Naprostá většina obyvatel malé Lhoty Rapotiny na Blanensku se v roce 2018 v místním referendu jasně vyslovila proti záměru, aby se blíž k obci přesunula technologická linka nedalekého kamenolomu. Jenže i když bylo hlasování platné, provozovatel těžebního místa nedávno začal na parcele u vesnice s přípravnými pracemi.
Postoj voličů totiž neznamenal absolutní stopku, obec se na základě jejich vůle „jen“ snažila různými námitkami a odvoláními zabránit tomu, aby firma získala potřebná povolení. Ta však navzdory protestům místních nyní drží v ruce.
Nebylo tak celé referendum jen populistickým gestem? To starosta Lhoty Michal Sedlák (ODS) odmítá. „Lidé mi sice říkají, k čemu to teda celé bylo, ale já jim odpovídám, že jsem už od začátku zdůrazňoval, že nemá právní váhu. Měla to být především deklarace toho, že proti přesunu kamenolomu není jen pár lidí, ale naprostá většina, což hlasování jasně potvrdilo,“ připomíná starosta.
Nicméně ohled na to nebraly úřady, pro něž skutečně plebiscit není relevantní, ani provozovatel. „Strabag je nadnárodní holding, doufal jsem, že je třeba výsledek hlasování trkne. Doma v Německu by si na něco takového přes protesty lidí netroufli,“ tvrdí Sedlák.
O hluk a prach se postaráme, tvrdí firma
Na trase poblíž dotčené parcely, kam se technologická linka přesune, je aktuálně zavedený kyvadlový provoz a potrvá až do konce listopadu. Omezení je tady nutné kvůli výstavbě silnice k budoucímu novému zázemí kamenolomu. „Kdy konkrétně zahájíme výstavbu samotné technologické linky, zatím neumíme specifikovat. Předběžně předpokládáme, že práce začnou v příštím roce,“ podotýká mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná.
Podle ní jsou největší obavy místních obyvatel zcela zbytečné. „Hlavní zdroje prachu a hluku budou na novém zařízení umístěny v opláštěných objektech a linku navíc vybavíme odprašovacím zařízením, mlžením a skrápěním. Díky tomu zařízení splní veškeré hygienické limity a provoz bude šetrnější k životnímu prostředí, než je tomu u současné technologie,“ vysvětluje mluvčí. Zároveň věří, že se opakující výtky podařilo rozptýlit i díky pravidelné komunikaci s místními.
Kyvadlový provoz je na silnici spojující Blansko a Boskovice.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Nad tím se ale starosta Lhoty Rapotiny jen pousměje. Podle něj se žádné debaty s výjimkou jednoho setkání před referendem ve skutečnosti nekonaly. Něco málo se sám dozvěděl jen z povolovacích dokumentů, v nichž firma popisovala svůj záměr.
„Popis technologie je velmi vágní, parametry jsou jen rámcové a hodnoty hlučnosti popsané jako očekávané, nikoli jak hlasité to opravdu bude. Ve stanoviscích se dále píše, že teprve až linku spustí, následuje roční zkušební provoz. Když se pak zjistí, že nevyhovuje hodnotám, začnou to řešit. Ale to už bude trochu pozdě, ne?“ kroutí hlavou Sedlák. Sám si chce pohlídat vše, co se na stavbě odehraje, a nejlépe se účastnit i kontrolních dnů. „Doufejme, že naplní, co slibují,“ uzavírá.
Lhota Rapotina zdaleka není jedinou obcí, která se bouří proti lomu. Už řadu let se táhne spor o těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Tady se dokonce vedou soudní pře, do nichž se zapojilo i jihomoravské hejtmanství. Obavy pramení z možnosti znečištění blízkého zdroje pitné vody až pro sto tisíc obyvatel žijících v okolí.
Proti rozšíření těžby vápence v blízkosti města je i Tišnov. Důvodem je stejně jako ve Lhotě Rapotině obava z vyššího hluku a prachu, v tomto případě navíc i hustší doprava nákladními auty.
10. ledna 2023 |
Stavba miliardové tratě se sune vpřed● Součástí referenda ve Lhotě Rapotině před pěti lety byla i otázka, zda jsou místní pro, nebo proti stavbě takzvané Boskovické spojky neboli přímého železničního spojení Boskovic a Brna. Dnes musí cestující přesedat ve Skalici nad Svitavou. I v tomto případě se lidé postavili proti nové železnici, ačkoli by tím získali zastávku, kterou dosud nemají. Nelíbí se jim plánovaný vysoký val na severozápadě obce, po němž trať povede. ● Miliardová stavba se zdržuje oproti původním plánům, které sahají dvacet let zpět. Podle harmonogramu z roku 2018 už měla dráha dva roky stát, dodnes ale železničáři nemají ani potřebná povolení. U nich však nedávno nastal zásadní posun v přípravě. „Ministerstvo pro místní rozvoj nedávno rozhodlo o zamítnutí odvolání obce Lhota Rapotina a dalších účastníků řízení a potvrdilo územní rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V návaznosti na to pokračuje příprava Boskovické spojky dalším stupněm projektové dokumentace nutné pro získání stavebního povolení,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. ● Nyní tedy železničáři můžou zahájit i výkupy pozemků. Některé z nich ovšem potřebují získat také přímo od obce, takže ani současný plán na zahájení stavby trati v roce 2025 nemusí být reálný. |
