Premiér Fiala na úvod tiskové konference potvrdil, že se vláda věnovala věcem, které se týkají Jihomoravského a Zlínského kraje.
„Zabývali jsme se tím, jakým způsobem se tady buduje dopravní infrastruktura, jaké stavby se podařilo rozhýbat a co je před námi. Ve výstavbě je 117 kilometrů nových dálnic a 85 kilometrů silnic první třídy,“ vyzdvihl Fiala. Uvedl, že na jižní Moravě a na Zlínsku je v přípravě nebo v procesu realizace pětadvacet železničních staveb. „Všechno jsou to věci, které zkvalitní život našich lidí, propojí nás, zlepší mobilitu,“ řekl.
Fiala prohlásil, že považuje za reálné do roku 2030 dostavět a otevřít dálnici mezi Brnem a Vídní. Pochlubil se, že v pondělí záměr postavit „českou část“ této dálnice probral na jednání v Rakousku.
„Jsem hrdý na to, že mohu stát vedle premiéra, který dokončení dálnice Brno-Vídeň sebevědomě oznámil,“ reagoval na Fialova slova s úsměvem hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
Také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ocenil, že vláda považuje infrastrukturu vůči krajům za jasnou prioritu. Za nejpalčivější témata označil školství a zdravotnictví.
„Co bych vypíchl jako téma, které jsme spolu se Zlínským krajem přinesli a chceme ho řešit, je aby v Brně vzniklo kompetenční centrum pro polovodičový průmysl. Mělo by vzniknout z padesáti procent z financí z Evropské unie. Většina průmyslu, navazujícího na polovodiče, je na jižní Moravě, jsou tu i vysoké školy,“ zmínil Grolich..
Fiala také prezentoval zřízení Výboru pro regionální politiku. Má zlepšit koordinaci činností, sloužících k rozvoji regionů. „Měl by se především zabývat financováním regionálního rozvoje a provádět koordinaci. Jde o jeden z naplněných slibů z programového prohlášení vlády,“ sdělil předseda vlády.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že předlohou pro Výbor pro regionální politiku bylo fungování Výboru pro evropské záležitosti. Fungovat začne na začátku příštího roku.
Rozdíly mezi regiony se podle Bartoše stále zvětšují a nedaří se zvrátit ani s pomocí evropských fondů pro regionální rozvoj, objem financí v nich k tomu po roce 2027 zřejmě bude omezenější. Čtvrtina obyvatel Česka podle Bartoše žije v místech, ve kterých se úplně nedaří nastartovat rozvoj, chybí tam například část potřebné infrastruktury. Pomoci by měla lepší koordinace jednotlivých strategií a opatření.
Neshoda na výsluhách pro zdravotníky
Jedním ze zásadních témat se pro vládu stal nový požadavek odborů na výsluhy pro zdravotníky, podobné těm, jaké náleží vojákům či policistům. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jsou výsluhy otázkou pro ministerstvo práce a sociálních věcí, nikoli pro jeho úřad, shoda však na tomto postoji nepanuje.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje návrh přímo za nelogický; výsluhy se podle něj vztahují na profese, jejichž zaměstnávání se neřídí zákoníkem práce. „Návrh na výsluhy zdravotníků nedává logiku, jsou to zaměstnanci pod zákoníkem práce a tam je nemá žádná z profesí. Tento benefit je specificky pro některé profese v rámci bezpečnostních sborů, kde to má jisté souvislosti s nároky a omezeními pro tyto pracovníky bezpečnostních složek,“ řekl Jurečka.
I Fialovi vadí chystané zdražení potravin
Stejně jako na začátku týdne ministr zemědělství Marek Výborný vyjádřil i Petr Fiala svoji nespokojenost s tím, že snížení DPH o tři procentní body u potravin na 12 procent nesníží ceny v obchodech.
„Nemám radost, že ceny nebudou klesat. Sám jsem se 30. srpna zúčastnil jednání s všemi aktéry, tedy s prodejci potravin a s obchodními řetězci. Byly známé ceny energií, a jednoznačně bylo řečeno, že po úpravě DPH budou i ceny v obchodech nižší. Když se to blíží, slyšíme, že jsou jiné faktory, že obchodníci nevěděli... ale ne, věděli o všem. Jenom tak jednoduše se s tím (zdražením potravin) nemůžeme snížit, budeme se snažit do situace vstoupit. Cesta ale není ta, abychom určovali ceny potravin, to je absurdní a bylo by to chybné,“ zdůraznil na krajském jednání Fiala.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyloučil zavedení regulace cen potravin, ale považuje je za poměrně složité. „Aktuálně monitorujeme dva produkty na čerpacích stanicích, tedy pohonné hmoty. A stanic jsou asi tři tisíce. Kdybych chtěl monitorovat ceny potravin, tak kolik je prodejen? A kolik je produktů? Máme příliš velkou koncentraci jak v potravinářství, tak v obchodě. Máme tu monopoly a já mám za to, že s monopoly by se mělo bojovat, rozbíjet je. Poškozují tržní prostředí, proto musí lépe fungovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ prohlásil Stanjura.
Dodal, že tím nemyslí aktuální konkrétní práci úřadu. Podle ministra by si antimonopolní úřad zasloužil větší pravomoci, což je ale na změnu zákona.
Novinářům také Stanjura řekl, že nepředpokládá, že by nyní ve Sněmovně uspěly návrhy šesti krajů na změnu rozpočtového určení daní. Podle něj chybí dohoda s vládou. „Kabinet na této dohodě chce pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl začít fungovat od roku 2025 nebo 2026,“ doplnil ministr.
Kupka na D1, Stanjura na univerzitě
Ještě před samotným jednáním měli jednotliví ministři svůj program. Již dopoledne Petr Fiala s ministrem dopravy Martinem Kupkou (oba ODS) symbolicky zahájili modernizaci železniční stanice Brno-Královo Pole. Kupka následně hájil v opravovaném úseku dálnice D1 u Brna postup prací, které komplikují dopravní situaci.
Ve vyškovské nemocnici přivítali ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), který navštívil nově otevřené oddělení magnetické rezonance, zrekonstruované radiodiagnostické oddělení a zrekonstruované centrum léčebné rehabilitace. Setkání bylo neveřejné a ani po něm ministr Válek nebyl k dispozici médiím.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zavítal do Rosic u Brna na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a následně se přesunul na Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity do krajského města.
Tam se na téměř hodinu a půl věnoval studentům, s nimiž debatoval třeba o euru, finanční gramotnosti, sociálním pojištění nebo konsolidačním balíčku. Vyzval je, aby více dávali najevo, co od vlády, ať už je jakákoli, chtějí.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) před výjezdním zasedáním navštívil Moravský Krumlov. Nejprve se na radnici setkal se starostou města a znojemským senátorem Tomášem Třetinou (TOP 09), pak vyrazil na tamní zámek. Ten při opravách čeká ještě spousta práce na západním křídle, peníze ale Baxa nepřislíbil. „Byl bych rád, kdyby slíbil, ale samozřejmě to takto nefunguje. Je to o tom, že jsem pana ministra pozval už na jaře, jsem rád, že zrealizovalo, prošli jsme si výstavní prostory Slovanské epopeje, ze kterých byl nadšený. Prošli jsme samozřejmě část jižního křídla, podívali jsme se pod věž. Byla to taková milá předvánoční návštěva,“ řekl.
Záchrana renesanční věže zámku, což bylo součástí rozsáhlých oprav památkového areálu, nedávno získala cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Krumlovský zámek byl taky letos prohlášen vládou národní kulturní památkou.
