Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše méně známým patří Prosiecká a Kvačianská dolina na rozhraní Liptova a Oravy.
Oblazy: horní mlýn

Oblazy: horní mlýn | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Chočské vrchy, páté nejvyšší pohoří Slovenska, tvoří přirozenou geografickou hranici mezi Oravou a Liptovem. Vápencová stavba pohoří a nerovnoměrný tektonický zdvih způsobily, že většina vodních toků protéká Chočskými vrchy skrz naskrz ze severu na jih přes hluboká vápencová údolí.

Nejpovedenější z nich je tři kilometry dlouhá Prosiecká dolina, kterou vyhloubil potok Prosečianka. Velmi podobná je sousední, zhruba čtyři kilometry dlouhá Kvačianská dolina. Obě perly Chočských vrchů odděluje výrazný masiv hory Prosečné (1 372 m).

Dvojčata Chočských vrchů

Prosiecká a Kvačianská dolina mají mnoho společného. Obě byly s přilehlým okolím již v roce 1967 vyhlášeny za národní přírodní rezervace.

Typická je inverze rostlin, kdy se na dně chladných, stinných a vlhkých kaňonů vyskytují druhy běžně rostoucí ve vysokých horských polohách.

Naopak na sluncem vyhřátých výše položených skálách rostou teplomilné druhy, z nichž některé zde dokonce dosahují severní hranice svého geografického rozšíření.

Obě doliny měly v minulosti také důležitý komunikační význam. Představovaly velmi komplikované, přitom však životně důležité spojnice Liptovské kotliny s obcemi Velké Borové, Malé Borové a Huty, ležící na „oravské“ straně hor.

Je téměř neuvěřitelné, že ještě v druhé polovině 20. století sloužila těmto obcím jako jediné spojení se světem dnes již nepoužívaná „silnice“ nad Kvačianskou dolinou, vinoucí se pomocí ostrých zákrutů a příkrého stoupání nad krkolomnými svahy kaňonu. Prosieckou dolinou vedla zase sezonní cesta pro koňské povozy svážející seno z krasových plání nad soutěskou.

Ústí Prosiecké doliny

Dnešní život obou dolin je jiný, turistický. Při jejich ústí, nad obcemi Prosiek a Kvačany, fungují záchytná placená parkoviště s možností občerstvení.

V turistické sezoně jsou v provozu informační budky, kde vám nabídnou letáček s plánkem tras. Dát si můžete podle libosti jednu, či druhou dolinu tam a zpět, popřípadě obě dohromady jako jeden šestihodinový okruh. A kdyby se vám zdálo i šest hodin málo, je tu ještě jako bonus výstup na horu Prosečné (1 377 m), což jsou minimálně dvě další hodiny navíc.

Vzhůru Prosieckou dolinou

S ohledem na přítomnost technických pomůcek (žebříky a lana) je lepší, i když nikoli povinné, stoupat vzhůru Prosieckou dolinou a dolů se vracet Kvačianskou dolinou. Spolehlivého a fundovaného průvodce představuje vedle modrých a červených turistických značek také trasa naučné stezky.

Vstup do Prosiecké doliny z jihu od vesnice Prosiek je impozantní. Potok Prosečianku naráz sevře skalní hrdlo vápencových stěn, jež se k sobě přiblíží tak blízko, že nahoře vytvoří téměř uzavřenou klenbu.

Kaňonovitý vstup, nazvaný přiléhavě Vráta, je sice krátký, během jarního tání a po silných letních deštích se však suchou nohou často projít nedá. Zato následující část Polhora je odlišná. Voda teče pod povrchem, řečiště je vyschlé a údolí se rozšiřuje.

Modře značená trasa Prosieckou dolinou

Se suchou částí Prosiecké doliny bezpochyby souvisí jeskynní systém. Mnohaletý průzkum slovenských speleologů však v této oblasti nebyl dosud odměněn žádným významnějším objevem. Je známo pouze několik kratších jeskyní v okolí krasové vyvěračky Vyvieranisko nad kaňonem Vráta, kterou tryská dvěma mohutnými proudy celý potok z podzemí.

