Když navíc budete mít k dispozici komfortní katamarán, který vás dopraví na ta nejhezčí místa uprostřed lagun, lze bez nadsázky hovořit o nejbáječnější dovolené, jakou si můžete představit. A co víc – moře v lagunách je klidné jako na rybníce, takže se nemusíte obávat houpání lodi a klidně s sebou můžete vzít i děti.
K takovému výletu samozřejmě patří spousta vodních aktivit: koupání, šnorchlování na korálových útesech, plavání s mantami, potápění nebo krmení žraloků... Jednotlivé ostrovy můžete také poznávat na kole, vydat se do hor, prozkoumat místní flóru, rozvlnit své tělo s polynéskými tanečnicemi či navštívit polynéské chrámy zvané „marae“.
Dva týdny plavby závětrnými ostrovy Společenských ostrovů nás zavedly na pět nádherných ostrovů: kromě proslulého Bora Bora tu leží kolébka Polynésanů, hornatý ostrov Raiatea, ostrov vanilky a perlových farem Tahaa, poklidný a málo navštěvovaný Huahine a také nádherný korálový atol Maupiti.
Perla Pacifiku
Monumentální skalnatý masiv Mt. Otemanu, symbol ostrova Bora Bora, se vyjímá před přídí našeho katamaránu, který uhání vodami Pacifiku. Vplouváme do klidných vod laguny, která je široká, rozlehlá a lemovaná desítkami palmových ostrůvků zvaných motu.
Motu je obecný název pro nízký písečný ostrůvek, který se nachází na vnějším okraji lagun. Jsou to přesně takové ty vysněné robinsonské ostrovy, kde můžete meditovat pod palmami a poslouchat šplouchání příboje. Teprve tady si uvědomíte, proč se ostrovu přezdívá „perla Pacifiku“.
Druhý den ráno kotvíme v místě, kde každé ráno krmí žraloky a rejnoky. Je to vděčná turistická atrakce – metrové paryby kolem nás krouží v těsné blízkosti a můžeme si je dokonce pohladit. Ještě větším zážitkem je ale pro mě plavání s obřími mantami. Tyto mírumilovné paryby milují určitá místa na laguně, kde jim drobné rybky čistí jejich filtrační mechanismus. Sem se pohodlně dostaneme naším katamaránem a pak už stačí jen zakotvit a – hup do vody!
Lagunu prozkoumáváme opravdu důkladně, třetí den obeplouváme ostrov na méně rušnou východní stranu, kde kotvíme v široké písečné zátoce. Tady nevíte, co dřív: jestli obdivovat stále se měnící pohledy na Mt. Otemanu, šnorchlovat na korálových útesech nebo se vydat na některý z malinkých motu.
Kromě přírodních krás ostrova nevynecháme zastávku v místní proslulé restauraci Bloody Mary’s, která je bezesporu nejznámější restaurací snad v celé Francouzské Polynésii. Sedíte sice na dřevěném špalku v písku pod střechou z palmového listí, obrovské porce čerstvých ryb ale nemají chybu!
Vybrat si můžete přímo z čerstvých filetů, které hýří barvami a lákají exotickými názvy. Je libo měsíčníka? Nebo si dáte raději papouščí rybu? Či spíše tradičního syrového tuňáka na zázvoru?
Bora Bora před padesáti lety
Návštěvníků na Bora Bora vidíme docela málo a přírodní scenérie jsou ohromující, nicméně původní atmosféru s usměvavými domorodci tu hledáme těžko. Kdo chce zažít tu pravou Polynésii, musí se vydat na sousední ostrovy, z nichž nejosamělejší je bezesporu atol Maupiti.
Přeplavba na Maupiti nám zabere pár hodin, moře je docela klidné a průjezd do laguny úzkým pasem zvládáme v pohodě. Laguna ostrova je nádherná, kotvíme na dvou metrech průzračné vody, všude okolo nás je nekonečné koupaliště! Ostrov má dokonalou provinční atmosféru, v celé laguně kotví kromě nás ještě dvě plachetnice a nad námi se tyčí strmý vrchol Teurafaatiu. Maupiti se přezdívá „malá Bora Bora“ a podle znalců tu najdete atmosféru, jako na Bora Bora před padesáti lety.
Kdo má rád vodní aktivity, najde v Polynésii ráj na zemi. Na snímku laguna ostrova Maupiti
Odpoledne objíždíme ostrov na kole – deset kilometrů okružní silničky nabízí pohodové svezení a spoustu možností pro fotografování. Zjišťujeme, že tu nejsou vůbec žádní turisté, jen děti se vracejí ze školy, stařečci vysedávají na zápraží a u kostela hraje několik místních petanque.
