Nemůžeme snižovat emise, když se auta pořád zvětšují. Tak zní argument francouzské „zelené“ kliky, která prosazuje zavedení nové daně na větší auta. Podle nejpřísnější varianty by SUV – a to včetně elektromobilů – zdražily o stovky tisíc korun.
Černý scénář vypadá takto: za každý kilogram provozní hmotnosti nad 1,3 tuny se bude při koupi auta platit pokuta. Za prvních dvě stě kilo pět eur, za dalších dvě stě kilo deset eur a za každé kilo nad 1700 kilogramů dokonce 20 eur.
Potřebujete konkrétní příklad, abyste si to lépe představili? Tak třeba za to, že se budou vozit ve Volkswagenu Touareg, by Francouzi zaplatili o devět tisíc eur navíc. Skoro čtvrt milionu korun.
Sluší se ještě dodat, že nový hmotnostní malus se nijak nevylučuje s emisním malusem, který platí už teď. V případě VW Touaregu, který je nyní dostupný jen s třílitrovým benzinovým motorem TSI představuje tato pokuta dalších 20 tisíc eur. Jinými slovy – nové auto, které stojí podle ceníku 1,8 milionu korun, jeho majitel přeplatí o osm set tisíc, tedy nějakých 45 procent.
Zatímco emisní pokutě se vyhnou alespoň majitelé elektromobilů, ta hmotnostní má dopadnout i na ně. Jen se její hranice posune o 400 kilogramů výš kvůli přirozeně vyšší hmotnosti dané zastavěnými bateriemi. Opět si to pojďme ukázat na konkrétním autě. Škoda Enyaq s hmotností kolem dvou tun se prodraží „jen“ o dva tisíce eur, zato třeba Audi e-tron o 11 tisíc eur.
Zpátky do hatchbacků a miniaut
Motivace k těmto krokům je podle zastánců zavedení pokuty jasná – lidé se za posledních deset let naučili jezdit velkými a těžkými auty, která reálně nepotřebují. Časy, kdy takový Renault Clio klidně sloužil jako rodinné auto, jsou pryč. Dnes si lidé kupují SUV i na ježdění na nákupy. Francouzská pobočka Fondu na ochranu životního prostředí (WWF) zveřejnila minulý týden statistiku, podle které se v roce 2008 SUV podílely na prodejích ve Francii jen pěti procenty, loni to už bylo 38 procent a letos se očekává, že tento podíl vzroste nad 40 procent. Stojí za tím i to, že móda SUV se z velkých měst přelila na venkov, registrace sportovně-užitkových aut tam začaly razantně růst kolem roku 2015.
Z pohledu vnitřního prostoru je přitom skutečně úplně jedno, jestli si koupíte hatchback Renault Clio nebo jeho sbratřené SUV Captur, v případě větších aut třeba limuzínu VW Passat nebo SUV Tiguan. Do SUV se vám bude lépe nastupovat a máte lepší výhled. Tyto dvě výhody směňujete za vyšší spotřebu, vyšší provozní náklady, větší energetickou náročnost výroby auta, komplikovanější parkování ve městech a potenciálně vyšší riziko zranění chodce při nehodě.
V tomto ohledu se radikální ekologové shodují i s umírněnými politickými skupinami. A notují si i v tom, že by nebylo špatné donutit lidi přesednout zpět do aut s velikostí odpovídající jejich potřebám, ne neomezenému komfortu nebo sociálnímu statutu. Automobilky jsou v tomto případě – bráno čistě ideologicky – rozpolcené. S menšími auty by se jim dařilo lépe plnit stanovené emisní limity, na druhou stranu na SUV mají s ohledem na jejich vyšší cenu lepší marži. Ale ani v tomto případě to není tak jednoduché, malá auta nejsou z pohledu komplikované emisní matematiky pro výrobce vždy výhodná.
Výjimka pro velkoprostorová rodinná auta
Popsaný radikální návrh pochází z dílny parlamentní skupiny Écologie Démocratie Solidarité (Ekologie Demokracie Solidarita), kterou tvoří sedmnáct ekologicky a sociálně smýšlejících poslanců. Podporují ji i ekologické organizace – kromě zmíněného WWF se za něj staví i francouzská Greenpeace. Vládní agentura pro ekologickou transformaci a solidaritu navrhuje o něco mírnější variantu – paušálně deset eur nad 1400 kilogramů. Pokud bychom to přepočetli opět na Volkswagen Touareg, dostaneme se na necelých šest tisíc eur, tedy zhruba dvě třetiny nejradikálnějšího návrhu.
Opatření zahrnují řadu výjimek. Pokutám by se měla vyhnout MPV pro velké rodiny a menší dodávky užívané jako osobní auta. Jak by se jednotlivé kategorie třídily, zatím není jasné. Nabízí se možnost porovnání přes počet plnohodnotných míst nebo stanovení určitého poměru mezi vnitřním prostorem a vnějšími rozměry.
SUV tvoří 70 procent francouzské výroby
Přestože návrh už v červnu podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron a počítalo se, že by mohl platit od ledna 2021, zatím se jej jeho odpůrcům daří zdržovat. Proti se postavily vlivné automobilové koncerny i odborářské organizace v automobilovém průmyslu. Tvrdí, že tento krok výrazně poškodí celý sektor, který už tak balancuje na hraně kvůli emisním pokutám, tlaku na elektromobilitu a samozřejmě koronavirové krizi, která srazila prodeje aut o desítky procent.
Podle šéfa jednotného odborového svazu celé skupiny PSA zahrnující francouzské značky Peugeot a Citroën by hmotnostní pokuta dopadla na 70 procent automobilů, které se ve Francii vyrobí. Právě produkce velkých a drahých aut totiž zůstává v mateřské zemi. V případě Peugeotu jsou to všechny modely SUV, v případě Renaultu pak modely Scénic, Talisman a Espace.
„Vláda tím přebírá zodpovědnost za ekonomickou katastrofu, která nemá z pohledu životního prostředí žádný smysl,“ konstatuje Olivier Lefebvre. A připodobňuje současné tažení k dění po aféře Dieselgate, která výrazně poznamenala produkci naftových motorů pro osobní auta.
Odpor prozatím klade i francouzský ministr průmyslu Bruno Le Maire, který upozorňuje právě na obrovské riziko poškození domácího průmyslu. Návrh se tak podaří pozdržet zřejmě alespoň o rok, nebo se sankce zmírní. Ve hře je například pokuta 10 eur za kilogram nad 1700 kilogramů hmotnosti s platností od roku 2022. Pro vzorový VW Touareg by to znamenalo pokutu už „jen“ 3 tisíce eur, tedy asi 80 tisíc korun.
