Až do začátku 90. let minulého století existovala na evropském trhu zhruba stovka různých variant vozidel. Pak ale přišla velká změna. Dnes mají zákazníci na výběr ze zhruba 3 tisíc typů vozidel – když počítáme různé modely, karosářské varianty a typy motorů.
Mnohé z nich však mají v rámci značek i koncernů stejný technický základ. Přibyly i nové segmenty trhu. Jakmile některý výrobce objevil skulinku na trhu, ostatní ho museli následovat. Málokdo chtěl přenechat segment trhu konkurenci. Kromě toho byl trh poměrně nasycený.
V posledních letech je mezi evropskými výrobci i zákazníky jednoznačným favoritem jeden typ vozidla: SUV. V loňském roce se tato auta podílela na celosvětovém prodeji osobních automobilů zhruba 45 procenty. Bylo to však na úkor jiných segmentů. Za téměř 30 let se totiž prodej zvýšil o pouhých 11 procent.
V letech 2000 až 2007 bylo podle JATO Dynamics v Evropě registrováno 15 až 16 milionů nových osobních automobilů ročně. Od roku 2008 způsobila hospodářská a finanční krize první propad; prodej klesl na průměrných 13,7 milionu vozů ročně až do roku 2016. Poté se evropský trh poněkud zotavil a registrace se pohybovaly mezi 15,5 a 15,7 milionu kusů. Mezi lety 1991 a 2019 se celkový prodej zvýšil pouze o jedenáct procent. Následně covid stáhl ke dnu celý automobilový trh.
Zisky automobilek se však během této doby zvýšily. Vozy SUV jsou totiž technicky do značné míry shodné s jejich protějšky v provedení hatchback či kombi, ale výrobci si za ně můžou účtovat vyšší cenu. A zákazníci jsou ochotni to platit. „Pro výrobce, kteří se v uplynulém desetiletí potýkali s problémy při plnění svých cílů, jsou SUV vítanou dojnou krávou,“ konstatuje analýza JATO Dynamics. „Tento boom má však i své stinné stránky: především vyšší emise CO2. Obliba pseudoterénních vozů jde navíc na úkor tradičních segmentů.“
JATO Dynamics také upozornil na zajímavou skutečnost. Celkové prodeje sice vzrostly o zmíněných 11 procent, ale prodeje sedmi největších evropských značek nabízejících vozy SUV v letech 2001 až 2021 výrazně poklesly, a to jak v segmentu B, tak v segmentu C. Například v roce 2001 byl Peugeot 206 s téměř 443 tisíci kusy nejprodávanějším modelem v segmentu B v Evropě. Byl to jediný model značky Peugeot v segmentu malých vozů. V roce 2016 pak byl na trh uveden model Peugeot 2008 jako protějšek modelu 208 ve verzi SUV - a okamžitě se stal druhým nejprodávanějším SUV v segmentu B v Evropě. V letošním roce však Peugeot dosud prodal dohromady pouze 287 tisíc kusů obou modelů, což jsou dvě třetiny prodejů modelu 206 z roku 2001. Nejedná se však o ojedinělý případ: se stejnými problémy se potýkají i další výrobci, například Opel, Renault a Ford.
Stejný trend lze pozorovat i v segmentu C. V roce 2001 byl VW Golf na vrcholu segmentu i celého trhu s 466 tisíci kusy. O pět let později byl tento bestseller k dispozici také jako Golf Plus. A registrace vzrostly na 474 tisíc kusů. V letech 2011 až 2016 se celkový objem ještě zvýšil díky nově uvedenému modelu Tiguan. V letošním roce se však derivátů Volkswagen Golf, Golf Sportsvan, Tiguan a Tiguan Allspace prodalo dohromady jen 314 300 kusů (JATO porovnává vždy čísla za období leden až srpen daného roku). Pokud k nim připočteme ještě modely ID.3 a ID.4, pak 390 600 kusů. To znamená, že jeden model měl v roce 2001 více zákazníků než šest modelů v roce 2021, a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v krátké době změnit.
