Nejlepší město na funerální turistiku v Česku? Samozřejmě Brno

Pokud jste příznivci funerální turistiky, rozhodně zavítejte do Brna. V jihomoravské metropoli naleznete nejen hřbitovy a hrobky, ale i mumie, kostnici, pohřebiště moravských markrabat a pozůstatky šamana.
Kapucínský kostel Nalezení svatého Kříže vznikl v Brně v 17. století.

Kapucínský kostel Nalezení svatého Kříže vznikl v Brně v 17. století. | foto: Město Brno (Pavel Gabzdyl)

Sic transit gloria mundi (Tak pomíjí světská sláva), zní nápis v hrobce pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže, kde začínám svoje putování po funerálních památkách v Brně.

Postupně procházím šest místností, jež v letech 1656–1784 sloužily k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Důmyslný systém ventilace, který po staletí kryptu odvětrával, způsobil přirozenou mumifikaci těl zesnulých. Díky průduchům při zemi, ale i na půdu kostela byl v prostorech trvalý tah a pohyb vzduchu. Místo posledního odpočinku zde našlo víc než sto padesát kapucínů a padesát dobrodinců řádu.

Kapucíni měli velmi prostý způsob pohřbívání. Zemřelého bratra, oděného do řeholního roucha, uložili do dubové rakve s výsuvným dnem a po obřadu v kostele ho snesli do hrobky. Zde ho položili na holou zem, pouze s kameny či cihlami pod hlavou. Řeholníci byli pochování bez náhrobků a všichni stejně. Jen ti, kteří v řádu prožili víc než padesát let, se po smrti dočkali drobné výsady – byli pohřbeni s jednoduchým dřevěným křížem. Kapucíni si dodnes velmi pečlivě vedou knihu svých mrtvých (nekrologium) a každé poledne se modlí za bratry, jejichž úmrtí na ten den připadá.

Pod kostelem Nalezení svatého Kříže se ukrývá kapucínská hrobka.

Vojenský velitel baron Franz von der Trenck našel místo svého posledního odpočinku v kapucínské hrobce.

Nejslavnějším „obyvatelem“ kapucínské hrobky je baron Franz von der Trenck. Tento impulzivní a krutý vojenský velitel byl soudem v roce 1745 odsouzen za své činy k trestu smrti. Císařovna Marie Terezie ovšem změnila rozsudek na doživotí a velitel pandurů si odpykával svůj trest ve vězení na Špilberku. Za mřížemi si nežil zas tak špatně, měl relativní volnost pohybu, pobýval ve dvou místnostech s dostatkem jídla i vody a na nedělní obědy chodil k veliteli pevnosti.

Na sklonku života se dal Trenck na pokání a chtěl být pohřben v hrobce kapucínů. Jeho přání se mu splnilo, spočinul v zadní místnosti bez rakve, na holé zemi mezi bratry. Když to o sto let později zjistil jeho prasynovec, nesnesl pomyšlení, že jeho příbuzný nemá důstojnější místo. Nechal uložit ostatky do rakve a zařídil její přesun do kaple pod kostelem.

Dobrodruh, který ovládal sedm jazyků, se za svého života těšil velké pozornosti. Zájem o jeho osobu neutichl ani po jeho smrti, lidé si přáli vidět místo jeho posledního odpočinku. Po dvě stě šedesáti osmi letech nerušeného klidu Trenck poprvé opustil prostory hrobky v roce 2017, aby mumii prozkoumali odborníci z Masarykovy univerzity a z Fakultní nemocnice Brno. Po tříletém výzkumu specialisté zjistili, že baron byl vysoký robustní muž, měřil přes sto osmdesát centimetrů. Měl atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, nad kotníkem velmi dobře zahojenou zlomeninu a výborně zachovalý chrup.

Na kordy před kostelem

Na dalším místě Brna, na nároží Masarykovy a Jánské ulice, sice žádné lidské ostatky uloženy nejsou, ale 30. července 1933 zde došlo k sebevraždě dynamitem. Stavitelský asistent Zdeněk Knopp byl dva roky bez práce, žil ze svých úspor a příležitostně si přivydělával jako kreslič u stavitelů. V době hospodářské krize se mu nedařilo najít trvalou práci a podléhal depresi, kterou zřejmě umocnily tenčící se finance a narození malého synka ze vztahu s přítelkyní.