Polomy na Prosečném

Suchá Prosiecká dolina se asi po 2,5 km větví. Západní pravá větev vytváří mohutný skalní kuloár Červené piesky, pojmenovaný podle úpatních suťových nánosů načervenalé barvy. Ozdobou kuloáru je 15 m vysoký vodopád – bohužel často vysychající.

Východní levá větev Prosiecké doliny zvaná Sokol získává opět ráz úzkého kaňonu. Vápencové stěny se k sobě přibližují a turistický chodník se ztrácí ve skalním terénu.

Nejvíce vzruchu způsobuje překonávání skalních stupňů Vyšný a Nižný Straz, kde přicházejí ke slovu žebříky a ocelová lana. Na skalních stěnách jsou v těchto místech dobře patrné výtvory spjaté s vodní evorzí – obří hrnce a kotle, přestože voda tady protéká jen výjimečně. Dost nepochopitelnou zajímavost představují příčné ocelové vzpěry mezi skalními stěnami, po nichž vedl v minulosti 30 metrů dlouhý most staré vozové cesty.

Ocelová vzpěra v rokli Nižný Straz

Prosiecký vodopád v Červených pieskoch

Průchod Prosieckou dolinou ústí do mírně zvlněných luk krasové planiny Svorad na severním úpatí Chočských vrchů. Po nich vede skoro neznatelný rozvodní hřbet, z něhož odtékají vody přes obec Veľké Borové do sousední Kvačianské doliny.

Z rozcestí na planině Svorad odbočuje strmě vzhůru zeleně značený výstup na horu Prosečné (1 372 m), odkud se otevírá několik doslova leteckých pohledů na Liptovskou kotlinu a přehradu Liptovská Mara. Je však třeba vrátit se stejnou cestou zpět, neboť pokračování zeleně značené trasy z Prosečného směrem na východ (do sedla Ostruky) je z důvodu neodklizených lesních polomů neschůdný. I tak je nutné se na hřebeni Prosečného potýkat s mnoha popadanými stromy.

Dolů Kvačianskou dolinou

Samotná Kvačianská dolina vzniká v místě zvaném Oblazy, jednom z nejkrásnějších míst Slovenska okořeněném romantikou starých časů. Je to malá údolní plošina, kde se stýkají rokliny potoků Borovianka, Hutianka a Ráztoka.

Oblazy jsou známé díky lidovým technickým stavbám. V polovině 19. století tady totiž od světa odříznuté obce Veľké Borové, Malé Borové a Huty vystavěly tři vodní mlýny a jednu pilu – katr. Nejvýše položený mlýn zničila povodeň roku 1913, ostatní dva se zachovaly a dnes představují významné památky lidového stavitelství. Horní Gejdošovský mlýn i dolní Brunčiakovský mlýn s katrem jsou díky dlouholetému úsilí památkářů a nezištné práci dobrovolných nadšenců zcela funkční a přístupné veřejnosti.

Oblazy: dolní mlýn

Pod Brunčiakovským mlýnem začíná vlastní, zhruba dva kilometry dlouhý kaňon Kvačianské doliny s vysokými skalními stěnami a peřejemi. Na rozdíl od sousední Prosiecké doliny zde vodní tok nemizí v podzemí, což je dáno dolomitovým skalním podložím.

Úchvatnou skalní soutěskou však bohužel žádná schůdná cesta nevede a je nutné celý kaňon obcházet po méně záživné, dnes již dávno nepoužívané (a nesjízdné) silnici Veľké Borové – Kvačany, vybudované v 50. letech 20. století.

