„Poslouchám hudbu při procházce, v práci, v autě, v garáži, kdykoli a kdekoli. Když jsem zjistil že mám navíc starý počítač a k tomu i nepoužívanou sestavu domácího kina, tak není divu, že mně napadlo postavit si jukebox. Tato práce spojila techniky stolařství, natírání, elektroniky a trochu i toho programování,“ popisuje.
Výsledek je podle něj opravdu funkční, návštěvy si mohou jednoduše písničky volit do playlistu a každý si vybere, protože hudbu sbírá prakticky celý život. K volbě skladeb slouží běžný počítačový monitor a myš.
„Víte, jak to funguje. Buď si pustíte rádio, nebo pustíte něco ze svého telefonu, anebo je ticho. Takto si každý může nasázet do playlistu, co má rád. A to je větší zábava,“ říká.
Navíc je to i jistý druh nostalgie, každý si pamatuje jukeboxy, které dřív byly v každé restauraci a měnily se tam mechanicky singly podle toho, kdo vhodil pětikorunu. A kupodivu tento závan nostalgie dodnes nevymřel a podobné stroje se dodnes prodávají.
Ovládání pomocí dotykové obrazovky by projekt zbytečně prodražovalo a vzhledem k tomu, že byly použité vysloužilé součástky, úplně by to změnilo původní recyklační záměr. Navíc – počítač, i když je uzavřený v bedně, přece jen v exteriéru trpí.
Staňte se kutilem iDNES.cz |
Takže když už doslouží, není problém sehnat za pár korun „nový starý“ a vyměnit jej. Pro základní hudební prográmek sloužící pro řazení písniček do fronty nejsou třeba žádné zázračné výkonové požadavky.
Pro řazení jednotlivých písniček do fronty si ve Visual Basic vytvořil jednoduchý prográmek. Pro zájemce dokonce uložil ten soubor na edisk (ve formátu *.zip).
Největší problém je uvážit, jak vlastně písničky třídit, zda podle žánrů, jména či kapel. „Nakonec tam mám dva obory. V jednom jsou kapely nebo interpreti podle abecedy. Tam najdete celou diskografii. Jenže to není moc praktické, protože lidi chtějí jenom ty známý fláky, to by musel přijít opravdový znalec. Takže jsem vytvořil seznam, který by se dal nazvat best of,“ prozradil.
Samotná skříň je osázená reproduktory ze starého domácího kina a ve spodní části je subwoofer. Jelikož je skříň přenosná, je možné ji dokonce přemístit i třeba na větší oslavu a připojit další dva vnější reproduktory, aby se ozvučil větší prostor.
Jak se vám líbí takový jukebox?
Protože je v oblasti elektroniky Miroslav technicky zdatný, největší práci pro něj představovala konstrukce skříně, kterou vyrobil doslova ze staré skříně.
„Nejdražší byla barva, chtěl jsem ať vypadá dobře a proto jsem na ní nešetřil a korpus z vyřazené skříně jsem napřed natřel i plničem a ten vybrousil. Mřížky reproduktorů z hliníkového tahokovu jsem vylisoval do připravené formy a nastříkal barvou ve spreji,“ popsal.
Kdo se někdy zajímal o konstrukci reprobeden, ví, že sestrojit kvalitní kousek není žádná legrace. „V první řadě jsem oblepoval stěny tlumicími molitanovými jehlany, dokud to metodou pokus omyl trošku solidně nehrálo. Ale musíte to brát, že si tu nehrajeme na hi-fi kvalitu světových značek. Jde jenom o zábavu a o to, aby se potlačily nežádoucí rezonance, aby soustava měla co nejvyrovnanější charakteristiku,“ říká.
A pak už jen stačilo koupit tlačítko ke spouštění, a nakonec kolečka a madla na manipulaci. Hlasitost lze regulovat původním dálkovým ovladačem k zesilovači domácího kina.
