Spalovna komunálních odpadů (SAKO) je totiž na jižní Moravě jen jedna, v Brně.
„Je třeba dořešit logistiku. K tomu je nutné vybudovat překladiště, odpad by musely vozit větší dopravní prostředky,“ upřesnila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková. Neznamená to tedy, že hlavní krajské tahy začnou brázdit těžkopádné popelářské „kukavozy“.
Odhad, na kolik změny vyjdou, ještě ve Znojmě nemají. Prvně musí vyřešit zásadní otázky - jestli vybudují nový systém sami, nebo se svazkem obcí, zda využijí nabídky svozových společností, případně spalovny.
Další jihomoravská města jsou na tom lépe - jsou blíž Brnu. „Vzhledem k blízkosti brněnské spalovny nepotřebujeme budovat žádná překladiště odpadu,“ potvrzuje Michal Kočí, mluvčí radnice ve Vyškově, odkud už loni do Brna převezli 38 procent veškerého odpadu.
Hodonín v současné době vozí zhruba polovinu odpadu na skládku Mutěnice-Hraničky a zbytek již do spalovny v Brně. Už také ale přemýšlí nad změnami.
„Odvoz není nákladnější, protože neplatíme poplatek za uložení odpadů. Otázkou do budoucna je však kapacita spalovny, protože podíl odpadů bude narůstat. Na změnách se již pracuje, vyčíslení v současné době není možné,“ uvedl mluvčí hodonínské radnice Ivo Cencinger.
Znojmo by si mělo pospíšit, aby stihlo dotace
Plány odpadového hospodářství měst navazují na plán kraje, jenž odpovídá požadavkům státu. Kraj změny za revoluční nepokládá - právě díky brněnské spalovně. A Znojmu doporučuje, aby vybudovalo překladiště komunálního odpadu co nejrychleji.
„Městem Znojmem je překladiště řešeno již dlouhodobě, bohužel pouze v teoretické rovině. Nebezpečím je, že s postupem času může nastat situace, kdy budou již vyčerpány dotace, které lze na realizaci využít,“ podotkla mluvčí kraje Monika Brindzáková.
Podle brněnské spalovny musí obce s určitými změnami počítat. „To, že se obávají, že je systém bude stát více, je samozřejmé. Každý systém, který je na vyšší technologické úrovni, je dražší, ale pro životní prostředí příznivější,“ vysvětluje environmentální specialistka SAKO Brno Jana Suzová.
Ostatně změny čekají i tuto brněnskou společnost, aby mohla plnohodnotně působit i mimo hranice kraje. Chce dobudovat třetí kotel, aby mohla místo stávajících 250 tisíc tun zpracovat 380 tisíc tun odpadu ročně. V plánu má i zprovoznit železniční vlečku pro dovoz ze vzdálenějších lokalit nebo vybudovat velkokapacitní sběrný dvůr.
Ekologům se způsob spalování nelíbí
V Brně spalovna zároveň slouží k vytápění. Skoro 27 procent z 96 tisíc bytů napojených na centrální vytápění bralo loni teplo a teplou vodu ze spalovaných odpadů.
„Nejde tudíž o pálení, ale o smysluplné energetické využívání nerecyklovatelných odpadů. Pokud by v Brně nastal ‚blackout‘, tak pomocí Vírské přehrady se vyrobí první elektrická energie, která rozjede brněnskou spalovnu a ta začne dodávat teplo a elektrickou energii do nemocnic,“ dodává Suzová.
Ekologové plán odpadového hospodářství ale nepřestávají kritizovat. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice, říká, že z každé tuny komunálních odpadů zůstane 350 kilogramů popílku s těžkými kovy a nebezpečnými organickými látkami, které pak končí v náspech silnic, jako podklad chodníků nebo v cyklostezkách.
Podle odpadového experta Hnutí Duha Ivo Kropáčka se nízkou mírou recyklace a pálením i nehořlavých odpadů křiví odpadový trh. „Zodpovědnost za zbytečně zvýšené náklady za nakládání s odpady ponesou za osm let domácnosti a obce, ale inkasovat bude spalovací lobby,“ tvrdí Kropáček.
