Když se v Šumperku natáčel před dvěma lety snímek Krásno režiséra Ondřeje Sokola, filmaři dostali dotaci půl milionu korun. A trojnásobek ve městě a okolí při natáčení utratili.
Anebo ve větším: poté, co vznikl korejský seriál Milenci z Prahy, následoval obrovský zájem Asiatů o hlavní město České republiky, a dokonce začala létat přímá linka do Soulu, jež chrlí turisty lačné po poznávání míst ze záběrů.
Teď se do boje o podobné úspěchy hnané stříbrným plátnem pouští Brno. Na Masarykově univerzitě vznikl plán pro vytvoření takzvané regionální filmové kanceláře, která má lákat producenty k natáčení na jižní Moravě. Podle záměru magistrátu začne fungovat příští rok.
„V Česku existuje jedenáct takových kanceláří, ale jen v provizorním režimu. Nemají vlastní rozpočet, samostatné zaměstnance nebo agendu. V zásadě poskytují servis až v případě, kdy filmaři sami přijdou. Chceme, aby v Brně fungovala první plnohodnotná kancelář,“ popsal vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty MU Jiří Voráč, který projekt zaštiťuje.
Brno a okolí se pyšní univerzálností
Provoz kanceláře s jedním zaměstnancem přijde první rok zhruba na 600 tisíc korun. Následně by chod instituce měli zajišťovat tři lidé s milionovým rozpočtem.
Vzniknout tak má třeba ucelená nabídka natáčecích míst - lokací. Brno a okolí se podle expertů pyšní výhodou univerzálnosti - může pro záběry nabídnout funkcionalistické stavby, industriální areály i přírodní scenérie Moravského krasu.
Pracovníci kanceláře ale mají podle zahraničního vzoru radit i s kontakty na místní řemeslníky, úředníky či ubytování. Instituce se bude starat například také o pořádání poznávacích cest po jednotlivých lokacích pro producenty či novináře.
A pak je tu další zásadní část, již by Brno mělo jako první v Česku - vlastní filmový fond. V tom zatím drží monopol Státní fond kinematografie sídlící v Praze.
Právě až injekce do rozpočtu je přitom většinou pro filmaře dostatečným argumentem, proč natáčení přesunout mimo hlavní město, jež má nejrozvinutější filmovou infrastrukturu. Už samotný přesun štábů pryč z Prahy je pro producenty nákladný.
Vložené peníze se vrátí zpět
„Navrhli jsme roční rozpočet kolem čtyř milionů korun. Peníze by se rozdělovaly prostřednictvím otevřených výběrových řízení. Ze zahraničních zkušeností přitom plyne, že každá koruna podpory se vrátí jednou či půldruhou korunou, kterou filmaři investují při natáčení do místních členů štábu, ubytování či nejrůznějších služeb,“ dodal Voráč, podle něhož se dotace dá právě návratem peněz do místní ekonomiky podmínit.
A nápadu je nakloněn i primátor Petr Vokřál (ANO). Přestože je v jednání partnerství s hospodářskou komorou nebo velkými místními firmami, právě magistrát má záměr platit.
„Je to velmi dobrý nápad, i když zatím v počáteční fázi. Řada měst si filmový průmysl velmi hýčká, protože má ekonomický efekt pro rozpočet radnice i zdejší podnikatele,“ prohlásil Vokřál. Zastánce má Voráč i v jeho náměstkovi Matěji Hollanovi (Žít Brno).
Brno zatím na dotace do audiovizuálních děl vyhradilo 1,4 milionu korun. Voráč přitom město porovnává například s polskou Lodží. Ve fondu zhruba sedmisettisícového města je ročně v přepočtu kolem šesti milionů korun.
Magnet jako Praha? Zatím ne
Je navíc šance, že na filmy Brnu přispěje Státní fond kinematografie. „Jeho dlouhodobou strategií je vybudovat v Česku vícezdrojové financování. Doteď jde, s výjimkou České televize, o jediný zdroj veřejných peněz,“ uvedl Marek Loskot z fondu kinematografie, který se na brněnském záměru podílí.
„Na Západě je přitom naprosto běžné, že fungují regionální filmové kanceláře. Původně vznikaly kvůli možnosti podpořit image regionu a tím i turistiku. Dnes je ale jasné, že to má i silný ekonomický rozměr,“ konstatoval Loskot.
Podle něj má Brno velký potenciál, a může tak „ukořistit“ část filmařských aktivit Praze. A to i v případě zahraničních produkcí. Ty hollywoodské v posledních letech odrazují příliš nízké státní pobídky oproti okolním zemím. Navzdory tomu investice filmařů v Praze jsou okolo šesti miliard korun ročně.
České hlavní město si v minulosti střihlo roli v dobrodružném snímku Van Helsing, bondovce Casino Royale či akčním filmu Mission: Impossible. I tak ale většinou filmařům slouží jako výrazně levnější kulisy úplně jiné světové metropole.
I k tomu má ale Brno pořádně daleko. Podle průzkumu Masarykovy univerzity sice v Jihomoravském kraji v posledních čtyřech letech trávily čas zahraniční produkce, natáčely ale převážně pořady o cestování a zůstaly tu jen jeden až tři dny, což žádný velký přínos pro místní ekonomiku neznamená.
Chystá se muzikál Raportér
Přesto má město naději, že se objeví už příští rok alespoň v českém snímku, který mu udělá reklamu. První film, zatím mimo připravovaný systém, magistrát plánuje podpořit třemi miliony korun. Děj roky chystaného muzikálu s pracovním názvem Raportér, ke kterému složil písničky Xindl X, se díky tomu přesune do Brna (psali jsme o tom zde).
Producenti, kteří se snaží sehnat peníze už od roku 2011, slibují film se čtvrtmilionem diváků v kinech a dalším milionem u televizních obrazovek, ale i exkluzivní brněnskou premiéru na podzim příštího roku za účasti hlavních hvězd nebo epizodní role pro zdejší muzikálové herce.
Zda půjde o úspěch, či propadák, se ale ukáže právě až po premiéře. Tři miliony producentům, kteří za sebou mají ceněné snímky Díra u Hanušovic, Kobry a užovky či seriál Okresní přebor, budou radní schvalovat v úterý. Pak by záměr potvrzovalo červnové zastupitelstvo.
