Vedení Tišnova společně s Předklášteřím proto odmítá plány firmy Rosa na rozšíření a zahloubení těžby vápence. Lom se má rozrůst na dvojnásobek současné velikosti, tedy o 6,5 hektaru.
„Uvědomujeme si, že kámen je ve stavebnictví nepostradatelným materiálem. Nechceme však připustit, aby situace s těžkou nákladní dopravou eskalovala, čehož se kvůli rozšíření těžby pochopitelně obáváme,“ prohlašuje tišnovský místostarosta Karel Souček (ODS).
„Nedávno jsme otevřeli další nově opravený úsek a pro zachování kvalitního stavu silnic není četné projíždění těžkých aut žádoucí. Doprava z lomu zvyšuje v Tišnově prašnost, hluk a zatížení místních cest. Společnost však městu nepřináší žádný profit.“
Plánované rozšíření těžby ve vrchu Dřínová je podle jednatele firmy Štěpána Wagnera spíš její další etapou. „Jde pouze o záměr těžby v už aktuálním dobývacím prostoru stanoveném rozhodnutím ministerstva stavebnictví v roce 1973. Nejde v žádném případě o rozšiřování někam za tento už stanovený prostor, jak je někdy chybně interpretováno,“ upozorňuje Wagner.
Hranice lomu se posune o zhruba 200 metrů. Zátěž hlučností a prašností se nemá změnit, protože zvýšení objemu těžby firma neplánuje. Úpravu kameniva bude i nadále provádět na stávající technologické lince se stále stejnou kapacitou, nenavýší se tak ani počet nákladních vozů. „Jediným rozdílem je, že se bude kámen těžit o pár desítek a později stovek metrů dál. Vše ostatní zůstane stejné jako dosud,“ ujišťuje Wagner.
Rekultivace až za 15 let
Společnost ročně vytěží asi 250 tisíc tun, díky otevření nové části lomu se činnost prodlouží o několik let až do roku 2038. Následně dojde k rekultivaci území plánované na pět let.
„Je sice dobře, že se nebude těžit ve větším množství, ale potrvá delší dobu, ještě patnáct let, než začne rekultivace. Na pohodě a klidu to obyvatelům Tišnova nepřidá. Doufali jsme, že se dotěží dřív,“ povzdechl si Souček.
Radnice plánuje nechat změřit prašnost a hlučnost způsobené dopravou. Ve spolupráci s policisty chce také vážit hmotnost náklaďáků, aby nejezdily přetížené. „Velkým problémem je i to, že jsou strašně málo překryté plachtami, hrozně se kvůli tomu práší,“ poukazuje Souček.
Podle Wagnera přitom těžaři v lomu konkrétně tento problém aktivně řeší. „Při expedici kameniva řidiče upozorňujeme na nutnost zaplachtování nákladu, pokud převážejí kamenivo obsahující jemné podíly,“ říká jednatel firmy Rosa.
Ano za milion ročně. Těžba kamene poškodí přírodu, obci se však vyplatí |
Na Tišnov dopadají důsledky spojené s lomem hlavně kvůli náklaďákům patrně nejvíc. Jeho obyvatelům může být malou útěchou fakt, že se těží až za kopcem Květnice, přímo těžební provoz je proto neobtěžuje. V poněkud jiné situaci je sousední Předklášteří, kde nejbližší zástavbu odděluje maximálně řeka Svratka a železnice. Obec se však zase nemusí potýkat s průjezdem nákladní dopravy, protože příjezdová cesta ji míjí. A z působení firmy na vlastním katastru jí tečou peníze do obecní kasy.
Ani to však vedení Předklášteří neuspokojuje. Podobně jako Tišnov podalo negativní stanovisko k žádosti těžařů o rozšíření těžby. K situaci přistupují v obci obezřetně i proto, že jsou zatíženi ještě jednou těžební lokalitou.
„Sice máme z lomu Lomnička benefit, ale zároveň pro nás znamená zátěž. Vnímáme i negativní dopad na okolní obce. Příjem do rozpočtu nenadřazujeme špatnému vlivu na okolní životní prostředí,“ říká starostka Předklášteří Petra Bendová (nez.) s tím, že požadují kvalitnější zpracování podkladů, protože žádost obsahuje řadu nejasností.
Proti těžbě ve třech
Představitelé Předklášteří, Tišnova a Lomničky se nedávno domluvili na společném postupu při řešení aktuální situace. Lomnička se přidala i přesto, že negativní stanovisko nepodala.
Těžké náklaďáky sice zajíždí pouze na okraj obce, s jejich průjezdem však i tak mají zkušenosti, protože loni jejím středem vedla objížďka kvůli opravě klíčové silnice v Tišnově. „Jezdily přes nás soupravy vážící skoro padesát tun, na to není silnice stavěná. Dodnes je zničená, škody vznikly i na domech,“ podotýká starosta Ladislav Merta (nez.).
Vedení obcí a těžaři rozšíření prací několikrát řešili na společných schůzkách. Přes rozdílné postoje a připomínky se shodují, že kámen je ve stavebnictví potřeba. „Je dobré připomenout, že se už víc než třicet let neotevřel v Česku nový kamenolom. Je nutné vytěžit alespoň stávající ložiska, protože dovoz kameniva by byl pro životní prostředí mnohem více zatěžující a také ekonomické náklady by byly neúměrně vysoké,“ vysvětluje jednatel Wagner.
Žádost těžařů teď leží na krajském úřadě, kde záměr posuzují z hlediska vlivu na životní prostředí. Podali ji opakovaně, protože u první vyhověli připomínkám obcí a úřadu a plochu těžby zmenšili. „Aktuální řízení bude ukončeno během deseti dnů,“ upřesňuje mluvčí kraje Alena Knotková. Poté přijde na řadu báňský úřad.
Rozšiřují se i další lomy
Podobný postup jako v Lomničce, tedy rozšíření a zahloubení stávajících lomů, zvolili v posledních letech i jiní těžaři v kraji. Konkrétně takto žádali v Ochozu u Brna, Lulči na Vyškovsku či Tasovicích na Znojemsku.
„Jedná se o legitimní postup těžařů, kterým báňská legislativa ukládá hospodárné vydobytí zásob ložiska. Ve všech případech skončilo řízení konstatováním, že záměr nemůže mít významný vliv na prostředí,“ hlásí Knotková.
V lomu už se netěží, ale desítky kamionů denně mají Blanskem jezdit dál |
Ne všude jsou, podobně jako v případě Lomničky, z těžeb nadšení. Předloni vzbudilo nelibost místních rozhodnutí báňského úřadu prodloužit činnost lomu v blanenské Dolní Lhotě. Léta předtím se tam utlumovala těžba, likvidace pískovny však potrvá ještě dvě desetiletí kvůli novému povolení pro třídicí linku, jež poslouží k recyklaci materiálů určených na zásyp vytěženého prostoru.
A radikálně odmítavý postoj k těžbě štěrkopísku u Moravského Písku spojuje poslední roky spoustu obyvatel i obcí na Hodonínsku. Obávají se poškození zdroje pitné vody pro více než 100 tisíc lidí.
