zlatý travertin na kaskádě v Bešeňové |
 Skanzen v Pribylině, v pozadí Kriváň |
 Travertinový kráter v Liptovkém Jáně |
 Demänovská jaskyňa slobody |
