Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě 027 mezi Broumovem, Meziměstím a Teplicemi nad Metují
Trať z Chocně do Meziměstí postavila v letech 1872 až 1875 Rakouská společnost státní dráhy (StEG). V udělené koncesi bylo ovšem několik podmínek. Nejprve se dráha měla na příznivém místě spojit s tratí Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, která vedla z Jaroměře do Trutnova. Vznikla tedy spojka mezi Václavicemi a Starkočí (projeli jsme ji před několika lety).
Druhou podmínkou bylo, aby trať z Meziměstí pokračovala jednak na východ, přes Broumov dál do Německa (dnes Polska), jednak na západ do Waldenburgu, dnešního Wałbrzychu. Do Broumova a později k hranici začaly vlaky jezdit v létě 1876, přes hranice do Střední Stěnavy (Mittelsteine / Ścinawka Średnia) až v roce 1889.
Druhá větev z Meziměstí (Halbstadt) do Waldenburgu byla zprovozněna v květnu 1877. Tuto trať postavila německá společnost Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn-Gesellschaft a posléze připadla Pruským drahám. Velkou zajímavostí je, že tato trať do Meziměstí byla už před první světovou válkou elektrifikována, jako vůbec první v německém Slezsku.
 |
Tratím na Broumovsku zatnuly tipec události po roce 1945. Na dráze z Broumova do Střední Stěnavy Poláci vytrhali koleje, protože se báli, aby Československo neobsadilo Kladsko. Tomuto úseku se věnovaly i Zaniklé tratě. Do Broumova jezdí ze Starkoče spěšné vlaky v hodinovém taktu.
Meziměstí přišlo po válce o troleje. Všechny součásti vedení byly demontovány a poslány jako reparace do Sovětského svazu. Zastavila se osobní přeshraniční doprava, naštěstí vydržela alespoň ta nákladní. Osobní vlaky mezi Československem (Českem) a Polskem byly na čas obnoveny a zase zrušeny. Teprve díky vydatnému zájmu našich polských sousedů o Adršpašské skály začaly opět jezdit osobní vlaky z Wałbrzychu přes Meziměstí a Teplice nad Metují, ovšem jen v létě a o víkendech.
Železnice na Broumovsku má rozhodně co nabídnout. Stanice Meziměstí a Broumov se staly oblíbeným cílem drážních nadšenců. Zvláštním rychlíkem společnosti Východočeská dráha pro anglické fanoušky zvuku Bardotek jsme se svezli i my.
Trať z Broumova do Teplic nad Metují si můžete projet za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať pod Javořími horami
Naši jízdu začínáme ve stanici Broumov. Historické město je samozřejmě plné turistických lákadel. Rozhodně nesmíte vynechat jeho dominantu, barokní Benediktinský klášter s řadou prohlídkových okruhů, od těch klasických až po dětské nebo noční. V prvním patře kláštera v Prelatuře je pak umístěno Muzeum Broumovska.
Nezapomeňte také na unikátní hřbitovní dřevěný kostelík Panny Marie. Kostel je jednou z nejstarších dřevěných sakrálních staveb ve Střední Evropě a je také pozoruhodný svou architekturou i výmalbou interiéru.
Turistické cíle podél trati 028 |
Ostatně celé Broumovsko, jako bývalé panství Benediktinů, je protkané barokními stavbami. Nejvýznamnější je skupina deseti kostelů od otce a syna Dientzenhoferových, které jsou rozeseté po celém kraji. Iniciátorem jejich výstavby byl opat Otmar Zinke, představitel benediktinského opatství. Díky jeho snažení vznikly také drobné sakrální památky, kamenné kříže, plastiky, sochy nebo křížové cesty. Na svých toulkách po Broumovsku je můžete potkat i vy.
Přímo z Broumova se můžete vydat pátrat po zaniklé trati z Otovic do Střední Stěnavy nebo vyrazit směrem k Broumovským stěnám. Nemůžete je přehlédnout, hradba pískovcových stěn se vypíná 300 metrů nad Broumovskou kotlinou a skýtá úchvatné výhledy. Z Broumova je k nim nejkratší cesta po zelené turistické značce.
První zastávkou za Broumovem je Olivětín. Právě sem Benediktini v roce 1712 přeložili svůj klášterní pivovar. O jeho historii se můžete poučit v tamním muzeu. Ze zastávky Broumov-Olivětín také vede žlutá turistická značka, která vás po šesti kilometrech dovede na hřeben opuštěných Javořích hor. Pokud chcete celý den chodit po horách a nepotkat ani živáčka, je to ta správná volba.
