Jižní Morava si v tomto hodnocení může obecně gratulovat – podle výsledků jsou tu chytré děti i erudovaní pedagogové. Má to však svá „ale“.
Jihomoravský kraj patří k místům, kde jsou největší regionální rozdíly v socioekonomickém statusu dětí, tedy v jejich postavení na společenském žebříčku. Tahle proměnná ovlivňuje výsledky žáků zhruba z poloviny.
„Existují školy, v Brně ve vyloučených lokalitách a v periferních oblastech kraje, které jsou složeny z žáků pocházejících z chudších rodin nižších společenských tříd,“ říkají inspektoři České školní inspekce (ČŠI).
Naopak samotné město Brno má nadprůměrné zastoupení zajištěné střední třídy a kosmopolitní třídy, která je velmi vzdělaná a disponuje kulturním a sociálním kapitálem. Výsledky žáků v samotném Brně pak vytahují průměry za celý kraj nahoru.
Socioekonomický status dětí nelze krajskou politikou přímo ovlivnit, ČŠI ale mluví o nutnosti jej zohlednit. A nová krajská koalice to má v plánu.
„Rozdíly uvnitř kraje jsou opravdu hodně opomíjené specifikum, máme malou ‚Prahu‘ a malé ‚Bruntály‘, kdy ujedete v rámci kraje 30 kilometrů a jste do značné míry v jiném světě. To si beru jako hodně velké téma, kterému se chci věnovat,“ avizuje náměstek hejtmana Jiří Nantl (ODS), který má na starost vzdělávání.
Rozdíly mezi žáky je třeba srazit, radí inspekce
Naději na řešení vidí Nantl ve „středním článku“, který má odpovídat za podporu školství na daném území, aktuálně se celorepublikově vedou diskuse, co nebo kdo jím má být. „Kloním se k tomu, že to má být svěřeno kraji,“ dodává náměstek. Onen „článek“ by se orientoval právě i na rozvoj škol napříč kraji.
Inspektoři také mluví o nutnosti podpořit osobní a profesní rozvoj učitelů a ředitelů, podpoře předškolního vzdělávání i profesí typu školní psycholog a asistent pedagoga. Nabízí se i přizpůsobení metody výuky pro třídy žáků s nízkým socioekonomickým statusem.
„S tím vším souhlasím. Rozdíly jsou velmi dány inkluzí. Když máte ve třídě tři pomalejší děti, které se doma absolutně nepřipravují a rodiče to nezajímá, věnujete se horko těžko jim, aby nepropadaly. Zbylých pětadvacet dětí na to doplácí, to je prostě fakt,“ poznamenala učitelka ze Znojma, která si nepřála zveřejnit svoje jméno.
Učni bývají často demotivovaní a deprivovaní
Zásadní je i další tvrzení školní inspekce, které s tím prvním ale souvisí, že by se měl kraj zaměřit na zvýšení kvality učňovského školství – pro budoucnost ale není výhodné podporovat vyšší podíl žáků v nematuritních oborech. Školy souhlasí jen s první půlkou.
„Chápu, že i řemesla se neobejdou bez kvalifikovaných a schopných administrátorů. Nicméně nahradit znalosti a dovednosti získané po precizní a systematické profesní přípravě právě na učňovském školství dle mého názoru nelze,“ myslí si Soňa Řehůřková, ředitelka Odborného učiliště a praktické školy Brno.
Podle ředitele SOŠ a SOU Vyškov Petra Hájka je řemeslníků pořád málo a zájem o ně enormní. „Je pro mě absolutně nepochopitelné, proč omezovat učňovské obory na úkor studijních. Mají velice dobré uplatnění, žádný absolvent naší školy neskončí na úřadu práce – pokud chce pracovat, samozřejmě,“ diví se.
Podle náměstka ústředního školního inspektora ČŠI je potřeba myslet na to, že i řemeslníci mohou mít maturitu. „Problémem je, že do učebních oborů nenastupují pouze šikovní žáci se zájmem o řemeslo, ale často demotivovaní a deprivovaní žáci, často z rodin s nízkým socioekonomickým statusem, z rodin nefunkčních či rozpadlých, které ten obor vlastně ani nezajímá a je pro ně spíše jakousi poslední štací v jejich neuspokojivé vzdělávací dráze. Zvolený obor se pak stává z nouze ctností,“ líčí Ondřej Andrys.
I automechamik potřebuje maturitu, říká náměstek
I tohle chce nová koalice do budoucna koncepčně řešit. „Všichni potřebujeme kvalitní řemeslníky, ale možná cesta paradoxně je, že v učňovských oborech bude míň žáků, ale obory kvalitnější. Dnes mnoho z nich nejsou řemesla, ale zjednodušeně nepříliš kvalitní všeobecné obory,“ vysvětluje Nantl a poukazuje na celosvětový trend, kdy s rostoucí složitostí technologií se část těchto oborů posouvá do pomaturitního vzdělávání.
„Automechanik před třiceti lety vlezl pod kapotu a tam něco klepal, a dnes je to vlastně IT inženýr zaměřený na auta. I opravit televizi je odlišný úkol než před pár desítkami let. Vyžaduje to jiné znalosti, fyzikální, matematické, IT,“ vysvětluje náměstek.
Další prioritou pro kraj je zlepšování kvality managementu, chce víc pracovat s řediteli. „Do vybavení škol obecně investoval. Teď se musíme zaměřit na ‚software‘, na lidi. Aby byli dobří ředitelé a učitelé,“ uzavřel.
Co také konstatovali inspektořiExistují školy v Brně a na Znojemsku, kde je vyšší podíl žáků nižší gramotnostní úrovně a podle ČŠI se jim má věnovat pozornost a asistence. Jde o žáky 2. stupně ZŠ a víceletá gymnázia. „Jejich zřizovatelé – obce o nich vědí a pracují s nimi. Z úrovně státu dostávají veškerou podporu, na kterou mají vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám svých žáků nárok,“ tvrdí bývalá krajská radní pro školství Jana Pejchalová (ANO). V kraji je víc záškoláků. „O problému záškoláctví na některých školách víme. Mohou požádat o dotaci na projekt na prevenci rizikového chování. Zejména však spolupracují s OSPOD,“ říká Pejchalová. Problém s alkoholem a drogami je zde menší. Kraj dosahuje nadprůměrných výsledků napříč testováním v různých mezinárodních i domácích šetřeních, bývá i mezi třemi nejlepšími kraji. Platí to pro první i druhý stupeň ZŠ i víceletá gymnázia, přijímačky a SŠ i výsledky maturit. Jih Moravy má jeden z nejnižších podílů nekvalifikovaných učitelů. |
