Podzemní prostranství by bylo z horní části kryto průhlednou deskou nebo kupolí, díky níž by mohli návštěvníci obdivovat z nevšední perspektivy mohutnost a krásu 112 let staré věže. Uvažuje se, že na 10.000 nevyužitých metrech čtverečných mezi
pilíři by mohlo být i parkoviště a velký kongresový sál.
"Návštěva Eiffelovy věže trvá příliš krátce, kolem hodiny, a při odchodu nemají lidé ani hlad, ani žízeň, a jelikož zde není jinak co dalšího k vidění, nezůstávají zde. Je potřeba je tu nějak udržet," tvrdí prezident SNTE Jean-Bernard Bros, který má na pařížské radnici na starosti turistiku. Jedinými místy, kde mohou návštěvníci
spočinout a vychutnat si kouzlo věže, jsou luxusní restaurace ve druhém patře, a hostinec v prvním patře, které však mají velmi omezenou kapacitu. Zahnat hlad mohou i u některého z bufetů.
V letní sezóně navštíví Eiffelovu věž denně v průměru 30.000 lidí, v loňském roce věž přivítala celkem 6,37 miliónu návštěvníků. Za posledních třicet let se jejich počet
zdvojnásobil.
Vybudování podzemního vchodu by přišlo na 400 až 500 miliónů franků (až 2,7 miliardy korun), přičemž na stavbu by bylo zapotřebí alespoň tří let. Bros ještě bude muset ke schválení projektu přemluvit pařížského starostu Bertranda Delanoë. Jako
argument pro úspěšný podzemní vchod může použít právě proslulou skleněnou pyramidu, která se tyčí nad podzemním vstupem do Louvru.
 Eiffelova věž se tyčí jako královna nad Paříží v každou denní dobu. |
