Před 80 lety plulo Baťovým kanálem uhlí. Dnes na něj vyráží turisté

  15:17aktualizováno  15:17
Na začátku prosince před 80 lety byl oficiálně otevřen Baťův kanál. A začala tak éra jednoho z nejpozoruhodnějších vodních děl u nás. Původní plány jeho zakladatelů byly přitom ještě megalomanštější.

Průkop kanálového koryta v úseku mezi Spytihněví a Uherským Hradištěm z roku 1935 | foto: Reprofoto MAFRA

Legendární velkoprůmyslník Tomáš Baťa se ve 30. letech minulého století potýkal s tím, jak nákladná je doprava jeho výrobků do světové obchodní sítě. Nejlevnější byla lodní doprava, a tak se stal jejím nadšeným propagátorem. Československo chtěl připojit na evropskou říční síť. Už v roce 1930 představil své myšlenky na splavnění Moravy a průplavu Dunaj–Odra–Labe: „Kromě plavby je zde výnos z vodní síly, zisk z nezničené úrody, vyšší výnos z pozemků a hlavně rozvoj života a podniků kolem řeky,“ hlásal Baťa v jednom ze svých projevů.

Po jeho tragické smrti pokračoval v této myšlence jeho bratr Jan Antonín Baťa. Na výstavbu obřího kanálu Dunaj–Odra–Labe dodnes nedošlo, sen o vodní cestě ovšem Baťa uskutečnil alespoň v menším. A v roce 1934 inicioval stavbu kanálu s oficiálním názvem Průplav Otrokovice–Rohatec, který však nikdo nenazve jinak než Baťův kanál.

Firma v tu dobu řešila, jak co nejlevněji dopravit lignit z dolu v Ratíškovicích do svých závodů v Otrokovicích. A když stát začal připravovat regulaci řeky Moravy kvůli zemědělským závlahám, Baťa se připojil s tím, že zaplatí rozšíření projektu, aby mohl být kanál využit i k plavbě lodí.

Původně měla celá stavba stát 25 milionů korun. Nakonec se prodražila o dalších deset. „Důvodem byla celá řada změn. Kromě cen stavebního materiálu to byla hlavně ničivá povodeň v roce 1937, která velkou část rozestavěného kanálu poškodila,“ říká Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál, která se dnes podílí na organizaci provozu kanálu.

Firma Baťa uhradila ani ne třetinu nákladů. Zbytek značně překročeného rozpočtu platil stát. Obrovská suma šla na mzdy dělníků, kterých zde v době hospodářské krize stát zaměstnal 1 500.

První loď vezla po kanálu 200 tun lignitu

Stavba trvala čtyři roky. Kanál byl zkolaudován 2. prosince a o den později celou trasu proplula první loď. Hned první plavba byla pracovní, převezla 200 tun lignitu.

Plavba na kanálu byla poměrně kuriózní. „Prázdný nákladní člun byl z Otrokovic odtažen remorkérem do Spytihněvi, odkud byl dále tažen traktorem a v začátcích koňským potahem jedoucím po břehu. Ze Starého Města ho opět táhl remorkér, který ve Veselí nad Moravou znovu vystřídal traktor. Ten člun dotáhl do Rohatce, odkud se po naplnění nákladem vydal na obdobnou cestu zpět,“ popisuje Bártek.

K vyhýbání sloužily přístavy nebo výhybny. Za ideálního stavu vody trvala celá cesta 10 hodin, často však déle. „Kromě lodí s lignitem se od roku 1939 po kanálu plavila výletní loď Mojena, která předznamenala dnešní, převážně turistické využití vodní cesty,“ poznamenal Bártek.

Lodě musely proplout čtrnácti plavebními komorami, jež pomáhaly překonat výškové rozdíly hladiny. Vznikla i řada dalších technicky náročných zařízení, například lanovka pro přetahování člunů z jedné komory do druhé ve Vnorovech, zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži.

Za druhé světové války byl kanál německými vojsky značně poškozen a těsně po válce došlo ke znárodnění Baťových závodů. „Nákladní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku 60. let. Negativní postoj k provozu na této vodní cestě zaujalo tehdy i ministerstvo obrany s obskurním důvodem, že kanál vede ve směru předpokládaného útoku vojsk NATO,“ dává Vojtěch Bártek k dobru perličku z minulosti. Znovu Baťův kanál ožil až v 90. letech, kdy se změnil na turistickou vodní cestu.

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Eda z Mostu! je moje role snů. Lidé mě zdraví „drž úhel“, říká Isteník

Michal Isteník hraje výčepního Edu, který v Mostě provozuje hospodu Severka....

Seriál Most! protkaný nekorektním humorem trhá divácké rekordy. Diváky baví i impotentní výčepní Eda, ztvárněný...

„Vlevo dole, vole.“ Timo připsal prezidentovi další citát pod mostem

Pod mostem v Bítešské ulici v Brně se objevil další nápis odkazující na kauzu...

V Brně se po čase znovu objevil nápis odkazující na kauzu prezidenta Miloše Zemana kolem jeho obvinění zesnulého...

Plekanec se rozloučil s Kometou. Gól nedal, ale v bránění byl vzorem

Zadumaný Tomáš Plekanec na brněnské střídačce.

V seznamu střelců hokejové Komety byste jeho jméno hledali marně, přesto si služeb hvězdného Tomáše Plekance v Brně...

Špinavé fotbalové pavučiny. Jak hluboký je problém, který řeší Znojmo?

Stadion fotbalového Znojma

Znělo to jako mimořádně lákavá nabídka. Tak lákavá, že je až s podivem, že nevzbudila podezření. Když tajemní...

Další z rubriky

Nejstarší listina v Česku je z roku 994. Údajně ji donesl voják v botě

V Brně je k vidění kopie nejstarší dochované listiny na českém území z roku 994...

Schovanou v botě donesl voják z Itálie do českých zemí za první světové války vzácnou listinu z roku 994. Alespoň o tom...

Kajínek půjde k soudu jako svědek. V případu nájemné vraždy podnikatele

Josef Kopriva je obviněný, že se pokusil zabít Františka Divokého tím, že jej...

Vylákal podle obžaloby manžela své milenky do lomu a strčil ho ze skály. Za to měl Josef Kopriva dostat 50 milionů...

Nový stadion pro brněnskou Kometu vyroste na výstavišti za pavilonem Z

Dominantou areálu brněnského výstaviště je pavilon Z.

Na místě velodromu se nakonec nový hokejový stánek pro Kometu stavět nebude. Radní rozhodli, že ho posunou o několik...

Najdete na iDNES.cz