Pondělí 26. října 2020, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. října 2020 Erik

Když jsme začali vozit lidi do sklepů, ostatní vinaři si ťukali na čelo

  11:29
Kolem vína se Pavel Vajčner točí odmala. Šéf proslulého Znovínu Znojmo je zároveň v mnoha ohledech vinařský průkopník a i na koronavirové krizi si našel pozitiva.

Pavel Vajčner stál u vzniku Znovínu Znojmo, dnes je jeho předsedou představenstva. V tehdejších Vinařských závodech ve Znojmě i rodinném vinohradu brigádničil už za studií, absolvoval střední zemědělskou školu ve Znojmě a zahradnickou fakultu v Lednici. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„V březnu až květnu jsme evidovali přes 80 procent tržeb, což mělo málokteré vinařství. Také jsme vylepšili internetový obchod, nejsilnější na moravská vína, jaký je,“ líčí předseda představenstva Znovínu Znojmo, nejznámější vinařské společnosti v regionu.

Té sice odpadla květnová putování po vinicích, na která přijíždí přes osm tisíc zákazníků, ale suplovala to natočením osmnácti krátkých videí i s ochutnávkou.

„To nám zvedlo tržby, což se projevilo nejvíc v červnu, kdy jsme dokonce pozorovali růst proti loňsku. V té tříměsíční pauze jsme se hodně zaměřili i na cestovní ruch, na vinici Šobes je teď dvakrát víc lidí i tržeb než obvykle. Když to shrnu: posunulo nás to,“ oznamuje Vajčner.

Řekl jste, že víno je pro vás každodenní radostí a součástí zdravého životního stylu, a největším úkolem do budoucna je tuto pozici a hodnotu uchránit. Daří se to?
Myslím, že daří. Víno se posouvá do společenských sfér a má vyšší hodnotu a rozměr. Nebezpečím bylo, že se házelo do jednoho pytle v boji ministerstva zdravotnictví proti alkoholismu. Ale v době koronaviru se ukázalo, že jeho čísla byla vymyšlená. Zjistilo se, že jak k nám nejezdí zahraniční turisté, spotřeba alkoholu klesla o 24 procent, tedy že se nedá říct, že u nás roste. S kardiologem Milanem Šamánkem, který bohužel před měsícem zemřel, jsme dělali na toto téma výzkumy a ty vyšly jednoznačně – střídmé pití v malé dávce je lék. Samozřejmě, že nic se nemá přehánět. Stačí sklenička pro zdraví.

Zmínil jste cestovní ruch. Znovín se stal průkopníkem vinařské turistiky už v 90. letech, jak k tomu došlo?
Začínali jsme v roce 1995 Křížovým sklepem v Příměticích a dokončením nákupu vinice Šobes. Pak jsme obsadili Malovaný sklep a Moravský sklípek v Šatově s tím, že do těchto provozů budeme vozit návštěvníky a učit je pít víno. Byla to pionýrská práce. Ostatní moravští vinaři v té době buď ještě neexistovali, nebo si ťukali na čelo. Tehdy šly totiž dobře litrovky a míchané nápoje a náš směr nebyl tak ekonomicky výnosný, ze začátku byly jen náklady.

Pak, zaplaťpánbůh, přišel vinařský zákon. Ten rozdělil vína na pozdní sběry, jakostní vína a výběry, lidé pak začali vnímat rozdíly podle tratí a cukrů – tedy terroir, se kterým jsme už tehdy pracovali. Přišly ochutnávky v Praze, ale řekli jsme, ať raději jezdí k nám, ze sklepa do sklepa a tam ochutnávají. Shodou okolností se také tehdy povedlo pronajmout část Louckého kláštera ve Znojmě a hlavně tam jsme turistický ruch přesunuli.

Také jste jako první realizovali zásilkovou službu vína a vymysleli pro ni speciální karton. Používáte ho dodnes?
Ano. První balíky jsme poslali v roce 1993 od nás z domu, manželka to kompletovala a tatínek trabantem vozil na poštu. Rok jsem se tím zabýval. Je to pětivrstvý karton, který má uvnitř mřížku. Lahev se otočí hrdlem dolů a díky výřezu úplně nedopadne na dno. Karton je vycpaný, takže vydrží pád. Rozbitnost máme asi 0,1 procenta, Česká pošta až dvě procenta. V roce 2000 jsme zásilkovou službu přestěhovali do Znojma, víc se rozváželo a my si pěstovali fyzické osoby, říkám jim fanklub. Ani ve firmě zprvu nevěřili, že se fyzické osoby tak ujmou. Do té doby jsem balíval ještě o víkendech před Vánoci, člověk si tím vším prošel.

