Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvJižní Morava se stala vůbec prvním místem, kde na naše dnešní území vstoupily koleje parostrojní dráhy. Už 6. června 1839 přijel do Břeclavi (Lundenburgu) vlak z Vídně po tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda (KFNB). Tato páteřní trať odtud pokračovala přes Přerov, Ostravu a dál do Polska (Pruska).
Po 40 letech získala stejná společnost koncesi na stavbu spojovací tratě z Břeclavi do Hrušovan nad Jevišovkou-Šanova (Grußbach). Tam se měla napojit na síť Rakouské severozápadní dráhy (ÔNWB).
A právě z trati Břeclav–Hrušovany odbočuje naše lokálka. Už v roce 1890 nechal majitel lednického panství kníže Jan II. z Lichtenštejna postavit dvoukilometrovou železniční vlečku ze stanice Boří Les do keramických závodů v Poštorné. O 11 let později získala Brněnská společnost místních drah koncesi k prodloužení dráhy až do Lednice. První vlak tam dojel 17. listopadu 1901.
Vodácká paráda: Lednicko-valtický areál i amazonská džungle bez lidí![]() |
Zajímavé je, že koncese mluví o dráze Boří Les – Lednice, ale osobní vlaky vždy začínaly a končily až v Břeclavi. Trati se též přezdívalo knížecí lokálka, většinu nákladní dopravy totiž objednávaly lichtenštejnské podniky v okolí.
Po vzniku Československa dopravu převzaly ČSD a po roce 1938 Říšské dráhy. Trať byla velmi poškozena na konci druhé světové války, kdy ustupující Němci vyhodili do povětří například most mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem, nebo všechny výhybky v Lednici. Popelem tehdy lehla také lednická výtopna s vodárnou.
Kuriozitou bylo zastavení osobní dopravy v roce 1978. Nákladní doprava do areálu Fosfa před stanicí Boří Les a do keramických závodů v Poštorné byla natolik silná, že se osobní vlaky na koleje prostě nevešly. Celých 10 let proto linku obsluhovaly autobusy.
Minimálně od přelomu století jezdí vlaky do Lednice jen v turistické sezoně. Už několikrát se mluvilo o tom, že by bylo nejlepší trať zrušit a v její stopě postavit cyklostezku. Naštěstí se tak nestalo, ČD Nostalgie vypravuje o víkendech od konce dubna do začátku září mezi Břeclaví a Lednicí Hurvínka i s přívěsným vozem. A většina spojů je beznadějně plných.
Cestu z Břeclavi do Lednice můžeme absolvovat za pouhé tři minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZa perlou jižní Moravy
Naši jízdu červeným motorákem M131.1448 ČD Nostalgie začínáme na prvním nástupišti stanice Břeclav. Ve městě, kde se kříží dva železniční koridory, můžete navštívit třeba místní muzeum nebo se rozhlédnout z věže tamního zámku.
Vypravte se třeba k zámečku Pohansko, stejnojmenné archeologické zóně a Muzeu lehkého opevnění. Od nádraží to je po zelené turistické značce zhruba čtyři kilometry. Pokud byste pokračovali dál na jih, ideálně na kole, dorazíte po pár kilometrech na soutok Dyje s Moravou a zároveň na trojmezí Moravy, Rakouska a Slovenska. Území lužních lesů se ne nadarmo přezdívá Moravská Amazonie. Dejte však pozor, až do 15. května jsou tam cesty kvůli ochraně přírody uzavřeny.
Za stanicí Břeclav přejedeme most přes Dyji a za nimi mineme odbočku trati směrem na Bratislavu. Koleje severní Ferdinandovy dráhy pak vedou přímo rovně a míří na dva moderní mosty přes odlehčovací rameno Dyje. Naše koleje se ovšem stáčejí doprava na viditelně starší most.
Turistické cíle podél tratě 253 |
A už je tu stanice Boří Les. Právě tady lokálka do Lednice formálně začíná. Pokud se budete chtít projít nebo projet po okolních lesích, dávejte velký pozor. Nedaleko od stanice byla za druhé světové války vojenské skladiště munice. Na konci války celý areál vybuchl a munice byla rozmetána do širokého okolí. Dodnes se tam nacházejí dělostřelecké granáty, a to i přesto, že území je pod neustálým dohledem pyrotechniků.
Pokud budete sedět ve vlaku do Lednice, nic se vám samozřejmě stát nemůže, od nebezpečného lesa a trati do Hrušovan se vzdalujeme obloukem vpravo. Po dvou kilometrech se před námi otevírá pohled na kolejiště keramických závodů. Z vedení tratě, která obloukem obchází areál keramičky, je jasně patrné, která dráha vznikla dříve.
Nádraží v Poštorné a v Lednici jsou postaveny podle rakousko-uherských drážních normálií, Lichtenštejnové si však prosadili stavbu z glazovaných cihel ze svojí cihelny v Poštorné. Tím vznikly architektonicky velmi zajímavé budovy.
Za zastávkou Charvátská Nová Ves se už noříme do nitra památky UNESCO, Lednicko-valtického areálu. Jde o krajinu, kterou si Lichtenštejnové přetvořili k obrazu svému a obohatili ji o romantické stavby. Na dohled od kolejí stojí kruhový Nový dvůr, který dříve sloužil chovu ovcí, nalevo stojí Chrám Tří grácií, napravo pak Apollonův chrám.
Podle lednické staniční kroniky někde v těchto místech vznikla 28. září 1948 na krátkou dobu zastávka Apollo. Jízdní řád pro rok 1949 tuto zastávku už neuvádí.
Následuje klesání na hráz mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem. Přímo na hrázi je od roku 1952 zastávka Lednice rybníky, jedna z nejromantičtějších u nás. Ze zastávky se můžete vydat k Rybničnímu zámečku (1 km po žluté značce), k Hraničnímu zámečku (4 km naučné stezce) nebo do nedalekých Valtic (8 km).
Ve Valticích si rozhodně prohlédněte Lichtenštejnský zámek, expozici Národního zemědělského muzea nebo unikátní Valtické podzemí. Nad městem pak láká na rozhledy po kraji Kolonáda na Reistně.
Za hrází rybníků náš Hurvínek ČD Nostalgie pokračuje stoupáním směrem k Lednici. Trať v ikonické stanici definitivně končí. Na fotkách poznáte nádraží v Lednici poměrně snadno – jednak kvůli specifické podobě nádražní budovy, jednak podle vzrostlých stromů mezi první a druhou kolejí.
A co si prohlédnout v Lednici? Na to vám jeden den stačit nebude. Máte tu třeba zámek, zámecký skleník, zámecký park, Minaret, Janův hrad, plavbu po Zámecké Dyji… A nesmíme zapomenout na vyhlášené vinné sklípky v celém širokém okolí.
Jízda Hurvínkem z Břeclavi do Lednice turistickým vlakem ČD Nostalgie je bezesporu jedním z lákadel Lednicko-valtického areálu. Červený motoráček jezdí každý víkend až do 3. září. Turistickou sezonu uzavře 9. září mimořádný parní vlak. Tak se přijďte v létě svézt, stojí to za to.