Tuky
Kdo je zvyklý sníst několik sladkých zákusků denně, ten by si je měl odepřít. To je jasná věc a nic nebudou namítat ani lékaři, ani nutriční specialisté.
O něco spornější je to s živočišnými tuky. Často se mluví o jejich škodlivosti, aniž by se mezi nimi rozlišovalo. Ale například v mléčných tucích jsou rozpuštěny některé látky, které bychom jinak nezískali. Tuky, které potřebujeme, jíme i v rybách. Úplně vyloučit živočišné tuky jako vegani vyžaduje, abychom chybějící živiny doplnili jinak, uměle.
Z živočišných tuků je stále populárnější přepuštěné máslo, které můžeme najít pod indickým názvem ghí. Jde o máslo, které se díky zahřívání zbaví vody a bílkovin, takže z běžného osmdesátiprocentního másla dostaneme skoro stoprocentní. Výhoda je, že nežlukne.
Co se týče rostlinných olejů, výborný je panenský olivový olej. Mezi nejzdravější se však řadí lněný, konopný či z vlašských ořechů. Tyto oleje obsahují kyselinu linolenovou, kterou si organismus neumí vyrobit. Z výživového hlediska vždy napoví konzistence tuku a oleje za pokojové teploty. Čím tekutější je, tím lépe.
„Příkladem je rybí tuk, který je za pokojové teploty tekutější než máslo,“ říká nutriční specialistka Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. „I v případě tuků ovšem platí, že všeho moc škodí. Nepodléhejme lákavým názorům, že nás konkrétní olej zbaví všech neduhů a vyléčí nám srdečně-cévní systém.“