I to však má své kouzlo. Ze silnice, odvážně se vinoucí ve svazích nad soutěskou, se otevírají úžasné vyhlídky do hlubin kaňonu. Zatímco skalní žebro Roháč na nejvyšším místě silničního stoupání postupně zarostlo, od roku 2013 slouží veřejnosti dřevěná vyhlídková terasa Malý Roháč. Ještě mladšího data je vyhlídka Kobyliny poblíž skalního útvaru Jánošíkova hlava.

Po úpatí Prosečného

Na parkovišti při ústí Kvačanské doliny stojí za povšimnutí informační tabule s mnoha historickými fotografiemi ze života místních horalů, kdy dolina sloužila coby hlavní komunikační tah mezi Liptovem a Oravou. Vůbec se nechce věřit, že ještě před 40 lety se tudy dalo projet autem. A také se nechce věřit, o kolik více skal a méně lesů tu všude v okolí bylo.

Vyhlídková terasa Malý Roháč

Západní Tatry od Kvačan

Od parkoviště pod Kvačianskou dolinou vede na parkoviště pod Prosieckou dolinou žlutě značená trasa po úpatí hory Prosečné v délce asi 4 km. Při pohledu do mapy se zdá být pohodlná a odpočinková, ani tady však není nouze o zvlněný kopcovitý terén, který může na závěr nepříjemně překvapit. Příjemným překvapením jsou naopak hezké pohledy na protilehlé Západní a Nízké Tatry.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z hlavní silnice Žilina – Poprad odbočit za Ružomberkem (těsně před nájezdem na dálnici) na Bešeňovou a pokračovat přes Potok okolo přehrady Liptovská Mara směrem na Liptovský Mikuláš. Pak podle ukazatelů odbočit vlevo buď do Prosieku, nebo do Kvačan na záchytné parkoviště.

Z opačného směru odbočit z Liptoského Mikuláše směr Tatralandia a pokračovat dál podle ukazatelů do Kvačan nebo Prosieku.

Mapa
1 : 50 000 VKÚ č. 111 – Chočské vrchy, vodná nádrž Liptovská Mara

Doporučená trasa:
Prosiek – Svorad (modrá) – Velké Borové (modrá) – Oblazy (modrá) – Kvačianská dolina (červená) – Kvačany (červená) – Prosiek (žlutá).
Celkem asi 15 km, 6 hodin

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Jak jsme jezdili do Jugoslávie. Cesta k moři, které už dneska mladí neuvěří

Přeji dnešním mladým lidem, že mohou jet prakticky kdykoli a kamkoli. Naše generace to měla mnohem a mnohem složitější. Když někomu mladému vyprávím o našich cestách do Jugoslávie, tak jen nevěřícně...

Koupání, pohoda, krásná příroda. Prozkoumejte nejkrásnější jezera Evropy

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde....

OBRAZEM: Dovolená jako žádná jiná. Balaton lákal turisty i v 19. století

Balaton je největší jezero ve střední Evropě a také je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Místní mu říkají Magyar tenger – Maďarské moře. Množství turistů u jezera začalo poprvé výrazně...

Nejstarší les, největší hrad i dokonalé město. Kam v létě v Polsku na výlet

Léto u našich polských sousedů nemusí být nuda. Zatímco města nabízejí přes léto bohatý kulturní program, národní parky, jezera i mořská pobřeží lákají na ničím nerušený odpočinek, mírné teploty a...

Zábavný zeměpis. Tato místa mají v názvu pouze jedno jediné písmeno

Nese se v tom určitá síla, když název nějakého místa můžete vyjádřit jedním jediným písmenem abecedy. Bohužel, ani tyto do extrému úsporné názvy lokalit nepředchází zmatkům. Například ve Skandinávii...

Užijte si cestování jinak. Dvacet tipů na pohodovou dovolenou s obytňákem

Cestování obytným autem je aktuálně jeden z nejvýraznějších turistických trendů, uchyluje se k němu i řada lidí, kteří by o tento způsob dovolené před pár lety ani nezavadili. Pojďme si vysvětlit...

