Když Alena Staňková z Troubska na Brněnsku přihlašovala loni syna do školky, nenapadlo ji, že neuspěje. „V září měl už tři a půl roku, vůbec mi nepřišlo na mysl, že by měl být problém. Nakonec na něj nezbylo místo, a tak jsem si musela o rok prodloužit rodičovskou dovolenou,“ říká Staňková.
Doufá, že letos syna už do školky přijmou. „Ale zase se nedostane na ty mladší, i když už splní hranici tří let. Místa nejsou a nebude to lepší, spíš horší,“ doplňuje Staňková.
Stejný problém Troubsko řeší i se staršími dětmi, které dříve dojížděly na druhý stupeň základní školy do Střelic. Jenže tam už volná místa nemají, také bojují s kapacitou.
Starostka obce Markéta Bobčíková (Lepší Troubsko pro naše děti) se proto obrátila na Brno.
„Domluvili jsme se s vedením Mateřské školy Pomněnky v Novém Lískovci a s vedením Základní školy Labská ve Starém Lískovci na vytvoření společného spádového obvodu, aby děti mohly jezdit tam, alespoň prozatím,“ přibližuje Bobčíková.
Obec totiž chystá rozšíření stávající budovy mateřské školy. Nebude to ale hned. Nejspíš napřesrok.
„Musíme zvýšit kapacitu i školní kuchyně, aby odpovídala předpisům. A kromě většího počtu dětí ve školce chceme i dvě nové třídy základní školy, takže oprava bude nákladná,“ poznamenala starostka.
Dětí máme pět set, školka pobere jen polovinu, říká starostka
Stejný problém řeší i další obce z Brněnska, třeba Hajany, Syrovice, Střelice či Moravany, kde rostou nové domy a byty. V Brně se kvůli chybějícímu územnímu plánu staví málo a navíc je tam bydlení drahé, mladé rodiny tak míří na venkov.
„Dětí je strašně moc a kapacity škol a hlavně školek nestačí,“ říká starostka Moravan Helena Kadlečíková (Moravany dětem). V obci za posledních patnáct let narostl počet obyvatel z 1 200 na 3 200 a stále se tam staví. „Máme 250 dětí do čtyř let, ale kapacita naší školky je poloviční,“ konstatuje Kadlečíková.
I ona se nakonec obrátila na Brno. „Nejdřív to vypadlo beznadějně, ale pak se objevila možnost na Brně-střed. Jednáme o pronájmu a vzniku detašovaného pracoviště naší mateřinky ve školce Pšeník v sousedství Jihlavské ulice,“ popisuje starostka.
Je ráda, že má vyřešenou aspoň základku v ZŠ Bosonožská ve Starém Lískovci. „V obci máme jen první stupeň, ale ani pět tříd po 25 dětech nestačí, takže některé děti i na prvním stupni musejí dojíždět a na druhém stupni všechny,“ podotkla Kadlečíková.
Obce staví, ale dopady neřeší
Na dvojnásobek narostla například i obec Hajany, která měla původně kolem 300 obyvatel, takže školku ani školu nepotřebovala.
„Dříve jsme vozili děti do Želešic, ale ty už nás nechtějí, takže teď jednáme s brněnskou městskou částí Chrlice. Pomůže nám alespoň do té doby, než přistavíme budovu městského úřadu a zřídíme mateřinku tam,“ podotýká starosta Leopold Mohyla (Hajany pro všechny).
Problém zdědil. „Asi před deseti lety minulé vedení obce povolilo zástavbu, ale školku ani školu neřešilo. Alespoň o tom žádné doklady nejsou. My teď plánujeme přestavbu obecního úřadu a školku chceme zřídit v něm,“ poznamenává s tím, že o žáky základní školy se zatím dělí stále Želešice a také Ořechov.
Ty jsou na tom ještě relativně dobře, ale místa si hlídají. „Moravany spádově jezdily do Ořechova, ale kdybych měl přijmout všechny jejich děti, kam bych dal ty svoje? Nechali si všechno zastavět, ale dopady neřešili. My stavíme postupně a rozumně,“ říká na adresu „postižených“ obcí starosta Ořechova Tomáš Dudík (Alternativa pro Ořechov) s tím, že místním školka i škola stačí.
S tím však starostka Moravan nesouhlasí. „Je to problém, který začal už před dvaceti lety. Do vedení obce se tehdy dostali developeři a ti měli zájem jen stavět, ne budovat něco pro obec. My to teď horko těžko napravujeme,“ reaguje Kadlečíková.
Brno ovšem nebude okolní obce zachraňovat věčně. „Zatím máme na základních školách volné kapacity, a pokud přijmeme děti odjinud, vylepšíme školám rozpočet,“ vysvětluje starosta Starého Lískovce Vladan Krásný (ODS).
Ať je školka už v projektu investorů, zní z Brna
Situace se ale podle něj může změnit. Ve Starém Lískovci je plánovaná výstavba stovek bytů. „Ve chvíli, kdy to budeme potřebovat, smlouvy o společném školském obvodu vypovíme,“ dodává Krásný.
Podle brněnského radního Jaroslava Suchého (KDU-ČSL), který má školství na starost, je město ochotné s obcemi jednat. „Problému se ale dá předejít. Kdyby se všichni drželi pravidla, že na 500 nových obyvatel musí být jedna třída mateřské školy, nemuselo by k takovým situacím docházet,“ má jasno Suchý.
Systémovým řešením je smlouva s investory už ve chvíli, kdy přijdou za vedením obce či města s projektem. Například Brno je chce smluvně zavázat ke stavbě infrastruktury včetně školek. Systém chce odzkoušet v oblasti Hádů, kde staví společnost Trikaya. Ta školku postaví a za symbolickou cenu předá Brnu.
Mateřinku se čtyřmi třídami by měla vybudovat například i společnost Imos Development, která chce v Kuřimi vybudovat novou čtvrť. Podle developerů se tím však prodraží konečná cena bytů a domů.
