Bolí to. Moc to bolí. Vpřed postupujeme jen pomalu, protože jdeme po kolenou. Všichni kolem si sem přišli vyprosit protekci na nebesích. Kvůli ní musíme urazit nekonečně dlouhou, bolavou cestu.
Je to chodník bolesti, utrpení a víry. Ale také naděje. Je to totiž chodník proseb. A na jeho konci bývá občas krev. Zkuste si ujít půl kilometru po kolenou a pochopíte. Po pár desítkách metrů je už úplně jedno, že chodník je z kamenných desek hladkých jako sklo.
Lidé postupují pomalu kupředu a vedle nich kráčí jejich rodina. Dodává sílu. Drží klečícího za ruku nebo se dotýkají ramene.
Za mnou jde holčička, která svírá maminčinu ruku. Tečou jí slzy, protože maminka je nemocná. Pár metrů přede mnou jde postarší muž. Když se ohlédne, vypadá docela normálně. Když se po chvíli podívá na opačnou stranu, je vidět, že má na pravé tváři nádor velký jako pomeranč.
Trochu se stydím, neboť na rozdíl od ostatních se plazím hlavně proto, abych zjistil, jaké to je. Tak aspoň myslím na všechny nemocné světa.
Plazí se tady jeden za druhým, lidští šneci s vážnými tvářemi, nepřítomnýma očima a duchem na nebesích, kteří se snaží vyprosit si pomoc. Vybrali si správně. Jsou v snad největším místě zázraků, jaké na světě existuje.
Kdysi tady mezi strmými křovinatými kopci nebylo nic, jen pastviny.
Přesně před devadesáti lety, 13. května 1917, se tady třem pasáčkům zjevila Panna Maria a udělala z tohoto portugalského hnízda s muslimským jménem Fátima jedno z nejposvátnějších poutních míst katolické víry.
Je to místo zázraků, podobně jako ve francouzských Lurdech nebo v polské Čenstochové. Zvláštní, že my Češi ho skoro neznáme.
Tady, na samém kraji Evropy, má možná Panna Maria šikovnější ruku nebo je milosrdnější než jinde.
Ročně sem proto přijde sedm milionů lidí. Snadno poznáte, co některým z nich je. Po chodníku se sune holčička, která nese svíci větší než ona sama a k tomu voskovou nohu. Když později vstane, vidíte, že pravou nohu má nepřirozeně vytočenou dovnitř.
Voskovou končetinu si opatříte snadno. U vchodu je prodávají u stánku. Visí tam jako svazky cibule. Malé a velké prsty, ruce, paže, nohy ke kolenu. A malé voskové panenky. To jsou děti. Jsou ty voskové hnáty morbidní? Kdo by to řešil - kvůli naději uděláte cokoliv.
Na kolenou je také dívka, která nese zašedlý kus sádrového krunýře. Vypadá jako odložený pancíř. Je zřejmé, že nepřišla prosit, ale poděkovat. Zdá se, že Fátima opravdu funguje.
Děti šly nejdřív za mříže
Když to začalo, nikdo tomu nevěřil. Tři pasáčci, jimž se Panna Maria zjevila, kvůli ní dokonce skončili na tři dny ve vězení. Byl 13. květen 1917 a tři děti (desetiletá Lucia dos Santos, její o rok mladší bratranec Francisco Marto a sedmiletá sestřenice Jacinta), které pásly kozy mezi olivami a duby, se před polednem jako vždy pomodlily.
Najednou se nad malým stromem objevila „krásná paní zářící víc než slunce“. Řekla, že když se děti budou pořádně modlit, zachrání mír na světě, a že se objeví ještě pětkrát: každý měsíc třináctého.
Ze zjevení se stala politická věc. Portugalští republikáni, kteří v roce 1910 svrhli monarchii, byli ostře proti církvi a v dětech viděli loutky nějakého spiknutí. Když mělo 13. srpna dojít k jednomu z dalších zjevení, strčily úřady děti jednoduše za mříže.
Ale země už byla v pozoru. Když se měla Panna Maria zjevit 13. října naposledy, čekalo na ni ve Fátimě 70.000 lidí. Hlava na hlavě. Viděli ji sice jen pasáčkové, ale důkaz byl přesto podán. Zaznamenali ho nejen úředníci a policisté na místě, ale i skeptičtí vědci a novináři.
„Před očima davů se slunce chvělo a konalo pohyby v rozporu s kosmickými zákony,“ napsal reportér antiklerikálních novin O Século. „Tančilo, zastavovalo se a klesalo až k zemi.“ Jeden univerzitní profesor si zaznamenal, že „slunce se pohybovalo v šíleném víru a v jednu chvíli se řítilo k davům, jako by je chtělo rozdrtit“.
Sedmdesát tisíc lidí křičelo hrůzou. Ty snímky existují dodnes.
Po tomhle už všichni brali zjevení vážně. A také proroctví, jež sdělila Panna Maria Lucii. Všechna se vyplnila. Duchovní je zapsali dřív, než k nim mohlo dojít, takže nejde o nějaký trik.
Pravda, Panna Maria mluvila trošku alibisticky mlhavě, ale podle interpretací tím předpověděla, že skončí první světová válka a přijde ta druhá. Druhé velké proroctví bylo velmi adresné.
Týkalo se Ruska a komunismu. „Rusko roznese své chyby do světa, způsobí války a perzekuci církve. Z dobrých lidí se stanou mučedníci a různé národy budou zničeny. Svět bude trpět válkou, hladem a perzekucí a Rusko se stane nástrojem bezbožnosti.“
Pak bylo ještě třetí proroctví, které církev držela v tajnosti. Zdálo se, že bylo výjimečně děsivé. Potká lidstvo apokalypsa? O tomto proroctví, které tajili v zapečetěné obálce ve Vatikánu, byly napsány stovky knih, vznikly kvůli němu celé internetové stránky a jeden mnich dokonce unesl letadlo, aby přiměl církev tajemství odhalit.
K tomu došlo roku 2000. Ukázalo se, že proroctví předpovědělo atentát na některého papeže. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale faktem je, že Turek Ali Aga postřelil Jana Pavla II. 13. května 1981, tedy ve výročí dne, kdy pasáčkové poprvé spatřili „krásnou paní“.
Mimochodem, ta se mezi řečí nejstarší Lucii zmínila i o tom, že Francisco a Jacinta brzy umřou, což se stalo, protože obě děti se staly záhy obětí pandemie španělské chřipky.
Jak se dostat do Fátimy
Pokud se rozhodnete navštívit Fátimu během dovolené na plážích jižního Portugalska, není nic snadnějšího: místní cestovní kanceláře zde organizují jednodenní výlety, které stojí cca 1990 korun na osobu.
Podobně lze navštívit Fátimu také z Lisabonu, a to za cenu 1690 korun. Kdo rád cestuje na vlastní pěst, může se tam vydat místní dopravou.
Vlaky a autobusy jezdí v Portugalsku většinou se švýcarskou přesností.
Autobusy: společnost EVA je soukromá autobusová společnost, která pokrývá svými linkami celé území Portugalska. Více informací:
Z Algarve odjíždějí všechny autobusy i vlaky z nádraží v Albufeiře či z Fara. Vlak
Z Lisabonu odjíždějí autobusy z nádraží Sete Rios a vlaky z nádraží Oriente.
Další informace ICEP Portugal Praha nebo Snail Travel, jež je specialistou na Portugalsko.
