Majitelé pozemků v Jižním centru a developeři čekali jen na startovní výstřel. Tím se v úterý stalo usnesení brněnského zastupitelstva, které doporučuje české vládě, aby schválila odsun nádraží k řece. Pro vládu je přitom postoj vedení Brna klíčový. Přesun nádraží se tak stává čím dál více nezvratnou záležitostí. Redakce MF DNES proto zmapovala, kdo na něm vydělá.
Vlastníkům většiny pozemků v Jižním centru „stačilo“ počkat několik let na rozhodnutí, kde má po přesunu nádraží vzniknout nová čtvrť. Za posledních zhruba deset let zůstávají stejní. Skoro polovina parcel z asi sta hektarů lokality patří městu a jeho městské firmě Brněnské komunikace.
„Je nám jedno, kdo vlastní pozemky. Pokud investoři začnou dělat, co si dohodneme, začnou rychle růst počty bytů,“ prohlásil primátor Petr Vokřál (ANO).
Už začátkem ledna radní odsouhlasili uzavření memoranda s největším soukromým vlastníkem pozemků, jímž je společnost Karlín Development II. (KDII.), a také s firmou Randora. Karlín Development II. vlastní kyperská firma Mazes Enterprises Limited, za kterou stojí investorská skupina J&T.
„Minulý rok jsme přišli s myšlenkou navázat spolupráci s ostatními vlastníky a především s městem. Tento společný postup je dnes v evropských metropolích už celkem běžný. Na našich pozemcích počítáme se smíšeným využitím pro byty a komerci,“ sdělil Martin Kodeš, investiční ředitel J&T Real Estate.
„Vlastníkem KDII. je z finančních důvodů kyperská společnost. Developerem tří hektarů z celkových zhruba třiceti, které představují celkově řešené území Jižního centra, je J&T Real Estate. Tímto jsme se nikdy netajili,“ doplnil.
Město chce mít vliv na to, jak bude nová zástavba vypadat
Firma má podle dokumentů v obchodním rejstříku kumulovanou ztrátu přes čtvrt miliardy korun, takže chce stavět co nejrychleji, aby se jí vynaložené náklady vrátily.
Podle memoranda zaplatí Karlín Development II. urbanistickou studii lokality mezi ulicemi Uhelná a Opuštěná. Měla by být hotová do léta a provede ji architektonické studio Burian a Křivinka.
Město chce mít zároveň vliv na to, jak bude nová zástavba vypadat. Podle územního plánu zde mohou být stovky bytů a obchodů. Ke konkrétním plánům se ale firma nevyjádřila.
Stejně jako Randora, s níž město také dohodu uzavřelo a která získala původně městské pozemky přes několik dalších firem. V představenstvu Randory seděl třeba Petr Nezveda, bývalý krajský zastupitel za US-DEU a bývalý starosta Znojma za ODS. A také Milan Dočkal, bývalý zastupitel Brna-střed za US-DEU.
Právě kvůli tomu, že Randora byla dříve napojená na politiky, pro memorandum odmítl jako jediný z rady hlasovat náměstek Martin Ander (SZ). „Tato firma vydělává na vyvedení pozemků z majetku města do soukromých rukou,“ tvrdí Ander.
Na místě starého nádraží mají být obchody a galerie
Dalším velkým hráčem v lokalitě je společnost Brno New Station Development (BNSD). Ta má od Českých drah na 40 let pronajatou budovu současného nádraží spolu s Malou Amerikou a dalšími pozemky. Navíc má předkupní právo na pronajaté nemovitosti. Jiřího Hose, bývalého zastupitele za ODS a kuloárního hráče, vystřídal loni v představenstvu firmy jeho spolustraník Ivo Vrzal.
Územní plán počítá po odsunu železničního uzlu s tím, že v nynější nádražní hale budou obchody nebo galerie a místo kolejí parky a cyklostezky. Vrzalovi to vyhovuje. „Pro mě jako investora v dané oblasti je odsunutá varianta vrabec v hrsti. K nádraží v centru jsem skeptický. Mohlo by se zjistit, že je to neschůdná možnost, a tak bych nevěděl, do jaké míry oblast rozvíjet,“ popsal Vrzal.
Zřejmě nejpřipravenějším projektem v území je metropolitní blok Trnitá–Opuštěná. Za budovou bývalé školy, kde dnes sídlí odloučené pracoviště Městského úřadu Šlapanice, navrhlo architektonické studio Pelčák a partner osm administrativních a bytových domů. Stavba by měla začít růst do tří let.
Jediným z velkých majitelů pozemků, který oznámil prodej parcel, je firma HB Reavis. Její dceřiná společnost Aupark Brno chtěla před několika lety vybudovat vedle autobusového nádraží na Zvonařce nákupní centrum. Od svého záměru ale upustila, město bylo proti tak velké stavbě.
„Rozhodnutí zastupitelstva na našem záměru prodat pozemky nic nezmění. Případný přesun nádraží jejich hodnotu zvýší,“ popsala Kristýna Křemenová z HB Reavis. Skoro 33 tisíc metrů čtverečních koupila firma v roce 2007 za 88 milionů korun.
„Developeři dostanou infrastrukturu na zlatém podnose“
Podle realitních makléřů je jisté, že ceny pozemků v Jižním centru raketově vzrostou. Ty, které majitelé před 15 lety nakoupili za jeden až dva tisíce korun za metr čtvereční, mohou stát i kolem deseti tisíc korun. „V této lokalitě se nic neprodává, takže je cenu těžké stanovit, ale obecně pozemky v Brně nejsou,“ řekla Jaroslava Wiszová z firmy Patreal.
Právě velkého tlaku developerů na rychlé zastavění prázdných parcel se po úterku bojí Jakub Kořínek, jenž působí v odborné radě Kanceláře architekta města (KAM). „Že dojde ke zhodnocení pozemků, není pochyb. Město bude nuceno vytvořit vlastní projekt výstavby nové čtvrti a mohutně investovat do infrastruktury, kterou developeři dostanou na zlatém podnose,“ řekl Kořínek.
Podle Jaroslava Dokoupila z architektonické kanceláře Arch. Design, která je autorem nynějšího územního plánu s nádražím v odsunuté poloze, ale znamená rozhodnutí zastupitelů naopak velký impulz pro rozvoj Jižního centra.
„Byl by sice možný, i kdyby zůstalo nádraží v centru, čtvrť by ale dostala jiný charakter, chyběl by silný generátor, který mu dá nádraží se všemi službami na ně napojenými,“ doplnil Dokoupil, jenž léta prosazuje odsun nádraží.
Tři lidé z jeho kanceláře přešli loni do oddělení územního plánu KAM. Podle Dokoupila to ale nemohlo ovlivnit názor městské instituce, která se nakonec přiklonila k nádraží u řeky. „S prací na územním plánu v mém týmu se úplně minuli, nebyli to spolutvůrci naší koncepce,“ uvedl Dokoupil. „Na stanovisko KAM k poloze nádraží to nemá žádný vliv,“ uvedla mluvčí KAM Jana Běhalová.
