Čtyři cestující na palubě stroje De Havilland a dvanáct výletníků v letounu Farman Goliath odstartovali etapu civilního letectví na jižní Moravě v roce 1926.
Oficiálním prvním dnem provozu se stal 24. květen, kdy obě letadla poprvé přepravila cestující na trase nové pravidelné linky Brno–Praha. Provozovaly ji Československé aerolinie.
„Až do té doby se lidé v Brně mohli jen smutně dívat, jak nebe nad nimi křižují letadla směřující ze severu na jih nebo ze západu na východ a naopak. Brno bylo křižovatkou, ale nemělo svou vlastní leteckou základnu, své letiště. To pro tehdejší piloty znamenalo komplikaci, protože letadla potřebovala častější mezipřistání kvůli servisu,“ upozorňuje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea Brno Tomáš Přibyl.
I když v kraji působilo po první světové válce několik aeroklubů a leteckých spolků, nikdy neměly potřebný vliv. Anebo se brzy rozpadly. Navíc brněnští politici dlouho nechtěli dát k budování vlastního letiště souhlas.
Byla to armáda, která si letiště mezi Prahou a Bratislavou v tehdejším Československu prosadila. A to i přes protesty tehdejších sedláků, kteří se nechtěli vzdát půdy.
Fungoval bufet i čítárna
„Olomoučtí vojenští letci si vyhlédli plochu v katastru čtvrti Černovice a začali ji při cvičeních používat jako oddělené letiště. Černovice si zachovaly vesnický ráz, směrem k městu byla letištní plocha lemována stromořadím, navíc tu stála vojenská budova. V ní posádky během leteckých cvičení často nocovaly, ale stromy i budova komplikovaly vzlety a přistání,“ líčí Přibyl s tím, že později musely tyto překážky zmizet.
Na tehdejší dobu se jednalo o moderní letiště, které mělo dva hangáry a dílnu, velkou odbavovací halu s čekárnou, bufetem a čítárnou, policejní strážnici a celní úřad a také správní budovy. Navigaci zajišťovaly zábleskové majáky, jeden na letišti, druhý na kopci Hády.
Ještě ve stejném roce se letiště stalo mezinárodním, když polský letecký dopravce LOT otevřel linku Krakov–Brno–Vídeň. Následující rok začala letadla přepravovat dopisy a balíky. Poštovní přeprava fungovala na trati Brno–Glivice–Wroclaw–Berlín a také mezi Brnem a Vídní.
I o cestování byl nebývalý zájem, však také mohli lidé doletět hned do desítky měst. Vnitrostátními lety se dopravovalo do Prahy, Zlína i Piešťan, nebo třeba do Užhorodu na Podkarpatské Rusi v nejvýchodnějším cípu první republiky. Dostat se letecky dalo i do Bukurešti, Záhřebu či Sarajeva.
Ovšem cestovat vzduchem si mohli dovolit jen ti nejbohatší. „Ceny letenek se pohybovaly od 90 do 350 korun, průměrný dělník přitom vydělal přibližně pětistovku,“ vypočítává v pojednání o vlastní historii Letiště Brno na svém webu.
Když ve 30. letech přišla krize, letů ubylo. „V roce 1935 dochází ke zrušení zahraničních linek z politických důvodů a brněnské letiště, jehož provoz byl po Praze vždy největší, upadá na významu a ustupuje až na třetí místo za Bratislavu,“ shrnuje Svaz letců Brno.
Ačkoli na konci války ustupující německá armáda černovickou ranvej zčásti rozryla a zdemolovala, podařilo se ji místním upravit a po přechodu fronty tam přivítat sovětské piloty coby osvoboditele.
Travnaté letiště už nestačilo
Vnitrostátní provoz se po válce znovu obnovil. „Ale s příchodem nové letadlové techniky přestává travnaté letiště v Černovicích vyhovovat. Ještě před válkou Zemský úřad v Brně jednal o zřízení nového letiště v oblasti obce Tuřany,“ připomínají letci.
Tam se letadla i s cestujícími definitivně přesunula v roce 1958. V Černovicích působili nadále příslušníci armády, později tam až do nového tisíciletí trénoval i soukromý letecký klub. Prostor využívala i letecká záchranná služba.
Oficiální zrušení letiště se datuje do roku 2001, dalších pět let tam však ještě fungoval vojenský opravárenský závod. Na něj navazují průmyslové haly, které na pozemcích černovického letiště stojí dnes.
Staré letiště připomíná jen stejnojmenná zastávka a dva hangáry. Právě ty a přilehlé učebny, které kdysi využívala armáda, má ve správě Technické muzeum v Brně. Veřejnosti jsou však nepřístupné.
„Máme tam depozitář letecké techniky. Čas od času se objeví návrhy na zpřístupnění, přebudování a otevření expozice v hangárech, ale jsou to spíše nápady než reálné plány. Letectví se věnujeme na pozemku u hlavní budovy muzea v Králově Poli,“ sděluje kurátor Přibyl.
Od června do Bergama i LondýnaV polovině května dopravce SkyUp odložil plánovaný start linky do Kyjeva. A to ještě předtím, než tam letadla z brněnského letiště vůbec začala létat. „Můžeme potvrdit, že dopravce SkyUp odložil start linky z/do Brna a zrušil všechny naplánované rotace v letní sezoně 2021. Vedení letiště zůstává s dopravcem i nadále v kontaktu a jedná o spolupráci. Předpokládáme, že odklad je dalším důsledkem přetrvávající krize letecké dopravy spojené s vládními nařízeními o omezení cestování po celé Evropě,“ okomentoval změnu v chystaném letovém řádu mluvčí brněnského letiště Jakub Splavec. Ukrajinské město se tak přidalo na seznam destinací, kam se lidé z Brna dostat mohli, ale linky přerušily provoz. Namátkou jsou to třeba španělská Barcelona, německý Berlín nebo ruská města Moskva a Petrohrad. Aktuálně se přímo z brněnského letiště nelétá pravidelnou linkou vůbec nikam. Fungují jen charterové lety zajišťované třeba cestovními kancelářemi. Přesto letiště slibuje v červnu obnovení hned dvou linek, a to do italského Bergama nedaleko Milána a do Londýna. „Restart pravidelné linky do Milána-Bergama byl dopravcem odložen o dva týdny, tedy na 18. června 2021, do Londýna-Stanstedu zatím zůstává beze změny. Linka by tedy měla být opět v provozu od 4. června 2021,“ doplnil Splavec. Letiště kvůli omezení pohybu v pandemii odbavilo za celý loňský rok pouze 86 tisíc cestujících, což je ve výsledných číslech o 84 procent méně než v roce 2019. Nejhorší období v novodobé historii tuřanského letiště skončilo ztrátou hospodaření v rozmezí 60–75 milionů korun. |
