Automobily značky Saab v sobě vždy nesly punc něčeho výjimečného, už jen proto, že švédská továrna vznikla jako pobočka výrobce letadel. Kromě jména a loga nesly saaby i další znaky příbuznosti s letadly, třeba provedení interiéru.
První model Saab 92, představený 10. června 1947, se navíc prvních několik let dodával zákazníkům jen zelený. Traduje se, že to bylo kvůli tomu, že firma měla po válce ve skladech velké zásoby této barvy.
Společnost Svenska Aeroplan Aktiebolaget vznikla v roce 1937, a jak už její název napovídá, měla vyrábět letouny pro armádu neutrální země.
Saab 17 se poprvé vznesl do vzduchu v roce 1940 a o dva roky později byl zařazen do služby. Za další dva roky letectvo začalo používat dvoumotorový bombardér Saab 18, ale v té době se už blížil konec války. V půlce 40. let se tak továrna Saab začala poohlížet po rozšíření výrobního programu.
Volba padla celkem logicky na automobily, a protože měl švédský průmysl dlouholeté kontakty s Německem, není divu, že prototyp Saabu 92 poháněl dvouválcový dvoutakt od firmy DKW (na ni později navázal i východoněmecký Wartburg). Sériové vozy s elegantní proudnicovou karoserií, které se začaly prodávat po téměř třech letech zkoušek začátkem roku 1950, ale už měly pod kapotou originální švédský motor, i když to byl také „jen“ dvoudobý dvouválec.
V té době na saaby čekalo na 15 tisíc zájemců, ale v prvním roce byla uspokojena jen desetina z nich. Počty vyrobených aut ovšem postupně rostly a po více než 20 tisících prodaných kusů přišel v roce 1955 model 93 s vylepšeným tříválcovým motorem. Později následovaly modely 95 a 96, druhý z nich se stal prvním masově exportovaným typem, prodával se i v Československu. Automobily, které si udržovaly typický tvar připomínající z boku profil křídla, stále měly pod kapotou dvoutakt.
Revoluční změna přišla až s modelovým rokem 1966, kdy švédská automobilka zařadila do nabídky čtyřdobý čtyřválec, pocházející od Fordu. Koncem 60. let, v době, kdy se automobilka spojila s výrobcem nákladních vozů Scania, přišel nejslavnější saab, model 99, kterého se mezi lety 1969 a 1984 vyrobilo skoro 600 tisíc kusů. Poháněl ho motor od britské automobilky Triumph, doplněný později i turbodmychadlem. Právě přeplňované benzinové motory se staly jedním z poznávacích znamení saabů.
V roce 1978 přišel model 900, nástupce „devětadevadesátky“ a pro mnoho lidí jeden z nejošklivějších automobilů své doby, ale pro pravověrné fanoušky švédské značky poslední opravdový saab. Po hospodářských potížích, ze kterých firmě nepomohla ani spolupráce s Fiatem (jejím výsledkem byla čtveřice vozů Saab 9000, Fiat Croma, Lancia Thema a Alfa Romeo 164), totiž byla od mateřského koncernu Saab-Scania automobilová divize oddělena a v roce 1990 polovinu akcií koupil General Motors.
Druhá generace typu 900 z půlky 90. let tak dostala řadu dílů shodných s Opelem Vectra, pod kapotou se objevily i naftové motory, později přišly nové modely 9-3 a 9-5. Výsledky se přesto nedařilo zlepšit a v prosinci 2011 firma zbankrotovala. Během následujících pěti let se objevilo několik pokusů značku resuscitovat, ale žádný neuspěl. Až letos by se měl začít vyrábět elektromobil, vycházející z poslední generace Saabu 9-3, ovšem ponese už jméno čínské společnosti NEVS.
Přes svůj neslavný konec má ovšem značka Saab dodnes řadu fanoušků. Ti vyzdvihují například svébytný design automobilů nebo netradiční provedení interiéru se spínací skříňkou mezi předními sedadly, které připomínalo letadla a zmiňují také velký důraz na bezpečnost vozů. Velmi populární jsou saaby i v České republice, a to také proto, že se zde od poloviny 60. let až do půlky následující dekády prodávaly v poměrně velkých počtech. Díky tomu se zde vytvořila komunita, která přežila i krach firmy.
„Je to super auto, které má charisma a automobilka dala světu mnoho technologii, které už teď v autech vnímáme jako samozřejmost, například do kříže zapojené brzdy, bezpečnostní pásy a hlavně turbo v sériových vozech,“ řekl fanda značky a majitel Saabu 93 Cabrio Jan Březina.
Saab byl na rozdíl od jiných západních značek na silnicích socialistického Československa poměrně rozšířená značka. Vozy sice stály až dvojnásobek toho, co jiná auta, ale na druhou stranu se podle pamětníků daly koupit téměř bez čekání. I kvůli ceně si je mohli dovolit jen dobře vydělávající lidé, často umělci, mezi kterými byly saaby populární i po roce 1989. Jezdil s ním třeba Zdeněk Svěrák, jehož syn Jan natočil v roce 1993 poetickou reklamu na model Saab 9000.
Počet Saabů v Česku roste, i když už se roky nevyrábíPočet vozů švédské značky Saab na českých silnicích roste, i když se už šest let prakticky nevyrábí. Loni se počet saabů v českém registru vozidel zvýšil o 263 na 5 352 a letos do března počet stoupl na 5 400. O nárůsty se stará výhradně dovoz ojetin ze zahraničí. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů. Poslední nový Saab si majitel v Česku zaregistroval v roce 2014. Rok před tím to bylo devět nových aut, v roce 2012 šest a ještě o rok dříve 24 vozů. V předchozích letech prodeje dosahovaly řádově desítek aut. Na začátku tisíciletí vozy Saab 9-5 používala mimo jiné Správa Pražského hradu. Saaby se do tehdejšího Československa dovážely již od 60. let prostřednictvím podniku Tuzex, omezeně bylo možné je koupit i v Mototechně. |
