Pondělí 27. června 2022, svátek má Ladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. června 2022 Ladislav

Dolomity bez sněhu. Krásné výlety i otázky, co bude s lyžováním dál

Majestátní štíty Dolomit rámují okolí průsmyku Passo Rolle a jsou trochu pocukrované sněhem. Ne moc, atmosféra v údolí připomíná spíš konec března než vrchol zimní sezony. Z lyžařského výletu se nakonec stala spíš turistika. Je to změna, která vyvolává otazníky.

Před chvílí jsme minuli parádní závrt, jakých je na zdejší krasové planině řada, a na jižním obzoru začínají vykukovat stěny impozantního vrcholu Pala di San Martino. Jeho západní stěna představuje čistou vertikálu, terén přímo kolem nás je ale naopak až překvapivě mírný. Pohybujeme se totiž po unikátním území zvaném L’altopiano delle Pale, tedy Náhorní plošina Pale. Terén se tu rozkládá v poměrně úzkém rozmezí 2500 až 2800 nadmořských metrů a ze všech vysokohorských plošin v Dolomitech je tahle největší.

Lunární krajina v centru Dolomit

Přirovnání k měsíční krajině nepovažujeme na náhorní planině za přehnané. Téměř nadpozemské dojmy umocňuje ještě fakt, že ani v této poměrně značné výšce není skoro žádný sníh a plošina je posetá jen nesouvislými bílými fleky navátého materiálu. Proto jsme nechali sněžnice v chatě a po náhorní plošině se pohybujeme v pohorkách.

Dolomity (italsky Dolomiti), proslulé mimořádnými krajinnými scenériemi, tu před námi defilují v plné kráse. Plošinu lemují výrazné skalní útesy a z prvního aklimatizačního vrcholu, Cima della Rosetta (2746 m) v dálce rozpoznáváme řadu z nejznámějších dolomitských kót jako Antelao, Marmolada či Monte Cristallo.

Ale oči chtě nechtě sklouzávají k bližším horizontům. Scenérickou ikonu oblasti kolem San Martino di Castrozza, kde se pohybujeme, představuje Cimon della Pala (3184 m). Má pověst „Dolomitského Matterhornu“, což jsme si zespoda dokázali představit, ale z jižní strany se nám jeví jen jako jedna skála z mnoha. „Jen klid“ - čte nám myšlenky místní horský vůdce, „večer sjedeme na průsmyk a uvidíte.“

Během asi pětihodinového kolečka po náhorní plošině se přibližujeme na krátkou vzdálenost k obávané stěně Pala di San Martino a docela rozumíme tomu, že hora byla „dobyta“ teprve v roce 1878, tedy mnohem později než většina vrcholů ve vyšších Západních Alpách. Za celou dobu potkáváme jen jednu malou skupinu alpinistů, okruh zakončujeme na chatě Rifugio Giovanni Pedrotti, sjíždíme zpět lanovkou do údolí a míříme na avizovaný průsmyk. Tedy do oblasti Passo Rolle (1984 m).

Dolomitský Matterhorn. Ale přijďte ze správné strany

Slunce se mezitím nachýlilo k západu a my vystupujeme ze sedla pěšky po sjezdovce kousek vzhůru. Kolem nás zařezává pár lyžařů poslední dnešní oblouky, ale pozornost budí něco jiného. „Už věříš tomu Matterhornu?“ ptá se horský vůdce a máchne rukou před sebe.

Ano, prosím. Cimon della Pala, druhý nejvyšší vrchol této horské skupiny, má při pohledu z této strany skutečně nezaměnitelný tvar – jeho ostrá špička, spadající k severozápadu kolmou stěnou, skoro vypadá, že každou chvíli spadne. Věrnější přirovnání by sice asi bylo ke slavnému patagonskému vrcholu Cerro Torre, ale necháváme iluzi „dolomitského Matterhornu“ být. „Máme asi tak půl hodiny času,“ probouzí nás z geografického rozjímání vůdce. „Obzor je čistý, barvy by měly být v pořádku.“

Pohled na vrchol Cimon della Pala od chaty Malga Rolle (snímek pořízen kolem 14. hodiny).