16. června 2025

Po smrti Hanče se lidé hor začali zase bát, líčí historik život v Krkonoších

Premium

Krkonoše. Nejvyšší české hory, které odedávna přitahují zástupy poutníků, turistů i sportovců. Jak je vnímali naši předkové? A co nás na nich uchvacuje dnes? Jak vypadaly výpravy prvních turistů?...

15. června 2025

Evropa, jak ji neznáte. Španělské národní parky umí opravdu překvapit

Země k uzoufání vyprahlá, vysušená úpalným sluncem? To možná platí pro většinu Španělska, ale jeho národní parky se tomu popisu výrazně vymykají. Chráněná území na pevnině i ostrovech překvapují svou...

15. června 2025

VIDEO: Žigulíky řádí v ulicích Varny. Retro výlet do socialismu v Bulharsku

Dnes by taková atrakce nebyla možná. Dvojice žigulíků s nápisy Autorodeo a Tempo se v sedmdesátých letech 20. století prohání bulharskou Varnou a jejich posádky předvádějí kaskadérské kousky přímo v...

15. června 2025

Vydejte se na cyklovýlet po Olomoucku. Čeká vás šest tras plných krás

Olomouc se může pyšnit hustou sítí cyklostezek. Hanáci kolo s oblibou využívají i na cesty do práce. Díky rovinatému terénu se snadno a ekologicky dostanete skoro všude. Olomouc je také dobrým...

14. června 2025

Autem do Itálie na vlastní pěst. Tipy, jak projet bez stresu a zdržení

Cesta autem do Itálie je skvělý způsob, jak si užít flexibilitu při objevování krás této temperamentní země. Abyste si užili sluncem zalité pláže, historická města a tu nejlepší pizzu, je třeba celou...

14. června 2025

Nádherný dubový les vypěstovali ve Švédsku kvůli válce. která nenastala

Na nenadálé situace je Švédsko dobře připraveno. Svůj potenciál k rozvoji vojenského námořnictva nechává vytrvale růst poslední dvě století. A jak že to celé souvisí s rodinnými výlety a cyklostezkou...

14. června 2025

KVÍZ: Jak dobře znáte strašidla a přízraky v Česku?

Soutěž

Bubáci, strašidla, přízraky, bílé paní nebo třeba i Jožin z Bažin. Bájných strašidelných postaviček je v Česku plno a určitě jste o nějaké takové bytosti přinejmenším slyšeli i vy. Znáte ty...

vydáno 14. června 2025

V Česku lze objevit i kost dinosaura. Probádali jsme s odborníkem útes u Koněprus

Premium

Vydali jsme se do prvohor. S paleontologem Lukášem Laiblem jsme nepluli po řece času jako filmoví hrdinové, ale vyrazili jsme pěšky na korálový útes u Koněprus. „Je tam jeden z nejlépe zachovaných...

13. června 2025

Báječná víkendová únikovka: víme, jak si užít Innsbruck na maximum

Zastávka na svačinu s olympijským výhledem? Kdepak, Innsbruck je mnohem víc, než rakouská pauza na cestě do Itálie. Alpský klenot nabízí mnoho wow, ať už milujete hory, kulturu, města s mladistvou...

13. června 2025

Krkonoše pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit

Krkonoše patří k našim nejznámějším horám, a těžko proto v Česku najdeme někoho, kdo o nich neslyšel, alespoň jednou v nich nebyl nebo se sem nechystal. Nejvyšší pohoří Česka tvoří jedinečný ostrov...

13. června 2025

Bubláte jako vodní dýmka. Horolezec o projevech otoku plic i nástrahách Pamíru

Premium

Střední Asie se pro něj stala srdcovou záležitostí. Jezdí tam už dvacet let, během nichž zorganizoval desítky výprav, vysokohorských expedic a zajišťoval i horské záchranné akce. Michal Kleslo,...

12. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.