Následující den vyrážíme zdolat bezmála čtyři sta metrů vysoký vrchol Teurafaatiu. Cesta vede po žluté turistické značce, kupodivu přesně takové značce, jakou známe od nás. Asi po hodině a půl stoupání ve stínu dozrávajících mangovníků staneme na skalnatém vrcholu s úžasným kruhovým rozhledem. Kolem dokola pod námi se leskne hladina laguny, lemovaná jako perlovým náhrdelníkem malinkými ostrůvky. Odsud se nám opravdu nechce.
Ostrov perel a vanilky
Po nádherných dnech na Maupiti plujeme na ostrov Tahaa, kterému se přezdívá „ostrov perel a vanilky“. V zátoce Hurepiti na nás čeká Alain, postarší francouzský námořník, který zde zakotvil před 30 lety a už tu zůstal. Alain nás dokonale seznamuje s pěstováním vanilky, kterou je ostrov proslulý, a během půldenního výletu džípem nás zasvěcuje do tajů botaniky a dendrologie místní přírody.
Následující den kotvíme na okraji útesu, kde proudící voda vytváří mezi dvěma ostrůvky jakousi korálovou řeku. Pěšky dojdeme k útesu, skočíme do průzračné vody, která nás unáší labyrintem korálů asi tři sta metrů do laguny. Nemůžeme se toho nabažit, a tak běháme se šnorchly a ploutvemi v podpaží mezi palmami jako blázni.
Korálové útesy jsou v Polynésii plné života.
Bezmála čtyři sta metrů vysoký vrchol Teurafaatiu nabízí úžasný kruhový rozhled.
Obeplouváme lagunu a cestou zastavujeme na perlové farmě, kde se u některých členů posádky povážlivě ztenčují zásoby hotovosti v peněženkách. Večer se vyvazujeme na bóji a jdeme na tradiční polynéskou večeři, tzv. „umu“. Maso a zelenina tu připravují v koších z palmových listů na rozpálených kamenech, vše přikryté banánovými a ibiškovými listy. Po vynikajícím jídle nastupují tanečníci a sličné tanečnice a v rytmu bubeníků předvádějí tradiční tance. Závěrečnou tečkou je pak impozantní ohňová show.
Za polynéskými chrámy a vzácnou Tiare apetahi
Soused a dvojče Tahaa je ostrov Raiatea, oba ostrovy totiž mají společnou lagunu. Raiatea je podle legend jakousi kolébkou polynéské civilizace – odtud prý Polynésané vyplouvali na svých kanoích osidlovat okolní souostroví. Navštěvujeme nejvýznačnější marae Polynésie „Taputapuatea“, odkud vyplulo sedm kánoí, jejichž posádky osídlily Nový Zéland. V polynéské kultuře mělo marae široký duchovní a společenský význam – byl to jakýsi chrám, místo významných setkávání a v neposlední řadě místo obřadní.
Hlavním magnetem ostrova je pro mne jeho vnitrozemí – hodlám vystoupit na horu Mt. Temehani, na jejíž západních svazích roste Tiare apetahi. Asi metr vysoká bíle kvetoucí rostlina roste jen zde, nikde jinde na světě. Cesta je občas zarostlá, polynéská džungle ale není nebezpečná, sotva kde jinde v tropickém pásmu si můžete dovolit chodit lesem naboso.
Marae Taputapuatea je jedno z nejposvátnějších míst v celé Polynésii. Odsud vyplulo mimo jiné sedm kánoí, jejichž posádky osídlily Nový Zéland.
Vzácná rostlina Tiare apetahi roste na jediném místě ně světě – na ostrově Raiatea.
Po asi třech hodinách se ocitám na náhorní planině, odkud se otevírá nádherný panoramatický výhled do okolí. Tady také nacházím jedinou rostlinu Tiare Apetahi. Schovaná v asi metr vysoké trávě ukazuje svůj nápadný bílý květ, který se skládá z pěti asi 5 cm dlouhých okvětních lístků tvořících půlkruh.
Další den vplouváme do zátoky Faaroa, kam ústí jediná splavná řeka Francouzské Polynésie, stejnojmenná Faaroa River. Pádlujeme na kajaku proti línému proudu, po chvilce se koryto zužuje a řeka tajuplně meandruje mnoha zákrutami. Občas podplouváme spleť větví a tu a tam zahlédneme přes koruny stromů okolní strmé srázy. Pokračujeme asi půl hodiny do vnitrozemí až k místu, kde se u neprůjezdné mělčiny musíme obrátit na zpáteční cestu.
