Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Značky jsou lepší než hlava zabořená v mobilu, říká dlouholetý strážce tras

  11:12
Kdyby se daly spočítat všechny uchozené kilometry, byl by Brňan Milan Pernica jedním z nejzdatnějších turistů v Jihomoravském kraji. Na rozdíl od těch klasických výletníků však důvodem jeho výšlapů nebyly rozhledny, zámky, vyhlídky a další malebné cíle. Staral se o to, aby do nich lidé bez bloudění došli.

Milan Pernica oslaví 15. ledna 90 let. Patří mezi legendy českého značení. S jeho malováním začal už v roce 1947 a má prochozené všechny trasy v bývalém i současném Jihomoravském kraji. Kolem značení se aktivně pohybuje stále, i když do terénu už nevyráží a věnuje se evidenci, kontrole a administrativě. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Poprvé začal Pernica s plechovkou barvy a štětcem vyrážet na cesty v roce 1947, když jako skaut pomáhal Klubu československých turistů. V nástupnickém Klubu českých turistů (KČT) působí jako šéf krajské komise značení dodnes, i když na trasy kvůli nemocným nohám již nevyráží, stará se o evidenci a administrativu.

A to v polovině ledna oslaví už 90. narozeniny. Spolu s ním bude slavit i celé československé značení, jež má letos 130. výročí. KČT si to připomene i na veletrzích Go a Regiontour, které se konají na výstavišti příští týden.

Značil jste pomalu 70 let. Zabloudil jste někdy?
Že bych se vyloženě ztratil, to ne. Ale občas jsem bloudil. To bylo v době hlubokého socialismu 50. let, kdy mapy byly tajné. Podrobné vojenské pětasedmdesátky (1 : 75 000, tedy jeden centimetr odpovídá 750 metrům – pozn. red.), po kterých původně klub turistů trasy vedl, byly zakázané. Nakonec dostalo Kartografické nakladatelství povolení vydávat mapy malované, ale ty byly k ničemu. Místo klasických topografických značek a vrstevnic tam byly obrázky, takže to spíš připomínalo omalovánky. Pak se objevily mapy 1 : 100 000, kdy jeden centimetr odpovídal jednomu kilometru, a ještě musely být o pět procent deformované, aby se nedaly využít k vojenským účelům. Ještě nějakou dobu trvalo, než jsme dostali povolení používat vojenské mapy 1 : 50 000 a postupně až 1 : 10 000, po kterých jsme toužili. I tak ale byly přísně hlídané, evidované a za ztrátu hrozil málem kriminál. My jsme pak při přenášení zákresů museli ověřovat, jestli jsou trasy z mapy většího měřítka do podrobnější zakreslené správně. Často jsem nevěděl, po které cestě vlastně značka vede, a musel ji hledat. Takže v tomto smyslu jsem občas bloudil.

Kolegyně našla loni české značky ve výšce 3 500 metrů nad mořem na Kavkaze. Je to tak, že Česko patří mezi značkářské velmoci?
Po světě ano. Máme v osmi zemích české značení, například v Brazílii jsme vyznačili několik tras kolem města Bataypora, které založil Baťa. V západní Evropě je větší tradice ve značkování, takže je těžké se tam prosadit, ale na východ nebo v Jižní Americe, tam bychom naše typické značky našli.

A čím to, že je o ně zájem?
Jsou nesporně nejlepší z hlediska vlastního značení i udržování. Obnovujeme je jednou za tři roky a nejvíce značek je na stromech. Pokud je to nějaký štíhlejší kmen, tak časem zesílí a značka se roztáhne na obdélník. Takže značkař jen přijde, obnoví všechny tři pásy a zastírací barvou umaže obě strany a zase jsme na povinném čtverci. Na západě se používají více značky tvarové, šipky, trojúhelníky a podobně. Ty se zdeformují a musí se celé přemazat a nakreslit znovu.

A to se značí opravdu od samotného vzniku Klubu českých turistů?
Ano, už rok po zahájení činnosti vznikly první značené trasy. První vedla podél Vltavy ze Štěchovic kolem bývalých Svatojánských proudů. I když z velké části skončila pod hladinou přehrady, část zbyla. Značky tehdy byly skoro dvojnásobné a pruhy nebyly stejné. Barvený uprostřed byl nejširší, bílé pruhy kolem byly poloviční. Teď jsou všechny tři stejně široké, a to tři centimetry a s mezerou pět milimetrů mezi nimi má celá značka rozměr 10 krát 10 centimetrů.