V bývalém hotelu Evropa spáchal v roce 1933 Zdeněk Knopp sebevraždu dynamitem.

Knopp se s rodinou ubytoval v hotelu Evropa, v pokoji číslo 7, kde položil a odpálil dynamitové patrony. V půl osmé ráno nastal v hotelu prudký výbuch, který postihl celý trakt v délce dvaceti metrů od prvního až do čtvrtého poschodí. Došlo také k provalení průčelní zdi o rozsahu asi sto metrů čtverečních. Podlahy podlaží byly vytrženy se železnou konstrukcí a zcela zničena byla také kavárna hotelu a řada hostinských pokojů. Okolní domy měly rozbitá okna, poškozené výlohy a v lékárně U Červeného raka (naproti hotelu) výbuch zpustošil i místnosti.

V několika minutách vniklo do hotelu pětadvacet městských hasičů a do večera bylo ošetřeno devět těžce zraněných lidí z hotelu, plus dalších padesát lidí pobývajících venku na ulici. Následkem exploze zahynul jak Knopp, tak i jeho přítelkyně Irma Zwieselbauerová, jejich dvouměsíční synek a dalších sedm lidí.

Tragédie poznamenala natrvalo celou budovu. Fasáda hotelu do ulice Jánská už nebyla při likvidaci následků výbuchu obnovena v původním provedení, zůstala jen stroze a účelově opravena. Rozsah poškození je tak dobře vidět i dnes. To, že si rodák z Vizovic vybral pro svůj čin hotel Evropa, bylo jen dílo náhody – původně zvažoval ubytování v hotelu Olymp, ale cena třicet korun za pokoj se mu zdála vysoká.

Před kostelem sv. Janů v Minoritské ulici se v roce 1581 odehrál souboj mezi Janem Šemberou z Boskovic a Zikmundem Prakšickým ze Zástřizl.

O kousek dál se zase v ulici Minoritská před kostelem sv. Janů odehrál v roce 1581 šlechtický souboj. Pod okna domu Jana Šembery z Boskovic přišel vínem posilněný Zikmund Prakšický ze Zástřizl a začal ho hrubě urážet. Pan Šembera byl prchlivý muž, a když byl vyzván na souboj, nelenil a vyšel s kordem ven. V duelu pak o generaci mladšího protivníka probodl.

To jiný šlechtic, moravský markrabě Jošt, zemřel v roce 1411 i přes spekulace o otravě či násilné smrti pravděpodobně přirozeným způsobem. Na tehdejší dobu byl velmi vysoký muž (měřil přes 180 centimetrů) pohřben v kostele sv. Tomáše na Moravském náměstí. Jeho hrobka leží ve středu chóru původně gotického, nyní barokního presbytáře a je ozdobena červenou mramorovou deskou. Předpokládá se, že společně s Joštem je v kostele pochován i jeho otec moravský markrabě Jan Jindřich (bratr Karla IV.) se svými třemi manželkami (jejich hrobky se však zatím nepodařilo lokalizovat). Jan Jindřich totiž založil rodové pohřebiště moravských Lucemburků v klášteře augustiniánů s kostelem sv. Tomáše v roce 1350.

Tváří tvář nebožtíkům

Nejpůsobivější zážitek čeká příznivce funerální turistiky v kostnici u sv. Jakuba. Jedná se o druhou největší kostnici v Evropě, hned po pařížských katakombách. Vznikla v sedmnáctém století jako soubor tří pohřebních komor. Komplex ukrývá víc než padesát tisíc lidských ostatků z dob třicetileté války a švédského obléhání. Jsou zde pochovány i oběti cholerových a morových epidemií.

Kostnice u sv. Jakuba vznikla v 17. století jako soubor tří pohřebních komor.

„Kostnice sloužila k ukládání kosterních ostatků z hrobů na hřbitově kolem kostela sv. Jakuba, do kterých pak mohli být pohřbíváni další lidé. Hřbitov existoval už počátkem třináctého století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily jeho pozdějšímu rozšiřování,“ vypráví průvodkyně.

„Kapacita brzy přestávala potřebám rostoucího města stačit, a proto musel být zaveden výměnný systém pohřbívání. Po uplynutí deseti až dvanácti let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl uložen další zemřelý. Kosti pak hrobníci přenesli do kostnice,“ dodává žena stylově oblečená v černých šatech.

