„Byl to takový plavecký výlet, nadělil jsem si ho i ke čtyřicátým narozeninám, které jsem oslavil minulý týden,“ usmívá se Jedlička, který odmala závodně plave a současně se věnuje triatlonu.
Fotogalerie |
Myšlenky na přeplavbu se mu přitom honily hlavou už tři roky. Ještě o něco dříve si pohrával s nápadem zdolat kanál La Manche. „Když jsem o tom hledal víc informací, zjistil jsem, že kvůli studené slané vodě, proudům a vlnám je to těžká záležitost, na kterou bych si fyzicky netroufl,“ povídá Jedlička.
Jako alternativa se tedy pro hodonínského plavce nabízel Baťův kanál, který má „za domem“. Při pravidelných projížďkách na kole ho ale odrazovala především špinavá voda. I přesto myšlenku u příležitosti 80. výročí od dokončení výstavby kanálu oživil.
Od podzimu se tak kromě práce v hudebním obchodě věnoval přípravě na dlouhou trasu. Ta i pro Jedličku byla premiérou. Na konci března se účastnil ve Zlíně šestihodinového závodu, kdy v kuse uplaval 20 kilometrů.
„Zvládl jsem to bez větších problémů, což značilo, že mi v plánované přeplavbě nic nebrání,“ vypráví.
Jeho trasa vedla ze Spytihněvi přes Staré Město, Uherský Ostroh a Veselí nad Moravou až do přístaviště ve slovenské Skalici. Plaval v neoprenu, průměrnou rychlostí zhruba tři kilometry za hodinu.
Byl odhodlaný plavat i za tmy
Do cíle dorazil krátce po sedmé večer. Za čtrnáct hodin měl pauzy pouze v okamžicích, kdy obcházel plavební komory, které by jeho cestu výrazně zdržely. „Všechno šlo podle plánu. Přál mi i vítr, foukal do zad. Kdyby to bylo opačně, přeplavba by byla komplikovanější,“ přemítá Jedlička.
Ačkoliv je Baťův kanál hojně využívaný k turistickým plavbám, lodě po většinu dne plavci cestu nekomplikovaly. „Byl jsem překvapený, že jsem až do odpoledne nepotkal žádnou. Od Veselí provoz houstl, ale všichni byli ohleduplní,“ chválí.
Po cestě ho tak nejvíce sužovaly bolesti mezižeberních svalů, kvůli kterým přemýšlel, že místo kraula poplave prsa. O ukončení přeplavby neuvažoval.
„Na mysl mi vůbec nepřicházelo, že bych to vzdal. Byl jsem odhodlaný to přeplavat za každou cenu. Dokonce jsme měli připravený záložní plán, že bych dorazil až za tmy,“ vysvětluje Jedlička.
V těsném závěsu ho doprovázel tým kolegů na lodi, s nimiž trénuje děti v plaveckém klubu. Na paddleboardu s ním putoval také záchranář – pro případ nouze. „Pádloval se mnou třicet kilometrů, pak se vyměnil s kolegou,“ směje se Jedlička.
Na posledním úseku ho podporovali i lidé ze břehu. Únavu, kterou po cestě zaháněl sportovním gelem a proteinovými tyčinkami, v cíli převálcovala euforie. „Největší radost přišla, když jsem se setkal s celou rodinou, včetně manželky a dětí,“ vzpomíná plavec.
Podobně extrémní přeplavbu neplánuje, má však ještě jeden sportovní sen. „Do dvou let bych si rád vyzkoušel nejdelší triatlon zvaný Ironman,“ zmiňuje Jedlička náročný závod, při němž účastníci musí během 17 hodin uplavat téměř čtyři kilometry, dalších 180 ujet na kole a uběhnout maraton.
Plavba začala ve Spytihněvi a skončila ve slovenské Skalici.
Mapy poskytuje freytag & berndt vydavatel nejrozsáhlejšího obrazového vlastivědného průvodce o naší zemi Český atlas.
