Zatím Baťův kanál vede ze slovenské Skalice přes jižní Moravu do Otrokovic na Zlínsku. O prodloužení vodní cesty až do největšího města na Hané však usiluje Olomoucký kraj. Do studie investoval téměř půl milionu korun.
„Rozšíření Baťova kanálu by mělo pozitivní vliv na rozvoj turistického ruchu. Nové přístavy mohou vzniknout například v Dubu nad Moravou nebo v Kojetíně,“ poznamenal k záměru olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO).
Prodloužení vodní cesty do Olomouce má podle studie stát zhruba miliardu korun. Hejtmanství by se přitom na financování podílelo jen okrajově. „Kraj by platil jen některé přidružené částky. Většinu nákladů by pokryl investor, tedy Ředitelství vodních cest,“ dodal Okleštěk.
V Olomouci a třeba i v Přerově už nyní berou turisté mají velký zájem o výletní plavidla, jež jim nabízí možnost vidět historické části měst z vody. Stejně atraktivní podívaná by se díky prodlouženému Baťovu kanálu, který je vyhledávaným místem výletníků, mohla naskytnout i na jiných místech regionu.
I když jde zatím spíš o vizi, není nereálná. Potvrzuje to i Povodí Moravy. „Tento projekt je uskutečnitelný, avšak je potřeba zdůraznit, že prodloužení s sebou nese řadu střetů v oblasti ochrany přírody,“ řekl mluvčí Povodí Petr Chmelař.
Podle Jana Bukovského, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest, je prodloužení Baťova kanálu logické. Rekreační plavba obrovsky získává na oblibě. A množství lodí na této vodní cestě přestává stačit. „Rekreační plavbu si na Baťově kanále ročně užívá až sto tisíc návštěvníků. Je to stále oblíbenější způsob trávení volného času, který je nesmírně populární i v zahraničí, třeba ve Francii, Nizozemí či Belgii. Řada Čechů tam jezdí na loď. Tím pádem není důvod, aby to neuskutečnili také v Česku,“ podotkl Bukovský.
Nová plavební komora
Přesto i on prodloužení kanálu až do Olomouce vnímá zatím jako plán do budoucna. Aktuálně se pracuje na jeho splavnění do Kroměříže na severu a do Hodonína na jihu. „Na severu bude prodloužení splavnosti zajištěno novou plavební komorou u jezu Bělov. Momentálně probíhá územní řízení, které je bohužel opakovaně napadáno odvoláními,“ prohlásil Bukovský. Nejbližší termín zahájení výstavby je tak podle něj rok 2020, případně 2021. Investiční náklady jsou 300 milionů korun.
To v jižním úseku je situace podstatně veselejší. Na prodloužení vodní cesty do Hodonína by se mělo začít pracovat už příští rok. Konkrétně na výstavbě plavební komory Rohatec, která umožní propojení kanálu s řekou Moravou, a lodě tak můžou doplout až do současného přístaviště u jezu v Hodoníně. Náklady na stavbu jsou odhadovány na 240 milionů korun.
„Ještě letos bychom mohli mít stavební povolení, pak budeme soutěžit zhotovitele. Reálné zahájení výstavby vidíme zhruba v září či říjnu příštího roku po plavební sezoně. Tak, aby nebyla narušena, protože kanál se bude muset na nějakou dobu vypustit,“ popsal Bukovský s tím, že samotná výstavba plavební komory by měla trvat dva roky, zprovoznění prodlouženého plavebního úseku tak vychází na sezonu v roce 2021.
Zároveň se pracuje i na přípravě nového hodonínského přístaviště až pro 80 lodí. „To současné na řece u jezu je poměrně malé a navíc na okraji města. Hodonín má velký zájem vybudovat větší přístav blíž k centru, aby se lodě dostaly až do města,“ vysvětlil Bukovský.
Záměr momentálně prochází procesem posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Ten by měl skončit na počátku příštího roku, ihned poté se začne projektovat.
Na prodloužení Baťova kanálu se intenzivně pracuje už několik let. Také proto, že turistů na něm přibývá a začíná zde být poněkud těsno. Prodloužením do Hodonína a do Kroměříže, případně až do Olomouce budou obě části končit v turisticky atraktivním místě. Navíc se díky delší trase turisté po toku více rozptýlí a pomohou lokální ekonomice na více místech.