Kostnice byla pro turisty zpřístupněná v roce 2012 a předtím, než došlo k otevření, byly kosti vydezinfikovány. Což se pravidelně děje i nadále. Kosti jsou v kostnici umístěné do gabionových sítí (které nejsou vidět), drží vlastní vahou a vytvářejí celé stěny lidských ostatků. V dalších částech komplexu jsou pak v jednotlivých řadách naskládány lebky. Kostnice slouží zároveň jako pietní místo, kde hraje tichá hudba brněnského skladatele Miloše Štědroně, kterou složil speciálně pro tyto prostory.

Navštivte šamana

Nejstarším brněnským mrtvým je však šaman, který zde žil před dvaceti sedmi tisíci lety. Jeho hrob objevili dělníci při výkopu kanalizace v roce 1891 na Francouzské ulici. Nejprve jejich pozornost upoutalo velké množství zvířecích kostí, poté část mužského skeletu a torzo lidské plastiky, která zřejmě sloužila při obřadech jako lapač duší.

Vědci zrekonstruovali podobu šamana, kterého si dnes mohou zájemci prohlédnout v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea.

Brněnský nález mužské plastiky z mamutoviny se skládá ze tří částí a jedná se o nejstarší loutku na světě. Podobné artefakty používali šamani na Sibiři a je pravděpodobné, že na Francouzské byl nalezen hrob kouzelníka z doby lovců mamutů. O sto třicet let později vědci zrekonstruovali jeho podobu, kterou si dnes mohou zájemci prohlédnout v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea.

Může se hodit

Speciální dušičkové prohlídky kostnice sv. Jakuba proběhnou za svitu svící 3. listopadu v časech 18:00, 18:30, 19:00, 19:30, 20:00 a 20:30. Rezervaci si udělejte předem na e-mailu: kostnice@ticbrno.cz

V pátek 3. listopadu se uskuteční také večerní komentované prohlídky kapucínské hrobky, kterou umocní osvětlení při svíčkách. Prohlídky začínají v 18:30 a v 19:30. Vstupenku si musíte rezervovat předem na e-mailu: hrobka@kapucini.cz

O den později, v sobotu 4. listopadu, se uskuteční autentická prohlídka Smrt a rozklad v Brně, která se zaměří na místa spojená s fenomény nemoci, skonu a dalších posmrtných záležitostí. Rezervace je nutná předem na této stránce.

Pokud si budete chtít zakoupit sušenky ve tvaru panenek vúdú, zavítejte do cukrárny Sorry – pečeme jinak na Starém Brně.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  28.5

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

KVÍZ: Sněžka je nejvyšším vrcholem Polska. Je to pravda, nebo lež?

26. května 2024

V tomto vědomostním kvízu vám předložíme několik tvrzení o různých zeměpisných zajímavostech z...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Kdo zkusil elektrokolo, už se ke klasickému nevrátí, říká jejich propagátor

22. května 2024

Premium Osm let už testujeme elektrokola, letos byly v testu elektrické hardtaily – horská kola s pomocným...

Pláže v Evropě, kde si užijete pohodu téměř bez lidí, pořád existují

25. května 2024

Vyrovnané řady lehátek a slunečníků, které se ztrácejí v mase slunících se těl. Pláže, kde pro...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Stanice duchů pod Berlínskou zdí zmizely z map, metro tu jen projíždělo

28. května 2024  13:05

Z masy Německé demokratické republiky vydělila Berlínská zeď ostrůvek západního sektoru metropole....

Do Chorvatska autobusem. Zkuste to letos jinak, novinky překvapí

29. května 2024

Advertorial Chorvatsko je pro Čechy dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších letních destinací. Za jeho krásami...

Sedmnáctiletý digitální nomád žije už dva roky v německých vlacích

29. května 2024

Zatím nacestoval přes 500 000 kilometrů. Dost na to, aby planetu Zemi obkroužil dvanáctkrát. Až na...

KVÍZ: Kolik vážilo první elektrokolo v Česku? Otestujte svoje znalosti elektrokol

29. května 2024

Elektrokola už dávno nejsou podivným vynálezem pro důchodce. Prodeje neustále rostou a možná se...

Stanice duchů pod Berlínskou zdí zmizely z map, metro tu jen projíždělo

28. května 2024  13:05

Z masy Německé demokratické republiky vydělila Berlínská zeď ostrůvek západního sektoru metropole....

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...