Nikdy nekončící neděle na Huahine
Z Raiatey vyplouváme k našemu poslednímu cíli v očekávání dalších zážitků. Na rozdíl od pradávných Polynésanů nás nese moderní loď a cestu nemusíme hledat podle hvězd. Přes komfort našeho katamaránu a vymoženosti moderní navigační techniky přináší putování na jachtě po polynéských ostrovech vrcholnou porci romantiky a dobrodružství.
Když máte s sebou kajak, můžete si natrhat kokosy a dovézt je na loď!
Ostrov Huahine nás vítá krásnou pláží u městečka Fare a ospalou atmosférou jakoby nikdy nekončící neděle. Rozhodujeme se půjčit si kola a na nich prozkoumat část ostrova. Ve vesnici Maeva navštěvujeme tradiční polynéský dům a obdivujeme prastaré kamenné rybí pasti. Míjíme několik dalších marae a po polní cestě lemované palmami pokračujeme kolem laguny k zajímavému muzeu mušlí.
Lodí lze lagunou dojet až na samý jih, k zátoce Avea. Tady kotvíme u nádherné pláže a na motorovém člunu pokračujeme k jižnímu mysu na šnorchlovací lokalitu. Připadám si mezi panenskými ostrůvky jako na samém konci světa. I naše cesta je vlastně na konci, zbývá nám už jen po větru přeplachtit zpět na Raiateu do maríny...
Může se hoditKdy jet a počasí: Francouzskou Polynésii můžete navštívit celoročně, moře je stále teplé a čisté, počasí je většinou příjemné a slunečné, nízké atoly nezachytávají tolik mraků jako například hornaté Tahiti. Díky oceánu jsou teploty celoročně vyrovnané a příjemné pro cestování. Ve Francouzské Polynésii se rozlišují 2 hlavní roční období: teplejší a vlhčí období trvá od listopadu do dubna, teploty dosahují 24 a 31 °C a typické jsou krátké přeháňky. Zimní sezona trvající od května do října bývá sušší a také o něco chladnější s teplotami od 24 do 28 °C. Aktuální jachtařskou předpověď počasí najdete zde. Doprava: Letecká doprava do Polynésie je časově i finančně náročná, ceny letenek se pohybují mezi 30-40 tisíci Kč. Většinou se na Tahiti létá přes Los Angeles nebo přes Auckland. Místní přelety s Air Tahiti spojují všechny větší ostrovy. Ceny: Francouzská Polynésie není úplně levnou destinací, základní potraviny pořídíte za zhruba dvojnásobek našich cen, láhev vína v supermarketu stojí od cca 350 Kč, plechovka piva Hinano cca 50 Kč. Za porci jídla v restauraci dáte okolo 500 – 800 Kč, hamburger stojí cca 300 Kč, pivo v restauraci cca 100 Kč. Dovolená na jachtě s dětmi: Do této oblasti se nemusíte bát vzít i menší děti – na všech ostrovech se budete pohybovat v uzavřených lagunách, kde je zcela bezpečné prostředí s klidnou a čistou vodou. Dovolenou na jachtě lze s trochou nadsázky přirovnat k cestování obytným automobilem. Moderní katamarány nabízejí překvapivě hodně prostoru a komfortu. Lodě jsou vybaveny většinou dvoulůžkovými kajutami (někdy s klimatizací), WC a sprchou, prostorným „salonem“ pro společné posezení, kuchyňským koutem s ledničkou a plynovým vařičem. Každá loď má navigační a bezpečnostní vybavení, včetně nafukovacího člunu a GPS navigace. Vhodná loď pro plavbu s dětmi by měla mít bezpečný kokpit, což je jedna z výhod katamaránů. Naplánovaná trasa by měla mít minimální počet delších přeplaveb a co nejvíce klidných a bezpečných kotvišť na mělké vodě. Výhodou je, pokud děti dobře plavou a umí se potápět, vezměte jim šnorchlovací vybavení a lycrové oblečení proti UV záření. Děti potřebují mít činnost. Určitě ocení zajímavý program na souši, zkuste geocashing na vodě, hledání pokladu apod. Pronájem lodí a organizace plavby: většina jachtařů se plaví na charterových lodích – je třeba najmout kapitána a rezervovat si loď. Ideální počet osob z hlediska pohodlí na lodi je 4-8. Vyplouvá se většinou z ostrova Raiatea, kde jsou charterové společnosti Moorings nebo Dream Yacht. Ideální doba pro pohodové poznání všech ostrovů je dva týdny. |