A jak to trefíte?
Máme na to šablony, ale zkušení značkaři jsou schopní je namalovat od oka.

Celorepublikově tedy byla první značená trasa u Vltavy. A na jižní Moravě?
O tom neexistují žádné podklady. A nepamatuji se ani, která byla první ta moje. Značíme pokaždé jiný úsek. Je to i kvůli kontrole, protože kdyby pořád někdo chodil po stejné trase a udělal nějakou chybu, bude ji kopírovat dál a dál. Ale protože byl Klub českých turistů organizovaný po župách podobně jako Sokol a já začínal v brněnské župě, muselo to být někde kolem Brna nebo v Moravském krasu.

Změnilo se za ty desítky let něco v systému a technologii značkování? Mám pocit, že je to pořád stejné, dostanete plechovku s barvou, štětec a vyrazíte.
Síť, kterou tvoří na jihu Moravy něco přes 3 500 kilometrů pěších stezek a 1 500 kilometrů tras cyklistických, je stabilizovaná, takže ji většinou jen obnovujeme a udržujeme. Nové trasy přibývají jen výjimečně. Vlastní malování se nemění, ale více změn je v doprovodných aktivitách, například směrovky, objekty, na které se připevňují, ocelové rozcestníky. U značek lpíme na dodržování přesného rozměru a u tvarových značek trváme na tom, aby všichni značkaři používali šablony. Máme i speciální štětce, lepší než se běžně prodávají, a na nich máme zápich 10 centimetrů od okraje držadla. Takže vlastně štětce slouží i jako měřítko.

A co ty barvy? Jsou všude na odstín stejné?
Výrobce nám dodává speciální barvy olejové, které drží na všech objektech. Není to zrovna ekologické, ale stejně kvalitní náhrada se zatím nenašla.

130 let „tří“ proužků

  • Kulaté výročí 130 let od doby, kdy začali turisté poprvé značkovat, si připomenou lidé i na veletrzích Go a Regiontour, které se konají od 17. do 20. ledna na brněnském výstavišti. Stejné jubileum si připomíná i časopis Turista.
  • Klub českých turistů tam chystá také představení a křest Obrazového atlasu 2019 a prezentaci Celostátního kalendáře akcí na rok 2019 i kalendářů oblastních.

Předpokládám, že například s Lesy České republiky máte nějakou dohodu, ale jsou i jiní vlastníci lesů a hlavně dalších objektů. Značky jsou na plotech, na budovách, na hospodářských staveních.
Za socialismu jsme se nikoho ptát nemuseli, protože všechno bylo všech. Nyní máme s Lesy nejen dlouholetou dohodu, ale jsou i našimi hlavními sponzory. To soukromí majitelé, kteří nechtějí, aby jim kolem objektů nebo pozemku chodili lidé, se objevují. Problémy nastaly po církevních restitucích, kdy hodně majetku přešlo do rukou církve a je potřeba žádat o svolení. Chystáme nějakou rámcovou dohodu, ale právníci si vymýšlejí různé komplikace, například kdo bude zodpovídat za to, když se někomu něco na značené cestě stane. Podle nás je to zbytečné. Když jde někdo na houby a zlomí si nohu, také nežádá náhradu nebo bolestné.

Stalo se někdy, že někdo zboural kůlnu, porazil strom a značku zlikvidoval?
Někdy musíme kvůli majiteli celou trasu přeložit. Stalo se to například na Tišnovsku, kde jsme u Kutin chtěli nádherným údolím potoka Halda provést trasu až k železniční zastávce Níhov. Lesy neměly námitek, takže jsme ji vyznačkovali. A najednou telefon a ozval se majitel chaty v údolí, přes jehož pozemek o šířce asi 150 metrů vedla veřejná cesta s naší značkou. A že si nepřeje, aby mu tam chodili lidé. Řekli jsme mu, že jsme mu na pozemek žádné značky nenamalovali a že jde o veřejnou cestu, po které mohou lidé chodit bez omezení. Začal vyhrožovat, že pokud všechny značky okamžitě nesmažeme, zničí nám je sám. A my na to: To je ale protizákonné a mohl byste mít oplétačky. A on opáčil: To byste mě u toho museli chytit, a já vám garantuju, že mě nechytíte. Takže jsme nakonec museli celou sedmikilometrovou trasu zamazat a přeložit ji jinam. Cesta už není tak hezká jako ta původní.

