Zdroj: mapy google.com
Halifax, město zkázy
Město sice možná nepřitahuje hromy a blesky, zato se do dějin neslavně zapsalo tím, že se v jeho nejbližším okolí odehrálo hned několik vážných katastrof.
Tou nejznámější je zkáza Titaniku, který se 15. dubna 1912 nedaleko Halifaxu potopil po nárazu na ledovou kru. Při této katastrofě tehdy zahynulo 1 517 lidí. Zbytky dřevěných trámů, jež byly vyplaveny z nešťastného parníku, je dnes možné vidět v Námořním muzeu Atlantiku, kde se těší trvalému zájmu malých i velkých návštěvníků. Patří zde mezi nejatraktivnější, ale zároveň nejsmutnější exponáty.
Druhá katastrofa se odehrála o pět let později přímo v přístavu. Dne 6. prosince 1917 se zde s jiným plavidlem srazila francouzská loď Mont Blanc, přivážející náklad střelného prachu. Při tom nastala exploze, která loď doslova rozmetala. Kotva vážící původně 1 140 liber odletěla do vzdálenosti 2,35 míle. Z jejího torza byl vytvořen památník dvěma tisícům obětí.
Památník obětem výbuchu v roce 1917
Třetí tragédii připomíná další památník na skalnatém pobřeží jen kousek za městem. Dne 2. září 1998 tu tragicky skončil let č. 111 společnosti Swissair. Letadlo na lince z New Yorku do Švýcarska se zde zřítilo a v jeho troskách nalezlo smrt 229 mužů, žen a dětí.
Připomínka katastrofy letadla Swissair v roce 1998
Zrádné počasí
Obvyklé mlhy a bouře byly po celá staletí častou příčinou ztroskotání mnoha lodí. Předpovídat počasí je i dnes v Halifaxu nebezpečné povolání. Místní říkají: "Nelíbí se ti počasí? Tak počkej hodinu!"
Na zrádnost pobřežních vod příznačně upomínají i názvy některých skalnatých výběžků – například Murderer´s Point nebo Sacrifice Island.
Odhaduje se, že v místních vodách se dodnes nacházejí asi tři tisíce nejrůznějších vraků. Některé z nich možná dosud uchovávají ve svých útrobách zlaté poklady, některé jsou jen němými svědky tragického osudu námořníků, kteří nenalezli cestu domů, přestože jim směr ukazovaly světlem i houkáním desítky romantických majáků. Jeden z nejkrásnějších se jmenuje Peggy´s Cove.
Peggy´s Cove, jeden z majáků poblíž Halifaxu
Krásy hrůzám navzdory
Pro běžného turistu ovšem Halifax není hrůzyplným magnetem katastrof, ale městem plným šarmu a elegance, které vyzařuje zvláštní, jakoby aristokratické kouzlo. Občanská iniciativa zde zabránila koncem minulého století výstavbě mrakodrapů a vynutila si rekonstrukci starých ulic, obchůdků, hospůdek, čajoven, knihkupectví a restaurací s rybími pochoutkami. Odtud, z hlavního města provincie Nové Skotsko, vede transkanadská železnice i silnice dlouhá 7 000 kilometrů, jež končí ve Vancouveru.
Halifax je 13. největším městem Kanady a ve statistikách se uvádí, že zde žije 113 tisíc lidí. Dnes je kulturním a hospodářským centrem. Také přístav se zmodernizoval. Místo starých rybářských bárek tu můžeme spatřit nádherné plachetnice, moderní jachty, kontejnerové lodi, velké výletní parníky i vojenská plavidla.
Nejhezčí pohled se nabízí z citadely nad městem. Někomu Halifax odsud tak trochu připomíná San Francisko. Místo Oaklandu je vidět Dartmouth. Mořskou zátoku překlenul most se smělým obloukem. Nejmenuje se Golden Gate, ale nese jméno Anguse L. MacDonalda, který s rychlým občerstvením neměl nic společného. Byl to významný právník a významný politik, který byl řadu let úspěšným premiérem.
Zdejší citadelu začal stavět plukovník Cornwallis už v roce 1749, ale dokončena byla až v roce 1856 a rekonstruována v polovině minulého století. V pevnosti připomíná několik muzeí dávnou historii místa, původní obyvatele z indiánského kmene Micmac i návštěvu Vikingů kolem roku 1000 našeho letopočtu.
Při prohlídce muzejních expozic doprovázejí návštěvníky urostlí vojáci v dobových uniformách, někdy i za doprovodu skotských dud. To si ale jen přivydělávají studenti z místní univerzity a dodávají tak místu patřičný lesk a říz. Pestrobarevná stráž ráda ukáže i původní sklady střelného prachu, po němž však už není ani památky. Ale přece jen – v pravé poledne se ozve výstřel z děla, který připomíná, jak se zde oznamoval přesný čas!
Nebyl to ale nejpřesnější způsob časomíry, což naznačuje atraktivní věž s hodinami Old Town Clock, jež je z hradeb pevnosti dobře vidět a která se stala jedním ze symbolů města. Připomíná dobu jeho skutečného rozkvětu v letech 1794 až 1800, kdy zde sídlil jako vrchní velitel anglických vojsk v Severní Americe princ Edward, vévoda z Kentu. Měl prý velice rád přesnost, výstřely z děla nepovažoval právě za vrchol preciznosti, a proto na závěr své mise věnoval městu hodinovou věž jako dárek na rozloučenou.
Nova ScotiaPoloostrov Nova Scotia (Nové Skotsko) je v průměru široký jen 128 kilometrů, takže z každého místa je poměrně blízko k moři, což spolu s hlubokými a nezamrzajícími přístavy sehrálo klíčovou roli v ekonomickém rozvoji i ve vojenské strategii 1. a 2. světové války. Zvlněná krajina okouzlí nádhernou přírodou plnou říček a jezer, pláží a malebných zátok. Poloostrov projedete autem zhruba za dva dny. |