Enrosadira jak má být

„Barvami“ se tady myslí fenomén italsky zvaný enrosadira, kterým jsou právě Dolomity proslulé. Za vhodných meteorologických podmínek se horské vrcholy při úsvitu a západu slunce zbarvují žlutými, oranžovými, načervenalými a dalšími barevnými tóny. Barevné spektrum se mění podle toho, jak se sluneční kotouč posouvá vůči horizontu.

Enrosadira samozřejmě nevzniká jen v Dolomitech, ale světlé a často kolmé skalní stěny Dolomit, budované vápencem či dolomitem, k tomu dávají mimořádně dobré podmínky. Pospícháme k chatě Baita Segantini, malebně položené nad dvěma jezírky přímo na úpatí Cimon della Pala, s očima upřenýma vzhůru. Těsně před 17. hodinou se skála nad námi začíná barvit do zlatava... pak do růžova, barvy přecházejí jedna v druhou v řádu sekund. A když slunce definitivně klesne pod horizont, skalní defilé se pohrouží do měkce šedivých tónů a také do velebného ticha. Další enrosadira přijde brzy ráno při východu slunce. Tedy pokud nebude zataženo.

Výhled z vrcholu Cima della Rosetta k jihozápadu

Pohled od chaty Rifugio Rosetta na vrchol Cima della Rosetta

Co bude po sněhu?

Další den přece jen nasazujeme lyže a vyrážíme na sjezdovky. V oblasti Tognola, přímo nad střediskem San Martino, nacházíme několik velmi pěkných červených pist se solidním převýšením (až 800 metrů) a užíváme si v podstatě prázdných tratí k razantním, rychlým obloukům. Divného pocitu se ale zbavit nemůžeme – kolem nás jsou totiž zelené lesy a louky, případně obnažené skály, kde se drží jen zbytky sněhu nafoukané do úžlabin.

Otazníky nad lyžováním

Nad sjezdovým lyžováním visí stále více otazníků, nejen v Dolomitech. Jak to ale doopravdy všechno bude, to uvidí zřejmě až příští generace.

Taková je situace v oblasti San Martino di Castrozza, a nejen tam, po valnou část letošní zimy. Sjezdovky sice za pomoci umělého sněhu zůstávají v provozu, ovšem v okolí je holo a na návštěvnosti je to samozřejmě znát. V severní Itálii možná dvojnásob. Když počasí ve městech v nížině, odkud přijíždí většina hostů, připomíná spíše pozdní jaro, jen málokdo má myšlenky na lyžování navzdory faktu, že sjezdovat se na kvalitně připravených tratích dá docela dobře. Pro většinu alpských turistických středisek přitom zimní sezona představuje co do tržeb nejvýznamnější část roku.

Valeria Ghezzi, prezidentka Italské asociace lanovek a vleků (ANEF) a současně majitelka lyžařského areálu v San Martino di Castrozza, to ví. „Samozřejmě je to problém. Lyžovat se sice nepřestane z roku na rok, ale trend je jasný. Už dlouho se snažíme našim zimním návštěvníkům více nabízet aktivity, které s lyžováním přímo nesouvisí. Máme tu plno nových turistických tras schůdných i v zimě, hodně se zlepšila gastronomie, místo lyžování se hosté mohou vydat s horskými vůdci na lehčí horolezecké výstupy a tak dále. Na druhou stranu loni jsme měli naopak tolik sněhu, že jsme nevěděli, co s ním.“

Ještě to jde. Jak dlouho? (lyžaři před chatou Rifugio Tognola nad San Martino di Castrozza)

Pohled z vrcholu Cima della Rosetta na San Martino di Castrozza: bílé zakroucené linie nejsou potoky, ale sjezdovky pokryté umělým sněhem.

