Na úterním jednání zastupitelstva odpůrci kamenolomu předali starostovi petici s téměř 650 podpisy. „Nevidím v těžbě kamene pro obec přínos. Myslím, že už jsme téhle republice dali dost,“ uvedl za petiční výbor Zdeněk Přibyl, který tak narazil na fakt, že v okolí Braňan, kde žije zhruba 1270 obyvatel, se těží suroviny dlouhou dobu.
 |
Obec obklopují výsypky, odkaliště, severně se rozprostírá obří hnědouhelný lom Bílina, kde těží firma Severočeské doly, spadají do skupiny ČEZ. „Těšíme se, až šachta skončí a budeme mít klid a přírodu,“ zmínil Přibyl. „Chtějí to tu odstřelovat, to je šílený,“ říká před svým domem David Fiala s tím, že těžba kamene by probíhala ve vzdálenosti kolem 250 metrů.
Zastupitelé chtěli původně projednat žádost Severočeských dolů o změnu územního plánu, která by jim k vytěžení kamene na návrší v blízkosti obce otevřela cestu. Na začátku jednání však tento bod vyřadili z programu. Kritici těžby totiž chtějí po radnici, aby k otázce zprovoznění kamenolomu vyhlásila referendum. Potřebný počet podpisů už sehnali.
Obec nyní zkontroluje jejich platnost a návrh pak projednají radní, kteří ho následně předloží zastupitelům. Podle starosty Petra Škanty (KSČM) by to mělo být v červnu. Samotné referendum pak musí proběhnout nejpozději 90 dnů od rozhodnutí.
Vedení obce jde podle některých místních těžařům až příliš „na ruku“. „Na rovinu, mně se ten plán líbí. Co bude dál, se uvidí,“ odpověděl na dotaz redaktorky MF DNES Škanta. Proti těžbě není ani místostarosta Lukáš Šťastný (Sdruž. pro spol. rozvoj Braňany). „My tady řešíme, z čeho bude obec za dvacet třicet let žít. Firma nám nabídla nějaký velký kulturní areál, a to se nám líbí.“
Výsledek referenda bude pro obec závazný. Kritici těžby si tak chtějí pojistit, aby o krocích vedoucí k případnému povolení nerozhodovali lidé spojení s těžaři.
Místostarosta pro těžaře pracuje
Neuvolněný místostarosta Lukáš Šťastný je zaměstnancem Severočeských dolů. Jako střet zájmů to nevnímá. „Já v tom projektu nejsem vůbec zainteresovaný, a že pracuji na šachtě, to pracují i další zastupitelé. Já nepreferuji je (Severočeské doly), ale záměr jako takový,“ odvětil.
Ostatně blízkost hnědouhelného lomu má pro Braňany i výhody. Obec dostává od těžařů finanční dary jako kompenzaci za zhoršené životní prostředí. Zrovna v úterý zastupitelé odsouhlasili přijetí dvou darů v celkové výši osm milionů korun. Peníze mají jít na kulturní akce i opravy obecního majetku.
Severočeské doly chtějí zprovoznit bývalý kamenolom na zalesněném vrchu, který se nachází jen několik stovek metrů od obytných domů. Pozemky jsou obecní. Podle místních se tady kámen netěží už od 40. let minulého století. Chodí sem na procházky. Kopec ukrývá obrovské zásoby stavebního kamene. Ten firma potřebuje na budoucí rekultivaci velkolomu. Těžbu uhlí v něm musí ukončit do roku 2035.
„Uzavírání uhelných dolů v Česku je realitou a probíhá rychleji, než se původně očekávalo. Tento stav s sebou přináší i vyšší poptávku po kamenivu, které se musí dodat do dolů v daleko kratším čase. Před závěrečnou, kompletní rekultivací celého prostoru povrchového dolu je totiž zapotřebí zpevnit závěrné svahy a k tomu je potřeba značné množství kamene,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Severočeské doly Lukáš Kopecký.
Podle těžařů hrozí, že do několika let bude na trhu nedostatek stavebního kamene. Poptávka po něm přitom poroste nejen kvůli rekultivaci obrovských uhelných území v Ústeckém kraji, ale i pro potřeby dopravních liniových staveb. A nejsnazší cestou jak ho dostatek získat, je obnovení starého kamenolomu.
„Otvírky dalších nových ložisek jsou velmi komplikované a limituje je ochrana zemědělské půdy, vodních zdrojů, dopravní přístupnost a podobně,“ zmínil Kopecký.
Referendum přiblížení těžby kamene k obci nestoplo, pro firmu nebylo závazné |
Vlastní kamenolom je pro těžařskou firmu ekonomicky výhodnější, než stavební kámen kupovat a dovážet odjinud. Ročně tu plánují vytěžit 480 tisíc tun materiálu. Kámen chce prodávat i dalším subjektům, a to kolem 330 tisíc tun ročně. Za těžbu má obec získat finanční kompenzaci několik milionů korun.
Po roce 2057, do kdy má být kamenolom v provozu, těžaři slibují vytěžený kopec zrekultivovat podle přání obyvatel, slibují vznik rekreační plochy. Kámen chtějí těžaři získávat odstřelem, vytěžený materiál se bude vozit přímo do lomu. Podle Kopeckého to nebude přes obec Braňany. Firma slibuje také vznik pracovních míst.
