Další ráno v Lounech u tchánů na zahradě (čtenář navazuje na trasu napsanou dříve, která vedla též z Loun, pozn.red.), tentokrát ovšem bez nějakých bolístek. Naopak se cítím nabitý energií, tak co s ní? Jistě mi ji přes noc vlilo do žil těch pár panáků vlastnoruční domácí slivovice, u kterých jsme si večer s tchánem výborně pokecali - což rozhodně není univerzální návod, jak se večer připravit na ranní výběh! Manželka si ještě z pod peřiny ťuká na čelo, že se se mi někam tak brzo chce, ale já už doluju z tašky věci na běhání. Počasí je parádní a já se stejně už delší dobu chystám prozkoumat končiny jižně od města. Takže šup šup, obléct, rozhýbat klouby a jde se na to.
Vybíhám opět od lounského Grafu, ale tentokrát se nedávám směr Černčice, naopak podél plotu běžím do polí směr Pšeňák (místní název vžitý pro skalnatý vrch Blšanský Chlum). Pokračuju přes údolíčko a dále nahoru pěšinou po okraji pole. Brzy narážím na neprostupnou hradbu šípků, které tady ještě zbyly z výcvikového prostoru bývalé místní vojenské posádky. Chce to trošku doprava a pak přes džungli na betonové plochy, které dřív sloužily tankům zřejmě jako palebné postavení. Hned za nimi je cesta také z betonu, po které se dám doleva a přes louku po pravé straně, už delší dobu rozkopanou kvůli stavebním parcelám, běžím k vrchu, který mám kousek od sebe. Někde tu má být žlutá turistická stezka, což ale developera jistě nezajímalo a prasácky ji zlikvidoval. My běžci jsme ale samozřejmě chytří, takže se dám napříč tím tankodromem a pod Pšeňákem už se žluté chytím.
Až se sem vydáte, můžete si udělat odbočku na skalnatý vršek. Osobně to doporučuju, jsou tam opravdu hezké výhledy na České středohoří až k počeradské elektrárně a na Krušné hory. Já dále pokračuju po žluté trase lesíkem, za kterým sbíhám dolů z kopce k budově bývalého cukrovaru, který si nedávno zahrál v reklamě na jednu nejmenovanou smažírnu atrapy brambůrek. Dávám se doleva a hned za rybníčkem doprava na Chlumčany. Dobře sleduji žlutou, není to tu moc dobře značené a člověk snadno zaběhne někam jinam.
InformaceDélka: 15,87 km |
Daří se mi držet se značky, která mě s jistotou dovede až do Chlumčan, kde u autobusové zastávky odbočuje doprava a stává se zároveň místní naučnou stezkou. Ano, trošku kultury mě tu dneska nemine, naučná stezka je osázená informačními tabulemi, které hezky popisují poměry v údolíčku místního potoka. Pro lenochy je to výborný čas si oddechnout. Je ale třeba zůstat ve střehu, žlutá z cesty odbočuje doleva pod most místní rychlostní komunikace R7 a není vůbec těžké ji přeběhnout. Podbíhám silniční most a ocitám se v opravdové oáze klidu. Potok lemuje jen místní cestička obrostlá v pravdě divokou flórou. Je tu klid a běží se fakt výborně.
Brzo narážím na místní osadu zvanou Bosna. Asi moc neprozradím, když napíšu, že se tak jmenuje podle charakteristického vzhledu místních domečků, které připomínají ty opravdové na Balkáně. Ostatně vše potřebné se dovíme na první informační tabuli. Dále pokračuju podél potoka a brzo podbíhám kamenný viadukt místní železniční trati Louny – Slaný. Tady mě čeká další tabule, rychle ji přečtu a mažu dál. Napravo za potokem začíná opět ten nejhezčí les, který znám. Chmelnice jsou prostě kolem Loun všudypřítomné a naštěstí je těžké se jim vyhnout.
To už ale dobíhám do další osady s ještě podivnějším názvem Brloh, kde žlutá končí a já pokračuju dál po červené na Cítoliby. Tohle je nejslabší úsek, dobré dva kilometry musím překonat po asfaltovém povrchu místní okresní silnice. Odměnou budiž samotná obec, která se někdy nazývá „barokní perlou v údolí řeky Ohře“. Kdo se zajímá o historickou architekturu, určitě si náves oběhne a pročte si dalších informační tabule. Já „znalý“ místních pamětihodností pokračuju a držím se pořád červené, která mě vyvádí až za vesnici na nově zbudovanou polní cestu s příjemným sypkým povrchem. Je to tu jednoduché, držím se stále turistického značení, kochám se pohledy na kopce Českého středohoří a v dálce před sebou poznávám nedávno zpřístupněný hrad v Jimlíně. Nohy by tam chtěly, zdá se to být kousek, ale kdepak. Musíme si také nechat něco napříště, aby bylo o čem psát, no ne?
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Takže doprava po červené až nad místní „sedmičku“. Od turistického rozcestníku pořád sleduju červenou, přebíhám lávku přes rychlostní komunikaci a běžím kolem věže místní vodárny postavené ještě za první republiky. Za ní odbočuju doleva takovou cestou necestou až k železniční trati, kolem které běžím doprava od zastávky Louny – město, ulicí Pionýrů, která samozřejmě brzo končí. Takže telefon ven z ledvinky a díky mapě probíhám parčíkem, podbíhám trať do ulice Jungmannova a běžím dál až ke kruhovému objezdu a vlakové zastávce Louny – město. Z něj pak dál do ulice Rybalkova, kde mě čeká ta správná vychlazená orosená odměna. Až se sem vydáte, můžete si dokonce vybrat, který ze dvou pivovárků zvolíte jako zdroj životabudiče. Já nikomu napovídat nebudu, ještě by to mohla být třeba taky nepovolená reklama. Tady také můžete výběh zakončit, pokud nezůstane „u jednoho“, v dosahu je jak vlaková zastávka, tak i autobusové nádraží. Já pokračuju dál kolem obchodního domu Kaufland novou zástavbou až ke Grafu, kde dnešní kolo uzavírám.
Musím říct, že se mi běželo výborně. Kromě cítolibské okresky jsem se coural pro mě zajímavými místy, nechyběly ani hezké výhledy a trocha exkurze do naší historie. Ani jsem nečekal, že by to tady na jih od města mohl být tak pohodový výběh. Už jen proto, že to byla jedna z prvních akcí pro moje nové boty. Musím říct, že Wingsy Flyte 2 opět od pana Salomona nezklamaly a byla radost si v nich trošku pofunět.
No, docela to uběhlo, takže se pro dnešek loučím a kdoví? Třeba se příště spolu podíváme i na ten jimlínský hrad.
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
