Ministr Kupka však výtky, že by se na dálnici nepracovalo, odmítá. Je to podle něj mimořádná stavba, která se navíc soutěžila kromě ceny právě i na čas, aby řidiče trápila co nejméně. Odmítá, že za dopravními komplikacemi, s nimiž se v daném úseku řidiči potýkají, je laxnost.
„Devadesát procent zemních prací probíhalo v nočních hodinách a i dál se bude pracovat v noci. Intenzivně se pracuje i o sobotách, nedělích a svátcích,“ prohlásil s tím, že celá stavba jde podle harmonogramu a dokončena bude v červnu roku 2025.
Podle šéfa Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla mohou řidiči mít dojem, že se na místě nepracuje, kvůli tomu, že se aktuálně práce soustředí k mostní estakádě přes železniční koridor z Brna na Břeclav. Most musejí silničáři zbourat, s čímž začnou už v následujících dnech.
Řidiči už jezdí přes Svitavu po novém mostu, provizorní konstrukce se demoluje |
„Většinu mostu chceme zbourat do Vánoc. Přímo nad tratí jej budeme demolovat v polovině ledna, kdy kvůli tomu bude pět dní výluka, ale jen v noci,“ doplnil Mátla zástupce stavební firmy Jiří Salava.
Dodal, že na stavbě o délce téměř dvou kilometrů se pohybuje asi pětadvacet bagrů a šedesát lidí. Na samotném mostě je další velká skupina dělníků.
Kromě D1 Kupka navštívil i budovaný velký městský okruh na Tomkově náměstí a hned dopoledne oficiálně slavnostně zahájil i se svým stranickým šéfem a premiérem Petrem Fialou přestavbu vlakového nádraží v brněnském Králově Poli. „Patří k důležitým uzlům veřejné dopravy a je druhým nejvytíženějším v Brně,“ poznamenal premiér.
Přípravné práce na akci za téměř tři miliardy tu začaly už v minulých týdnech, hlavní práce začnou příští rok na jaře, kdy musejí cestující počítat s omezením provozu na trati ve směru na Vysočinu.
V Králově Poli přišla řeč i na nové hlavní nádraží, které se připravuje v odsunuté poloze u řeky Svratky. Šéf Správy železnic Jiří Svoboda stále věří, že se začne stavět do konce tohoto desetiletí. Podle něj přípravám nic nestojí v cestě a harmonogram běží, jak má. „Možná už v příštím roce začne rezonovat, jakým způsobem nádraží financovat. I to jsme s panem ministrem dneska řešili,“ sdělil Svoboda k investici do modernizace celého železničního uzlu odhadem za 50 miliard korun.
Podle šéfa železničářů jsou na stole všechny varianty financování včetně využití soukromého kapitálu a stavby nového hlavního nádraží formou PPP projektu. „Stavba by mohla být pro soukromého investora zajímavá i kvůli možnému komerčnímu využití této adresy,“ dodal Svoboda.