Dopady umělého zasněžování na přírodu

Nutnost vylepšovat bilanci umělým zasněžováním má ale i jiné aspekty, na první pohled ne tak snadno viditelné. Při příjezdu do San Martina jsme si všimli, že umělá vodní nádrž Lago di Paneveggio má hladinu dobrých sedm metrů pod normálem. A pokračování rozhovoru dojem potvrzuje: voda nutná k umělému zasněžování se bere z vodotečí, které by jinak směřovaly do přehrady, a tím – v kombinaci s mimořádně suchou zimou – vzniká deficit vody. Která se primárně má používat pro jiné účely, například k pití nebo v létě na závlahy. „Máme vyčleněný určitý objem vody, který lze pro přípravu sjezdovek použít,“ pokračuje Ghezzi. „Jenže letos, jak není sníh, tak už máme v podstatě vyčerpáno.“

Ohromné investice do zasněžovacích systémů a velká energetická náročnost výroby umělého sněhu se samozřejmě promítají do ceny permanentek – včetně amortizace se tato částka může odrazit v hodnotě lyžařských lístků až jednou čtvrtinou. A stíny vysoké ceny za lyžování v podmínkách měnícího se klimatu se šíří dál. Nejen místní ekologové poukazují na fakt, že v důsledku výroby umělého sněhu, který je velmi kompaktní a na jaře pomalu taje, zůstávají sjezdovky (tedy paseky a louky) na jaře mnohem déle pod sněhem, než je tomu při přirozené sněhové pokrývce. Což mění ekosystémy, leckde není možné včas zvířata vyhnat na pastvu a tak dále.

A tak nad sjezdovým lyžováním visí stále více otazníků, nejen v Dolomitech. Jak to ale doopravdy všechno bude, to uvidí zřejmě až příští generace.

Může se hodit

Doprava
Autem najedete z Prahy i Brna do San Martino di Castrozza shodně asi 750 kilometrů, potřebovat budete rakouskou dálniční známku. Zvlášť je třeba zaplatit úsek dálnice pod Brennerem a italské dálniční mýto (dohromady jedním směrem asi 18 eur).

Ceny lyžování v San Martino di Castrozza
V hlavní sezoně zaplatí dospělí / děti do 16 let za šestidenní skipas 230 / 160 eur, jednodenní lyžování vyjde na 42 / 29 eur.

Užitečné weby

  • http://www.sanmartino.com: Turistický rozcestník oblasti San Martino di Castrozza (též česky).
  • www.visittrentino.it: Oficiální turistický portál administrativní oblasti Trentino, jíž je oblast kolem San Martino di Castrozza součástí (též česky)
  • http://www.summitpost.org: Obsáhlé informace o dobývání vrcholů v různých pohořích světa včetně Dolomit.

Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Akce! iDNES Premium na 3 měsíce za 1 Kč a šance na 50 tisíc na paliva k tomu

Čtení na celé léto za jedinou korunu nabízí akční nabídka na vstup do iDNES Premium. Všichni noví uživatelé, kteří si...

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

VIDEO: Chorvatská stavba století. Projeli jsme nový most na Pelješac

Byli jsme na něm! Jako první Češi jsme se mohli projet po nejzásadnější chorvatské stavbě 21. století. Mostě, který...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Jadran na talíři. Kolik stojí jídlo v Chorvatsku a co musíte ochutnat

Premium Chorvatská gastronomie se řadě českých turistů scvrkla na brancina a oradu na žaru (ryby), dagnje na buzaru (mušle),...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

S čím se také jezdilo na dovolenou. Stanové přívěsy z NDR

Nejen plastové lžičky a duroplastové trabanty, ale i stanové přívěsy Camptourist můžeme pasovat na východoněmecké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

(Ne)známé řecké ostrovy. Zaujmou letištěm, smůlou i jeskynními kostely

Premium Řecké ostrovy jsou božským místem na dovolenou. Aby také ne, vždyť se říká, že vznikly rukou samotného Stvořitele. Prý...

Jadran na talíři. Kolik stojí jídlo v Chorvatsku a co musíte ochutnat

Premium Chorvatská gastronomie se řadě českých turistů scvrkla na brancina a oradu na žaru (ryby), dagnje na buzaru (mušle),...

Top deset míst a zážitků na Islandu, které posunou váš výlet na jiný level

Premium Asi nikde jinde v Evropě nenajdeme krajinu tak divokou a pestrou jako na Islandu. Krása ostrova je dána lokalitou...

VIDEO: Středověkou pevnost v Sýrii užíval Islámský stát, teď tu řádí turisté

Islámští radikálové ještě nedávno z pevnosti Kalat Džaabar podnikali útoky, teď k této historické stavbě z 12. století...

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...