Podle původního scénáře už nyní měli návštěvníci moravskokrumlovského zámku opět obdivovat velkoformátové obrazy cyklu Slovanská epopej. Jenže když jde o Epopej, nikdy nic neběží zcela podle plánu.
„Nečekané“ zdržení využila skupina odpůrců zápůjčky na jih Moravy v čele s vnučkou autora Alfonse Muchy Jarmilou Mucha Plockovou. Žádá, aby představitelé Prahy svoje rozhodnutí o stěhování velkolepého díla do města na Znojemsku změnili.
Především jí vadí, že při vystavení Epopeje nebude hotová celá rekonstrukce jižního křídla zámku. Ta má skončit zhruba za rok. Na názoru Plockové nic nemění ani fakt, že v této části Muchova plátna vystavena nebudou.
„Celý zámecký komplex dlouhodobě prochází náročnou stavební rekonstrukcí a z pojistných důvodů se jeví plánovaná expozice jako velmi drahá investice. Umístit dílo v hodnotě několika miliard korun do opravovaného komplexu je bezesporu vysoce rizikové,“ říká pro MF DNES Plocková.
Dnes platí, že dovoz pláten je možný až po zkušebním provozu výstavních prostor. „Na jeho základě odborníci posoudí, zda jednotlivé místnosti mají požadované přísné výstavní parametry. Do té doby bude ale bohužel dílo dál v depozitáři,“ kritizuje Plocková odsunutí termínu představení Epopeje lidem, což podle jejího tvrzení může být skoro o celý rok.
Dalším aspektem je prý obecně velmi omezená návštěvnost kulturních institucí. „V malém městě, bez dostatečně atraktivního vybavení a napojení na další turistické trasy je iluzorní počítat s návratností vynaložených investic. Doporučuji tedy přehodnotit loňský příslib zápůjčky do Moravského Krumlova a nabídnout expozici až do plně zrekonstruovaného zámku. V době, kdy se podaří zajistit takovou návštěvnost, která může do městské pokladny přinést předpokládaný zisk,“ apeluje Plocková.
Jsou to výroky za hranicí slušnosti, zlobí se starosta
S argumenty Plockové nesouhlasí krumlovský starosta Tomáš Třetina (TOP 09). Podle něj jde pouze o zástupné a uměle vyvolané problémy k zabránění převozu Epopeje.
„Výstavní prostory budou hotové během podzimu. V listopadu by se pak měl spustit několikatýdenní zkušení provoz tak, aby plátna byla v Krumlově co nejdříve. Zpoždění způsobil koronavirus a další objektivní důvody, které mohu bez problémů vyložit Praze, ale nebudu je vzkazovat přes média,“ podotýká starosta.
„Každopádně říct, že v Krumlově nebude Epopej v bezpečí, když tu byla desítky let od roku 1968 až do roku 2011, je plivnutí do tváře Krumlovákům. Takové výroky jsou za hranicí slušnosti. Tyto argumenty na základě toho, co konáme, odmítám. Copak neumíme v Krumlově opravit zámek?“ zlobí se Třetina.
Zdejší výstavní síň se chystá podle pravidel mezinárodní organizace ICOM. „Když dodržíte její podmínky, tak splníte nejpřísnější mezinárodní ukazatele. A my právě podle nich upravujeme, a taky proto nás to stojí tolik peněz. Ale investujeme je, aby nám nikdo nemohl nic vyčíst. Praha zatím tyto podmínky nikde nenabízí,“ připomíná Třetina. Krumlov na ministerstvu uspěl s dotací 13 milionů korun, 10 milionů přispěl kraj, zbytek dodá město.
Rozhodnutí Prahy o výpůjčce Třetina naopak chválí s tím, že nehledí jen na svůj zájem, ale vidí rozvoj celé země a také regionu, který má k Epopeji láskyplný vztah a nevnímá ji jako prostředek k obohacení, ale k oživení prostoru mezi Brnem, Znojmem a Třebíčí.
Ostatně podobně zápůjčku vnímá i vedení Prahy. „Epopej je především symbolem velkorysosti. Nesnažme se ukázat, že nejsme schopni podělit se s ostatními. Praha je přece matka měst,“ zdůvodňoval rozhodnutí pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). A Krumlov počítá, že by se na plátna přijelo podívat až 50 tisíc lidí ročně.
Pražská opozice: Byli jsme mystifikováni
Každopádně Plocková, která kvůli svému záměru aktuálně spustila webovou stránku Slovanská epopej v Praze, není ve svém boji sama. Stojí za ní i opozice hlavního města, která hodlá téma dostat opět na jednání zastupitelstva.
„Chceme se k tomu vrátit v září, hodláme prosadit zařazení bodu k aktuálnímu stavu a naplňování harmonogramu, se kterým koalice zápůjčku prosadila. Protože jsme byli ubezpečeni – a v zásadě mystifikováni – že se stěhování do Krumlova uskuteční právě proto, že v Praze nejsou v tomto okamžiku vhodné prostory pro dočasné umístění, zatímco tam ano. Ale ukazuje se, že nejsou. A kdyby se to mělo natahovat, tak mezitím uplyne zmíněná dočasnost. Toto čekání může být ve finále stejně dlouhé jako úprava prostorů ve Zbraslavi (zvažované místo v Praze – pozn. red.) nebo kdekoli jinde,“ tvrdí opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO).
Současné vedení Prahy si však za svým verdiktem stojí. „Mezi Galerií hlavního města Prahy a Moravským Krumlovem byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, která ošetřuje všechny práva a povinnosti obou stran. Postupujeme tak v duchu usnesení zastupitelstva. S paní Plockovou jsme v kontaktu, bereme její názor vážně a snažíme se všechny její obavy rozptýlit,“ podotýká pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě).
Že Praha „necukne“, v to pevně doufá i Třetina. „Proces dlouhodobě běží, není možné jen tak změnit rozhodnutí Prahy, na které je navázána spousta dalších kroků, jež my nyní konáme. Zápůjčka je dočasná na pět let. Pokud do té doby vytvoří podmínky, které deklarují na webu Plockové, žádné problémy dělat nebudeme. Až Praha připraví výstavní prostory, nechť je pak Epopej jednoznačně tam. Teď aspoň nemusí být v depozitu,“ uzavírá starosta Moravského Krumlova.
Jak výbušné je Epopej téma, ukazují i spory mezi Muchovými potomky. Vnuk John Mucha už několikrát uvedl, že je pro dočasné umístění do Krumlova, než hlavní město splní podmínku adekvátních prostor. A také žaloval Prahu, protože se podle něj nikdy vlastníkem Epopeje nestala, právě kvůli nesplnění autorovy podmínky vybudování samostatné výstavní budovy. Plocková naopak prosazuje, aby plátna do vynesení definitivního rozhodnutí soudu o určení vlastníka díla zůstala „na bezpečném místě“. Tedy v Praze.
18. května 2018 |
