Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvStávající síť železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vznikla do první světové války. Od té doby jich více zaniklo, než vzniklo. Počet nových tratí na území dnešní České republiky se dá spočítat na prstech jedné ruky. Jednou z toho mála je právě Dráha prezidenta Masaryka.
Železniční doprava v Rakousku-Uhersku měla směr z jihu na sever, po vzniku Československa ovšem stoupla poptávka po spojení západu a východu nové republiky. Dráha Prezidenta Masaryka navázala ve Vsetíně na historickou trať Rakouské společnosti místních drah (ÖLEG) z Hranic na Moravě, po které do Vsetína dojely první vlaky v roce 1885, a v Bylnici se měla spojit s Vlárskou dráhou.
Se stavbou se začalo v roce 1924, práce v horském terénu byla nesmírně náročná. Dráha se budovala jako hlavní pro rychlost 80 kilometrů, navíc s možností snadného přidání druhé koleje. To se nakonec stalo jen v úseku mezi Vsetínem a Horní Lidčí, který jsme nedávno projeli i s kamerou.
Trať byla zprovozněna na podzim 1928, k desátému výročí republiky. Už o devět let později vznikla spojka mezi stanicemi Horní Lideč a Púchov (Dráha generála Štefánika), která koncový úsek do Bylnice zcela upozadila. Tato část Dráhy prezidenta Masaryka tak zůstala víceméně v původním stavu, jednokolejná a bez elektrického napájení.
V prosinci 2019 převzala po Českých drahách osobní dopravu z Bylnice do Horní Lidče společnost Arriva vlaky se svými bleděmodrými motoráky. Obvykle nasazuje stroje Stadler GTW (řada 848), Alstom Coradia Lint (řada 846) nebo Duewag (řada 845/945). Posledně jmenovaným motorákem jsme na Dráhu prezidenta Masaryka vyrazili i my s naší kamerou.
Dráhu prezidenta Masaryka z Horní Lidče do Bylnice projedeme za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKoleje vedou do Bílých Karpat
Dnešní jízdu odstartujeme na nádraží Horní Lideč. Tady jsme nedávno končili v díle věnovaném úseku Valašské Meziříčí – Horní Lideč. Jedno z pomyslných center na pomezí Javorníků a Bílých Karpat má rozhodně turistům co nabídnout. Žhavou novinkou je Trezor přírody, multimediální centrum, které hravou formou prezentuje krásy přírody. Zabaví děti, dospělé i seniory.
Turistické cíle podél trati 280 |
V obci pak můžete navštívit i tamní mechanický betlém a v nedalekém Lačnově Muzeum vypálených usedlostí Vařákovy paseky. Ve Francově Lhotě si můžete prohlédnout zase rodný domek kardinála Štěpána Trochty a jen tři kilometry od něj dřevěnou rozhlednu na Čubově kopci.
Za stanicí se naše trať odpojuje od dráhy do Púchova a vydává se na cestu podél říčky Brumovky. Zelená turistická značka vás ze zastávky Valašské Příkazy dovede přímo na hřeben Bílých Karpat, na červenou Stezku Českem, která vede přímo po česko-slovenské hranici.
Celá trať je lemovaná charakteristickou architekturou Augustina Škudly – od typických železobetonových mostů přes koleje po nádražní budovy. Ty byly během let výrazně přestavovány, nejzachovalejší najdeme ve Valašských Kloboukách.
Ostatně toto město nesmíte na svých cestách vynechat. S historií celého regionu se seznámíte v budově Staré radnice na náměstí, v takzvaném Červeném domě zase najdete expozici nejslavnějšího zdejšího řemesla – plátenictví, soukenictví a barvířství.
A pokud byste se chtěli rozhlédnout po okolí, vydejte se od nádraží do kopců. Nejprve po zelené, pak po červené turistické značce. Po dvou a půl kilometrech dorazíte k dřevěné rozhledně na vrchu Královec.
Za Valašskými Klobouky čeká na motorák Arrivy přejezd přes dva příhradové ocelové viadukty. Také terén kolem nich byl připravený ke stavbě druhé koleje, ale jak víme, zůstalo jen u jedné.
Zajímavé je, že Návojský tunel jen o několik kilometrů dál byl postaven jako jednokolejný. Je to zřejmě dáno tím, že se při ražbě 888 metrů dlouhého tunelu vyskytly neočekávané potíže s nestabilním podložím.
Za tunelem stával dvojitý strážní domek. Jeho osud byl bohužel před několika lety zpečetěn. Následuje zastávka Návojná a stanice Brumov. V Brumově stojí za prohlédnutí městské muzeum s expozicí, která popisuje život lidí na česko-slovenském pomezí. Navštívit můžete také zříceninu původně románského hradu.
Už ze stanice vidíme Brumovský tunel. Měří 250 metrů a byl postavený jako dvoukolejný. Přímo nad ním stojí kaple svaté Anny, která byla stavbou tunelu v roce 1926 výrazně poškozena.
Za zastávkou Brumov-střed trať ve velkém oblouku dvakrát přechází říčku Brumovku a zprava se připojuje k Vlárské dráze. Tu už jsme projeli v jednom z předchozích dílů seriálu Na co zírá mašinfíra.
Ve stanici Bylnice motorák společnosti Arriva končí, respektive se otáčí a po pár minutách se vrací zpátky do Horní Lidče. Tuto kouzelnou část Bílých Karpat určitě stojí za to poznat. Osobní vlaky jezdí do Bylnice celý rok, takže stačí jen nastoupit.