Slyšela jsem, že ideální značkař je čerstvý aktivní důchodce. Má dost času a nechce za svou práci peníze. Nemáte problémy sehnat lidi?
Budete se možná divit, ale ne. O jihomoravské značení se stará asi stovka značkařů. Přestože je to v podstatě zadarmo – značkaři dostanou uhrazeno jízdné, stravné a drobnou odměnu za celodenní práci – a v jejich volnu, můžeme si vybírat. Asi před dvěma nebo třemi lety pustil Klub českých turistů do tisku výzvu, že hledá nové značkaře. V Praze a Brně se ozvaly takové zástupy lidí, že jsme nevěděli, co s nimi. Na druhou stranu noví značkaři si někdy představují, že když se jim bude chtít, tak vyrazí s dětmi a s rodinou na vycházku, vezmou barvu a něco omalují.

A není to tak?
Ne. Nového značkaře musíme zaškolit a musí pod vedením zkušeného kolegy namalovat nejméně 10 kilometrů značené trasy. Během nich se ukáže, nakolik je šikovný. Někdy má víc barvy na šatech a značka žádná. Tak s těmi se rozejdeme. Ti, co zůstanou, se učí, kam značky umisťovat. Značky musejí být na každém rozcestí a na úsecích bez rozcestí nejdále po 250 metrech.

Nezmocňuje se vás pocit, že vašemu celoživotnímu koníčku pomalu odzvání? Každý si může stáhnout mapu do mobilu.
Turistů je pořád stejně a věřím, že většina z nich dá přednost značkám, než aby chodili s hlavou zabořenou do mobilu a neviděli přírodu kolem. Ale uvidíme. Možná to povede k určitému omezení tras.

  • Nejčtenější

Po krátké nemoci zemřel Vojtěch Adam, který měl být rektorem. Bylo mu 42 let

22. května 2024  11:24

Mendelova univerzita truchlí za Vojtěcha Adama, který v pouhých dvaačtyřiceti letech podlehl krátké...

Brněnská nádražní budova jde po 70 letech k zemi, zmizet musí i podzemní kryt

20. května 2024  13:27

Zhruba patnáct minut po deváté hodině ráno se bagry svými radlicemi zabořily do nádražní budovy v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Hromadné propouštění v Zetoru. Z 300 zaměstnanců skončí víc než polovina

23. května 2024  10:22

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors propustí ke konci července 160 lidí, tedy víc než polovinu...

Bezklíčové auto uvěznilo kojence, ale obvyklý trik selhal. Hasiči rozbili okno

23. května 2024  12:35

Nejmodernější technologie zradily ve středu odpoledne řidičku na parkovišti před hobbymarketem v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Malého cyklistu zabilo na přechodu auto. Odvolací soud zmírnil řidičce trest

22. května 2024  16:48

Nešťastná shoda okolností připravila o život čtrnáctiletého chlapce ve Zbraslavi na Brněnsku. Loni...

Policie na pořádek v centru Brna nestačí? Radnice si najala soukromé hlídače

24. května 2024  15:20

Nejen městská a republiková policie dohlíží na pořádek v historickém centru Brna. Nově v něm působí...

Sestřely i stíhačka na kusy. Redaktor se „proletěl“ v simulátoru bojového letounu

24. května 2024  13:57

Kdo z nás jako malý nechtěl být pilotem. A nejlépe stíhačem! V hrůzách probíhajících konfliktů ve...

Náklaďák na D2 vrazil do vozu v konvoji německé armády, dva lidé se zranili

24. května 2024  11:06

Nákladní vůz na dálnici D2 narazil v noci na pátek do doprovodného vozu konvoje německé armády,...

Sídlo Čedoku u nádraží zná v Brně každý, teď cestovku nahradí Burger King

24. května 2024  5:43,  aktualizováno  10:04

Někdejší pobočku cestovní kanceláře Čedok ve funkcionalistické budově u brněnského hlavního nádraží...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...