Říká se, že každý správný ředitel má projít všechny provozy. Co vy?
Do Znovínu jsem nastoupil po škole v roce 1991. Pracoval jsem pod tatínkem a opravdu je všechny prošel. Co já jsem se nazametal! (směje se)

Jak se Znovín vyvíjel z výrobního hlediska?
Vzali jsme to z druhé strany a z počátku se soustředili na marketing a obchod. Na Znojemsku bylo, oproti třeba Břeclavsku, málo soukromníků, ale hodně zemědělských družstev. Surovinu jsme měli od nich. Zprvu jsme nemohli moc investovat. Naši předchůdci spořili, neměli velké dluhy. Po kuponové privatizaci je ale Znovín jako jediný musel splatit bankám, konkurenti totiž měli dluhů tolik, že jim je banky tehdy všechny odpustily.

Zprvu se investovalo jen do Louckého kláštera, v roce 2000 do Přímětic, pak investice zabrzdila ekonomická krize. Do dalších jsme se pustili v posledních pěti šesti letech, kdy je víno v kurzu. Změnou majoritního akcionáře Znovínu na Zdeňka Paláta, který má zemědělství v genech a současně je skvělým vizionářem, se posledních devět let jistíme vinohrady a skupujeme je. Máme přes 500 hektarů a vysazujeme nové. Byl to ve správnou dobu správný tah. Na Znojemsku máme většinu vinohradů po 50 hektarech.

To je ideální pro agrotechniku i rozmanitost?
Ano. Znojemsko je velké rozlohou, ale vinohradů tady tolik není. Což je však dobré, protože nám to umožňuje víc propagovat terroir – každý kopeček má jiné mikroklima a veltlín z Havraníků je tedy jiný než od Vrbovce.

Znovín Znojmo

  • Denně prodá 17 tisíc lahví, patří mu segment 3,5 procenta všech vín, která se vypijí v ČR. 
  • Téměř neexistuje významná světová výstava, na které by nezískal nejvyšší ocenění. 
  • Byl první společností, která v 90. letech zahájila výrobu takzvaného řízeného kvašení, jako první uvedl do života dnes již běžnou zásilkovou službu a je průkopníkem spojení vína a cestovního ruchu. 
  • V roce 2018 měl zisk přes 68 milionů korun, ve srovnání s předchozím rokem šlo o navýšení o 40 procent. 
  • Skupinu Znovín Znojmo tvoří kromě mateřského Znovínu dvě dceřiné vinohradnické společnosti, a to Vinice Hustopeče a Vinice Znovín.

Je v atraktivních lokalitách ještě co nakupovat?
Otázka je, co bude s některými vinicemi teď, po koronakrizi, kdy někteří vinaři vůbec neprodávali. Nová situace s tím asi zahýbe. Před koronavirem moc volných vinic nebylo, i proto náš majitel koupil Vinné sklepy Lechovice s tím, že fungují jako samostatná firma.

V Šatově jste postavili budovu se dvěma klimatizovanými patry. Co dalšího jste si mohli dovolit?
Logistiku nyní máme celou v Šatově, za klimatizovanými poschoďovými sklepy následuje supermoderní lahvovna, skoro plně automatizovaná s výkonem až šest tisíc lahví za hodinu. Loucký klášter jsme nechali pro turismus. I v Jaroslavicích máme novou supermoderní technologii, v Příměticích jdeme příští rok do poslední fáze postupné modernizace. To je poslední etapa, pak už není v podstatě co. Další generace to mají nachystané s úkolem to dále jen postupně vylepšovat.

