Největší poušť
Největší poušť je Negevská. Písečné pláně a duny střídají kamenná moře, rozeklané skály, krátery a kaňony.
Oázy se vyskytují jen ojediněle. Jinde o přítomnosti vody svědčí pouze meandry vádí, což jsou řečiště, které zůstávají po většinu roku suché. Za jarních dešťů je rychle naplní prudké přívaly vody, po nichž nakrátko rozkvete spousta květin a trav.
Z větší vegetace se v suchém a horkém podnebí daří zejména opunciím a akáciím. I poušť, ve které chybí byť i sebemenší náznak zeleně, však dokáže být krásná. Je v ní cosi mystického a není proto divu, že i mnohá světová náboženství se zrodila právě v pouštním prostředí.
Svatá místa ve skalách
Zajímavá pouštní krajina, jako vystřižená z biblických příběhů, začíná již pár kilometrů od Jeruzaléma. Je možné ji obdivovat přímo z auta, při jízdě po asfaltové silnici. Máte-li k dispozici terénní vozidlo, na některých místech se vyplatí z hlavního tahu sjet. Platí to například o odbočce na cestě mezi Jeruzalémem a Jerichem, kde se nabízejí překrásné pohledy na vádí Kilt.
|
Kdo má dobrou mapu, může odsud zamířit třeba k řeckému ortodoxnímu klášteru sv. Jiří. Je to stavba přilepena ke skále jako vlaštovčí hnízdo. Její dnešní podoba pochází z 19. století, avšak první mnišská komunita se ve zdejších jeskyních usadila již před 1500 lety!
Pod modrými střechami se ve třech úrovních nacházejí čtyři kostely, cely, sklady a hrobky. Zatímco hlavní kostel sv. Jiří skrývá vzácnou byzantskou mozaiku ze 6. století a kostel panny Marie se pyšní starými malbami a ikonami, ve svatyni křižáckého kostela jsou uloženy lebky umučených mnichů.
Návštěvníci mohou zavítat i do jeskyně svatého Eliáše, kde byl pronásledovaný prorok podle legendy ukrýván a krmen havrany.
O několik kilometrů dál mají svůj pouštní klášter také muslimové. Říkají mu Nábí Músá a považují jej za místo posledního odpočinku Mojžíše. Svatyně není pouze cílem poutníků, ale i lidí, kteří sem přicházejí umřít. V okolí komplexu se nachází rozlehlý hřbitov, na němž touží být ti, kteří věří ve výjimečnost tohoto místa, pochováni.
Vodopády uprostřed pouště
Při cestování pouštěmi Svaté země je nutné počítat s členitým terénem a značnými výškovými rozdíly. Například při cestě z Jeruzaléma k Mrtvému moři je nutno překonat převýšení 1200 metrů.
|
Ten, kdo se k tomuto neobvyklému jezeru vydá, by si rozhodně neměl nechat ujít návštěvu národního parku Ein Gedi, který leží nedaleko břehů nejníže položeného místa na zemi. Ein Gedi, v překladu "kozorožčí pramen", je oázou v jinak pusté krajině. Její půvab je zmiňován dokonce i v biblické Písni písní.
Zatímco vody Mrtvého moře jsou opravdu mrtvé a prosté života, prameny vyvěrající v nedaleké rezervaci poskytují dostatek vody k růstu bujné vegetace. S tou souvisí i výskyt vzácných zvířat, které se v parku zdržují. Návštěvníci mají možnost zahlédnout kozorožce a damany sklaní, kteří vypadají jako velcí hlodavci, v odlehlejších zákoutích se prý skrývají i pouštní levharti.
Dvě rokle, na jejichž dně se vinou řeky Nachal David a Nachal Arugot, vedou přímo srdcem rezervace a jsou protkané sítí pěšin. Výlet po nejkratší cestě zabere asi hodinu a končí u úchvatných Šulamitských vodopádů. Ten, kdo se životodárné vody nabaží dosytosti, může zamířit ke druhému extrému – nejslanějšímu jezeru na světě, v němž nežije jediná řasa, natož živočich.
|
Je mrtvé, ale léčí
Mrtvé moře (ve skutečnosti jezero) leží na nejníže položeném místě 6000 km dlouhého východoafrického příkopu, který se táhne z jižního Turecka do východní Afriky. Se 411 m pod hladinou moře je také nejnižším bodem na Zemi.
Jeho voda je bohatá na soli a minerály, jejichž koncentrace dosahuje až 30%. Největší zastoupení mají prvky hořčík, brom, vápník, sodík, draslík, síra a jod.
Podle statistik zde probíhá nejúspěšnější léčba lupenky na světě, úspěšná je však i léčba artritidy, revmatických potíží a astmatu. Léčivé účinky vody a bahna byly rozpoznány a komerčně využívány již ve starověku a západní břeh lemují lázně a sanatoria.
Koupel ve slané vodě připomíná koupel v oleji. Nelze v ní vykonávat jakékoliv rychlejší pohyby, natož plavání, neboť tělo se chová jako balón. Ať si lehnete na záda nebo na břicho, ruce a nohy vám vždy vyletí nad vodu.
První minuty v minerální koupeli většinou doprovázejí výkřiky zděšení i salvy smíchu; teprve když se turisté vydovádějí a zaujmou klidnější polohu, přijde ten pravý okamžik a relaxace. Uznejte sami: Kde jinde na světě můžete nerušeně ležet přímo na hladině a číst si při tom noviny? Více o Mrtvém moři čtěte ZDE.
|
Pohostinní pastevci
Tam kde končí Mrtvé moře, začíná Negevská poušť.
Jedinou známkou života jsou kromě výletníků prozkoumávajících kaňony a krátery, skupinky beduínů vytrvale putujících po starých nomádských cestách.
Beduíni dodnes nepřivykli modernímu stylu života a většina z nich stále tráví celý rok pod širým nebem, respektive pod rozložitými plachtami svých stanů. Kromě neodmyslitelných ovcí a koz, pasoucích se na trsech polosuché vegetace, spatříte v okolí jejich příbytků i velbloudy a osly. Ti jsou využíváni zejména jako dopravní prostředky.
Desetitisíce palestinských beduínů obývají zejména sever Negevské pouště, břehy Rudého moře a některé hornaté oblasti západního břehu Jordánu.
Beduíni, kteří se dosud neusadili ve vesnicích či městech, žijí na pokraji společnosti a jsou víceméně ignorováni. Většina z nich je nevzdělaná a svou izolaci často udržují sňatky, které se odehrávají převážně v rámci širší rodiny. Vyznávají tradiční způsob života a k obvyklým rysům jejich povahy patří pohostinnost. Mají ji v krvi, protože historie je naučila, že bez dobrých mezilidských vztahů nelze v poušti přežít. Ve městech možná ano, ale v poušti ne. Možná i proto je to do měst zatím netáhne...
Tato nebezpečně vyhlížející zvířata můžete spatřit nedaleko oázy Ein Gedi, jejíž jméno znamená "kozorožčí pramen". |
Negevská poušť v Izraeli |
I uprostřed pouštní krajiny spalované sluncem můžete narazit na scenérie jako je tato |
Beduín při odpočinku |
Slaná voda Mrtvého moře nadnáší tak, že si můžete na hladině nerušeně číst třeba noviny |
Tato nebezpečně vyhlížející zvířata můžete spatřit nedaleko oázy Ein Gedi, jejíž jméno znamená "kozorožčí pramen" |
Značná část pouštního území byla židovskými osadníky proměněna v úrodnou půdu |
Hosté na pláži u Mrtvého moře pomazáni léčivým bahnem |