RECENZE: Znovuzrozený Matrix si dělá legraci sám ze sebe a svého kultu
Thomas A. Anderson je úspěšný programátor počítačových her v obřím korporátu Deus Machina. Žije celkem běžný život, respektive rád by žil, jenže ho sužují podivné přeludy a vize na pokraji bdění a snu, v nichž k němu promlouvá jakýsi tajemný Morfeus. Tohle už tu bylo, ne? Bylo a už je to tu zase. Jen v poněkud jiné podobě.
Čtvrtá část série Matrix s podtitulem Resurrections je pokračováním, rebootem, čímsi na způsob „virtuální reality ve virtuální realitě“ a do značné míry uvědomělým pastišem sebe sama. Je toho dost na jeden film, až se z toho občas točí hlava a je nutno zajít pro pravidelnou dávku modrých pilulek k psychoanalytikovi. Pan Anderson tak činí pravidelně, přesto se jeho podivné stavy vracejí čím dál častěji. Je třeba si odpočinout, zajít s kolegou z práce do kavárny, kam chodí ta rajcovní milfka Tiffany.
Snad žádné filmové pokračování úspěšné ságy z posledních let nevyvolávalo tolik otázek jako nový Matrix. Jak se autoři vypořádají s koncem Revolutions, tedy s Neovou smrtí?
Dá se vůbec v tak uzavřeném příběhu nějak smysluplně pokračovat? Lana Wachowski se spoluscenáristy a zároveň spisovateli Davidem Mitchellem a Aleksandarem Hemonem na to šla od lesa.
Respektive znovu od začátku. Divák stojí opět na startu, ovšem vybaven znalostí předchozí trilogie – jistě není třeba připomínat, že jít na Resurrections s čistým štítem je čiré šílenství.
V průběhu děje je nám několikrát připomenuto, co všechno Neo dokázal, zároveň je to však také relativizováno, místy dokonce parodováno. Postavy si uvědomují, že jsou v nové verzi téhož, což několikrát se sarkastickým úsměvem komentují. Vychutnává si to hlavně nová verze Morfea, na frak dostává i tolikrát citovaný bullet time.
Celkově je Matrix Resurrections hravější, odlehčenější, zejména v dialozích méně strnulý a sošný, což lze přičíst vkladu autorů. Patrné je to zejména v první třetině, odehrávající se v Andersonově zaměstnání. Najednou je čas na nezávazný pokec, v němž se zrovna neřeší předurčenost a záchrana lidstva.
Na nezbytné matrixovské hádanky a promluvy sice také dojde, ale ani u nich nemáte pocit, že by je generovala studená umělá inteligence. To se ostatně týká i kulis a prostředí, v němž se film odehrává – vše je jaksi zabydlenější, hmatatelnější – a také hereckých výkonů.
Skvělý je především Neil Patrick Harris jako psychiatr, užívající si všechny polohy své vrstevnaté role. Jeho promluva k Neovi, v níž kromě jiného vysvětlí, proč máme ve snech tak často ztěžklé nohy a navzdory tomu, že bychom chtěli křičet ze všech sil, máme ztichlá ústa, patří k vrcholným okamžikům filmu.
Samotný Keanu Reeves je jako vždy roztomile prkenný a nemotorný, hlavně v momentech, kdy má vyjevit bouřlivější emoce.
Matrix Resurrections hodně sází na nostalgii. V nemilosrdně uhánějícím vývoji technologií jako kdyby se samotný Neo stával anachronismem, což je patrné ve scéně z výtahu, kdy všichni kromě něj civějí do obrazovek mobilních přístrojů. Jisté zpomalení je patrné i v akčních soubojových scénách, jejichž lahůdková choreografie a dokonalá aranžmá tvořily páteř původní trilogie. Zde jich není tolik, navíc jsou místy zkratkovité a nepřehledně sestříhané.
K ději samotnému lze ještě prozradit, že opět nejde o vítězství člověka nad strojem. Nešlo o ně ani v předchozích filmech, Revolutions končil nastolením rovnováhy. O ni se lidstvo snaží i ve čtyřce, v níž je koexistence člověka a stroje na nové, vyšší úrovni. Logicky tedy plyne, že ani ve čtyřce nelze očekávat žádné „konečné řešení“ a definitivní finále.
Lana Wachowski dokázala znovu převrátit naruby mýtus vyvoleného a přišla s pokračováním, které jde proti diváckým očekáváním. Matrix Resurrections bude vzývaný, vysmívaný, milovaný i nenáviděný. V každém případě je o mnohem víc než jen o další díl úspěšné filmové franšízy.
Tipy z televizního programu
Recenze: Taxi 5 40 %, Labyrint lží 60 %, Equalizer 2 55 %, Wanted 60 %, Lítám v tom 80 %, Láska je láska 60 %, Tomb Raider 40 %, Sherlock Holmes 60 %, Případ Goldman 60 %, Rédl 55 %, Malé ženy 70 %, Transformers 70 %
Klíčová slova: Jana Doleželová, Agatha Christie, Tina Turner, Survivor Česko & Slovensko
Seriály: Stíny v mlze, Jedna rodina, Iveta
Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů
Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního...
Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný
S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
RECENZE: Kdo může soudit falešnou Svatou? Nejlepší dar pro Bohdalovou
Premium Ošidil se, kdo premiérové drama ČT Svatá vzdal kvůli anotaci sdělující, že hrdinka v podání Jiřiny...
Kolegové se po mně vozili, ale zpětně jsem za to vděčný, říká Filip Kaňkovský
Premium Kvůli vrozené oční vadě se stal prototypem záporňáků. Seriál Zoo však spektrum jeho rolí obohatil...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Bohdalová a Stašová spolu ve filmu? To by nefungovalo, říká režisér Strach
Rozstřel Pravda a láska. Dvě zásadní témata nového filmu Svatá s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Snímek...
Tím, co jsem si prožil, mám posunuté hranice, říká autor queer bestsellerů
Premium Románová prvotina Rozložíš paměť katapultovala Marka Torčíka na tuzemské literární nebe. Syrová...
GLOSÁŘ: Hudební cesta z bukolické krajiny až do spárů Ohnivého anděla
Ve své první třetině Pražské jaro nabídlo křehký tanec nymf a pastýřů, ale i satanské orgie. O...
VIDEO: Druhý Rod draka hlásí válku. Jednu na obrazovce a druhou za ní
Konec léta 2022 se nesl ve znamení takzvané „streamovací války“. Tehdy se totiž téměř současně...
KOMENTÁŘ: Pozor, v Hamletovi běhá duch! Absurdní trend ponižuje umění
Premium Zažíváme dobu vskutku pořádně praštěnou. Na jedné straně se umělci předhánějí v nápadech, jak...