Vyplývá to aspoň z nejnovějšího vydání každoroční analýzy EV Readiness Index, kterou pravidelně zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan. Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech, jenže právě v zemích východní Evropy, konkrétně v České republice, v Rumunsku a na Slovensku, bylo tempo zlepšování nejpomalejší.
EV Readiness Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a také rozsah vládních pobídek.
Mobilní nabíjecí stanice je zařízení připojené za elektrokolo.
Pokud jde o dotace, tak například v Rakousku činila loni dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5 tisíc eur (asi 130 tisíc korun), cena vozu přitom neměla překročit 60 tisíc eur (1,5 milionu Kč). U plug-in hybridů (vyjma vozů s dieselovým agregátem) byla dotace 2 tisíce eur (52 tisíc korun). V Německu u elektromobilů s cenou pod 40 tisíc eur dosahovala dotace 6 tisíc eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. V kategorii vozů s cenou od 40 tisíc do 65 tisíc eur se tyto částky snižovaly na 5 tisíc eur, respektive 3750 eur. Česká republika žádné přímé dotace na nákup elektrických vozidel neposkytovala.
A nebude tomu tak pravděpodobně ani letos, jak iDNES.cz nedávno potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Koncem roku 2021 by mohla být vyhlášena výzva na podporu elektromobility a vozidel na alternativní pohon z Národního plánu obnovy (NPO). Vyhlášení výzvy je závislé na schválení Evropské komise (EK),“ řekl iDNES.cz Marek Vošahlík z tiskového odboru MPO. „Pro období 2021 – 2027 MPO připravuje Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), kde se počítá s podporou alternativní dopravy (vozidel na alternativní pohon). V současné době dochází k jednáním s EK, zda a v jakém rozsahu bude elektromobilita podporována. Výzvy OP TAK budou s velkou pravděpodobností vyhlášeny v roce 2022.“
Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horšího výsledku dosáhlo už jenom Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.
O něco lépe jsme na tom v počtu rychlonabíjecích stanic umístěných na dálnicích. V průměru máme na každých 100 kilometrech dálnic 40 rychlonabíjecích stanic, vedeme si tak lépe než třeba Dánsko, Finsko nebo Francie. Největší komfort mají v tomto ohledu k dispozici Norové se 789 rychlonabíjecími stanicemi na každých 100 kilometrech dálnic a Britové s 218 rychlonabíječkami, v Rakousku jich mají 68 na každé stovce dálničních kilometrů.
Největší překážkou elektromobility ale zůstávají ceny vozidel. „Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste, a to hlavně ve firemní sféře. Výrazně přibývá společností, které vyžadují konkrétní informace a analýzy ohledně elektromobility a jednotlivých typů elektromobilů i jejich provozu,“ konstatoval šéf českého LeasePlanu Martin Brix.
Devět členských zemí Evropské unie aktuálně vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v Unii prodávat nové vozy poháněné fosilnímu palivy. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s ambiciózní unijní klimatickou politikou (podrobnosti čtěte zde).
Svou strategii musela s výhledem na přísnější emisní normy přizpůsobit řada automobilek, některé v uplynulých týdnech odhalily své radikální plány přechodu k plné elektrifikaci (analýzu čtěte zde).
