Člověk je oproti jiným živočišným druhům geneticky jednobarevný. Všichni pocházíme z malé populace, jež žila zhruba před 200 tisíci lety na území dnešní Botswany na jihu Afriky. Všichni lidé mají proto více než z 99,9 % stejnou DNA. Jak je tedy možné, že je na světě tolik odlišných kultur?
V jedné vědecké práci někdo napočítal, že na světě existuje 3 814 kultur, ale ani její autoři si nedělali žádný nárok na to, že by je postihli v naprosté úplnosti. Řádově jich tedy jsou tisíce, což je poměrně zajímavé, protože člověk jako živočišný druh je poměrně mladý. První zástupci lidského rodu Homo sapiens se objevují zhruba před 300 tisíci lety, což je ve srovnání s jinými živočichy docela málo.
A to ještě mluvíme o Homo sapiens v biologickém slova smyslu. Pokud bychom měli najít našeho nejstaršího prapředka, který už vypadal jako my – kdybychom ho umyli, učesali, oblékli a postavili na Václavák, nikdo by se za ním neotočil –, mluvili bychom o člověku asi před 50 až 60 tisíci lety. Jsme tedy evolučně mladí a geneticky jednobarevní. Ostatní živočichové, kteří na rozdíl od nás žijí na menším území, jsou geneticky mnohem pestřejší. Člověk v podstatě osídlil celou planetu, což je důvod, proč máme na světě tolik kultur.
Když Mexičan nastoupí do autobusu, kde sedí jenom jeden člověk, přisedne si k němu. Typický Čech by šel na druhý konec autobusu.