SUV pomohla automobilkám k zisku, ale tradiční auta se prodávala lépe

Posledních třicet let přineslo do automobilového světa pestrost, vyšší zisky automobilek, ale zároveň nižší prodeje. Konstatuje to analýza společnosti JATO Dynamics. VW Golf se před třiceti lety prodával lépe než šest jeho dnešních nástupců.

ilustrační snímek | foto: Dacia

Až do začátku 90. let minulého století existovala na evropském trhu zhruba stovka různých variant vozidel. Pak ale přišla velká změna. Dnes mají zákazníci na výběr ze zhruba 3 tisíc typů vozidel – když počítáme různé modely, karosářské varianty a typy motorů. 

Mnohé z nich však mají v rámci značek i koncernů stejný technický základ. Přibyly i nové segmenty trhu. Jakmile některý výrobce objevil skulinku na trhu, ostatní ho museli následovat. Málokdo chtěl přenechat segment trhu konkurenci. Kromě toho byl trh poměrně nasycený.

V posledních letech je mezi evropskými výrobci i zákazníky jednoznačným favoritem jeden typ vozidla: SUV. V loňském roce se tato auta podílela na celosvětovém prodeji osobních automobilů zhruba 45 procenty. Bylo to však na úkor jiných segmentů. Za téměř 30 let se totiž prodej zvýšil o pouhých 11 procent.

V letech 2000 až 2007 bylo podle JATO Dynamics v Evropě registrováno 15 až 16 milionů nových osobních automobilů ročně. Od roku 2008 způsobila hospodářská a finanční krize první propad; prodej klesl na průměrných 13,7 milionu vozů ročně až do roku 2016. Poté se evropský trh poněkud zotavil a registrace se pohybovaly mezi 15,5 a 15,7 milionu kusů. Mezi lety 1991 a 2019 se celkový prodej zvýšil pouze o jedenáct procent. Následně covid stáhl ke dnu celý automobilový trh.

Zisky automobilek se však během této doby zvýšily. Vozy SUV jsou totiž technicky do značné míry shodné s jejich protějšky v provedení hatchback či kombi, ale výrobci si za ně můžou účtovat vyšší cenu. A zákazníci jsou ochotni to platit. „Pro výrobce, kteří se v uplynulém desetiletí potýkali s problémy při plnění svých cílů, jsou SUV vítanou dojnou krávou,“ konstatuje analýza JATO Dynamics. „Tento boom má však i své stinné stránky: především vyšší emise CO₂. Obliba pseudoterénních vozů jde navíc na úkor tradičních segmentů.“

JATO Dynamics také upozornil na zajímavou skutečnost. Celkové prodeje sice vzrostly o zmíněných 11 procent, ale prodeje sedmi největších evropských značek nabízejících vozy SUV v letech 2001 až 2021 výrazně poklesly, a to jak v segmentu B, tak v segmentu C. Například v roce 2001 byl Peugeot 206 s téměř 443 tisíci kusy nejprodávanějším modelem v segmentu B v Evropě. Byl to jediný model značky Peugeot v segmentu malých vozů. V roce 2016 pak byl na trh uveden model Peugeot 2008 jako protějšek modelu 208 ve verzi SUV - a okamžitě se stal druhým nejprodávanějším SUV v segmentu B v Evropě. V letošním roce však Peugeot dosud prodal dohromady pouze 287 tisíc kusů obou modelů, což jsou dvě třetiny prodejů modelu 206 z roku 2001. Nejedná se však o ojedinělý případ: se stejnými problémy se potýkají i další výrobci, například Opel, Renault a Ford.

Stejný trend lze pozorovat i v segmentu C. V roce 2001 byl VW Golf na vrcholu segmentu i celého trhu s 466 tisíci kusy. O pět let později byl tento bestseller k dispozici také jako Golf Plus. A registrace vzrostly na 474 tisíc kusů. V letech 2011 až 2016 se celkový objem ještě zvýšil díky nově uvedenému modelu Tiguan. V letošním roce se však derivátů Volkswagen Golf, Golf Sportsvan, Tiguan a Tiguan Allspace prodalo dohromady jen 314 300 kusů (JATO porovnává vždy čísla za období leden až srpen daného roku). Pokud k nim připočteme ještě modely ID.3 a ID.4, pak 390 600 kusů. To znamená, že jeden model měl v roce 2001 více zákazníků než šest modelů v roce 2021, a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v krátké době změnit.