Zatímco obvykle zásobník spalovny přetéká odpadem, nyní v něm leží pouze slabá vrstva na dně. Důvodem je zvýšení dodávek tepla kvůli nízkým teplotám.
„Aktuálně naše zařízení na energetické využívání odpadu pracuje na plný výkon a zásoby odpadu k výrobě energie nám tak začínají docházet. V následujících týdnech by to mohlo znamenat, že pro nedostatek odpadu budeme nuceni výkon zařízení snížit a dodávat tak do brněnských domácností méně energie,“ oznamuje Karel Jelínek, ředitel společnosti SAKO, která v Brně zpracovává odpad.
SAKO přes zimu zpracováním odpadu vyrobí ve formě páry a horké vody přibližně třetinu tepla, které se v Brně spotřebuje. Snížení výkonu spalovny znamená, že Teplárny Brno musí vytvořit víc tepla ze zemního plynu, což je dražší varianta.
Domácností by se však toto opatření dotknout nemělo. „Celá síť centrálního zásobování teplem v Brně funguje jako jedna propojená soustava čtyř zdrojů Tepláren Brno a spolupracujícího zdroje SAKO. Pokud dojde k omezení nebo výpadku výroby na jakémkoliv zdroji soustavy, doplní potřebnou výrobu ostatní pracující zdroje,“ vysvětluje ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Nižší dodávky tepla ze SAKO Brno nahradila výroba ze zdroje Špitálka. Domácnostem tak výpadek nehrozí, stejná má zůstat i cena, která se loni snížila o pět procent. „Stabilní cena tepla je jedním z našich hlavní cílů,“ zdůrazňuje Fajmon.
Skládky přesouvají problém na další generace, tvrdí SAKO
Zpracování odpadků zároveň podle SAKO představuje ekologičtější cestu. „Stovky tun odpadků přitom leží nevyužité na skládkách v okolí Brna,“ upozorňuje vedoucí komunikaci společnosti Martin Drozd, podle nějž se v Česku ukládá na skládky víc než 85 procent veškerého směsného komunálního odpadu.
„Ukládání odpadu na skládky je pouze levným a společensky nejméně efektivním řešením, které přesouvá problém na další generace. Kdyby byl tento odpad využit v zařízeních na energetické využívání odpadu, nemusel by se rozkládat v zemi a ničit naše životní prostředí, navíc by se z něj uvolnila čistá energie, kterou umíme distribuovat k odběratelům,“ sděluje Jelínek.
SAKO sváží odpad z Brna i některých okolních obcí, v jeho spalovně končí rovněž část odpadků z Vysočiny, Olomouckého či Moravskoslezského kraje. Řada obcí však stále odváží svůj odpad na skládky.
„Přitom z nepotřebného a nepoužitelného odpadu dnes umíme vyrobit teplo o stejných parametrech jako teplárny a to environmentálně přijatelnou a ekonomicky výhodnou cestou. Jen je potřeba ho vnímat jako surovinu a ne jako nevyužitelný odpad, kterého se zbavíme zasypáním do země,“ podotýká Drozd.
Někteří ekologové však spalování odpadu kritizují. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady v ekologické organizaci Arnika, říká, že z každé tuny komunálních odpadů zůstane 350 kilogramů popílku s těžkými kovy a nebezpečnými organickými látkami, které pak končí v náspech silnic, jako podklad chodníků nebo v cyklostezkách.