A co vaši zákazníci? Pořád vnímáte příklon k mladším a aromatičtějším vínům s lehkým zbytkovým cukrem?
Tento trend pozoruji od ročníku 2015. U nás platí, že těch šest až sedm gramů cukru je ideální. Poslední dva tři roky také pozoruji, že chodí na naše akce hodně děvčata mezi pětadvaceti až třiceti roky. Trendem této generace jsou svěží vína s jemným cukříkem, ale pořád suchá.

Proč je pro vás důležité být v obchodních řetězcích? A kolik vám tvoří procent tržeb?
Asi 20 procent. Funguje to, v obchodních řetězcích jsou zase jiní zákazníci a posiluje se tam značka. Máme v nich vína kolem 130 korun.

Platí, že dobrých vinařů je dnes na Znojemsku poměrově víc než v ostatních regionech?
Poměrově určitě. Samozřejmě, že se musí jít i za ziskem, ale ten se snaží zdejší vinaři dosáhnout přes kvalitu, což je filozofie celého Znojemska. Viniční tratě jsou od sebe daleko, ale mají jedinečnou půdu. Skály a spraše jinde nemají, v tom jsme unikátní spolu se střídáním teplot. Vína jsou tady aromatičtější než jinde, na tom je taky založené VOC (vína originální certifikace) Znojmo.

Jak to, že funguje tak dobře proti ostatním VOC?
Je to dobrou filozofií a komunikací mezi vinaři. Není nás tolik, nedohadujeme se ani jsme se neroztříštili jako v jiných regionech. A ještě k tomu máme předsedu, který je detailista a dotahuje věci do konce. To, jak na Znojemsku vinaři fungují, mě hřeje.

Kdysi jste řekl, že Znojemsko bylo dlouho ve stínu Mikulovska, Pálavy či Velkopavlovicka. Už to neplatí?
Muselo se pro to hodně udělat a pořád ještě všichni děláme. Pálava je pořád silná značka odrůdy i díky pohoří, silný tah má i UNESCO ve Valticích. My jsme si jako značku vybrali Šobes a těží z toho všichni vinaři. Už loni to bylo na návštěvnosti regionu patrné a letos to taky vypadá hodně dobře.

  • Nejčtenější

Jak se hraje „cinklý zápas“ s Vyšehradem. Zažili to i fotbalisté Líšně

Paradoxně to nebyl ten typ zápasu, po kterém by v sobě sportovec nesl křivdu několik dalších dní, protože by si byl...

Bezmocný muž ležel dva dny ve vaně, přímotop koupelnu vyhřál na 40 stupňů

Dvaaosmdesátiletý muž z Tišnova v okrese Brno-venkov zůstal dva dny uvězněný v prázdné vaně. Sesunul se tam poté, co se...

Berbrův pád je až ubohý, říká o korupční kauze mocného šíbra bývalý rozhodčí

Premium Jako jeden z mála dokázal uspět ve sporu s Romanem Berbrem. Bývalý rozhodčí Antonín Kordula, po kterém bývalý...

Silničáři zfušovali opravu, na novém asfaltu se vytvořilo plno hrbolů

Dlouho očekávaná oprava cesty u brněnské části Žebětín naštvala řidiče. Silniční výmoly nahradily hrby po špatně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pacienti zatajují informace a osočují zdravotníky, líčí ředitel nemocnice

Premium Pacienti zatajují informace o svém zdravotním stavu a mnozí lidé znevažují práci zdravotníků. Mezi personálem se šíří...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Kdo nevěří na koronavirus, ať se přijde podívat, vzkazují šéfové nemocnic

V lítém boji o peníze každý hájí zájmy své nemocnice. Nyní však táhnou za jeden provaz. Podle ředitele Fakultní...

Prodejna prohrála spor s OSA, kontrolor si hrající rádio natočil

Ochranný svaz autorský (OSA) uspěl u Městského soudu v Praze s žalobou na brněnský obchod s oblečením kvůli...

Lidé mě sledují při komentování her jako fotbal nebo Ulici, říká streamer

Premium Brňan Petr Jirák alias Xnapy přibližuje svět online her. Hvězdy v něm mají své trenéry i psychology. Přední český tým...

V husté mlze auto srazilo chodce na Břeclavsku. Zemřel na místě

V noci na neděli srazilo osobní auto chodce poblíž obce Kostice na Břeclavsku. Mladý muž na místě svým zraněním...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...