A když ne z Olivětína, tak aspoň ze zastávky Ruprechtice. Tamní žlutá značka vede přímo k rozhledně na Ruprechtickém Špičáku (6 km). Pokud bude hezky, budete mít celé Broumovsko jako na dlani.
Blížíme se do Meziměstí. Nejprve mineme místní kolejový triangl. Ten je tu proto, aby nákladní vlaky od Teplic nad Metují mohly jet do Broumova přímo. Ale osobní vlaky musely odjakživa v Meziměstí úvraťovat. Uvnitř kolejového trojúhelníku je lokomotivní depo.
Za druhou kolejí od Teplic už stojí monumentální nádraží. Dnes se můžeme divit, kde se v tomto zapomenutém kraji tak velká stavba vzala, musíme si ale uvědomit, že nádraží v Meziměstí (Halbstadt) bývalo významnou přechodovou stanicí. Už jen samotný obvod stanice má přes dva kilometry. V Meziměstí stojí za prozkoumání především samotná nádražní budova. O její historii se dozvíte i v tamním železničním muzeu.
Bývalá hraniční stanice Meziměstí je monumentální stavba
Přes hřeben Broumovské vrchoviny
Protože jsme zastavili v Meziměstí a chystáme se do Teplic nad Metují, čeká nás úvrať. Oproti běžnému provozu budou hned dvě. Angličtí fandové železnice projevili zájem, abychom projeli broumovskou, tedy nákladní kolej trianglu. Rychlík Východočeské dráhy se najednou ocitne v úseku, který vlaky s cestujícími obvykle nepoužívají.
Za Meziměstím nás čeká stoupání do jednoho ze sedel Broumovské vrchoviny. Za sebou necháváme údolí Stěnavy a kdybychom se podívali nazpět, místy se nám před očima mihne silueta Javořích hor.
Z tratě mezi Meziměstím a Teplicemi nad Metují jsou krásné výhledy na Javoří hory na hranicích s Polskem
A je tu zastávka Březová u Broumova. Ta je nejlepším výchozím bodem pro tůru k bájemi obestřené Kapli Panny Marie Sněžné na Hvězdě. Po modré, zelené a žluté turistické značce je to necelých šest kilometrů. Krásné dílo Kyliána Ignáce Dientzenhofera má zvenčí tvar pěticípé hvězdy, uvnitř je však kaple kruhová. Za Josefa II. měla být zbořena, což se naštěstí nestalo, a tak je dnes perlou Broumovska s nádhernými výhledy. Přírodních skalních vyhlídek najdeme v Broumovských stěnách bezpočet.
Míjíme zastávku Bohdašín a pomalu se dostáváme k nejvyššímu bodu na trati, kamennému mostu přes koleje. Strojvedoucí parních lokomotiv prý říkali, že pokud se jim podaří vlak dovést až k němu, do cíle už jistě dojedou.
Zprava se k nám připojuje trať od Trutnova a zastavujeme v cíli našeho dnešního dílu, ve stanici Teplice nad Metují. Tady už jsme jednou s naším seriálem byli, tehdy jsme s Východočeskou dráhou přijeli z opačného směru od Náchoda.
Lokomotiva 749.247 společnosti Východočeká dráha ve stanici Broumov
Kam se vydat z nádraží? Máte několik možností. Co třeba skalní bludiště na vrchu Ostaš? Po žluté, červené a modré značce je to jen pět a půl kilometru. Ale dávejte bedlivý pozor, v bludišti není problém se doopravdy ztratit.
Jiné skalní město, Teplicko-adršpašské skály, vás čeká opačným směrem. Cestou ke vstupu do skalního města (5,5 km) půjdete kolem zbytků skalního hradu Bischofstein i kolem stejnojmenného barokního zámečku.
Ve skalách se podívejte po okolí z rozhledny Čáp a navštivte i zbytky skalního hradu Střmen. Nebo proklouzněte po žluté značce až do skal Adršpašských. Cesta je trochu náročná, čekají na vás žebříky a stovky schodů.
Ač byla dnešní jízda z těch kratších, rozhodně se nemáme za co stydět. Trať 027 mezi Broumovem a Teplicemi nad Metují je romantická a stanice na ní lákají ke spoustě turistických zážitků.
